Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.
Černochová ve Washingtonu podepsala obrannou dohodu s USA
„Dnešní den bych přirovnala ke dnu, kdy Česká republika vstupovala do Severoatlantické aliance, nebo i do Evropské unie. Je to významný den pro zahraničněobrannou politiku České republiky,“ řekla ministryně českým novinářům po podpisu smlouvy.
Zmínila také, že v minulost byla střední Evropa ovlivněna expanzí nedemokratických mocností a nemohli jsme svobodně rozhodovat o svém osudu. Proto má podle ní podpis smlouvy pro Česko hluboký význam. Považuje ji za další nástroj k prohloubení praktické obranné spolupráce mezi Českem a Spojenými státy. Po úterním podpisu ministry obrany musí smlouvu v Česku schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident.
Šéf Pentagonu řekl, že strategické partnerství USA a Česka nebylo nikdy silnější. Platí to podle něho hlavně po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Při schůzce s Černochovou děkoval Česku kromě jiného za jeho podporu Ukrajině a za to, že se zavázalo Kyjevu pomáhat tak dlouho, jak to bude potřeba.
Černochová po podpisu smlouvy uvedla, že při bilaterálním jednání s Austinem hovořili i o pomoci Ukrajině nebo nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu. Diskutovali také o další možnosti podpory Ukrajiny nebo o možnostech výroby vojenského materiálu v Česku a o zapojení českého obranného průmyslu.
Ministři projednali také přílet prvních vrtulníků, které z USA Česko kupuje. První by se měly do Česka dostat podle ministryně v červnu. Mluvili rovněž o výdajích na obranu. Černochová Austinovi řekla, že Česko chce od příštího roku na svou obranu vydávat dvě procenta svého HDP. „Pan ministr Austin mě informoval o tom, že na summitu ve Vilniusu bude řečeno i to, že ta dvě procenta jsou minimem, takže je dobře, že to Česká republika, sice na poslední chvíli, splnila,“ doplnila.
Události: Česko podepsalo dohodu o obranné spolupráci s USA (zdroj: ČT24)
Spolupráce se spojenci potřebuje mít mnoho podob
Jedním z argumentů, proč Česká republika dohodu s USA uzavře, je podle ministerstva obrany to, že je jednou z posledních členských zemí NATO, která takovou bilaterální dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy uzavřenou nemá.
„Druhý důvod je ten, že spolupráce se spojenci v rámci NATO potřebuje mít mnoho různých podob, a to zejména na praktické rovině spolupráce vojáků s vojáky. Severoatlantická smlouva – zakládající dokument je kus papíru a ten, aby fungoval, to znamená, aby kolektivní obrana v rámci Aliance skutečně fungovala, tak je potřeba naplnit ji praktickým obsahem,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který byl hostem pořadu Události, komentáře.
Jan Jireš o česko-americké obranné smlouvě (zdroj: ČT24)
Smlouva se ale nezabývá konkrétním pobytem amerických vojáků nebo případným vznikem americké základny na českém území. „Smlouva nezakládá právo USA, aby na našem území umisťovaly vojáky nebo vojenské základny. Nic takového tam není,“ upozornila v úterý Černochová.
Dohoda má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. „V případě, že dojde k trestnému činu, Česko má právo domáhat se toho, aby to bylo řešeno podle českého práva,“ sdělila ministryně.
Jana Černochová o dohodě o obranné spolupráci ČR a USA (zdroj: ČT24)
Součástí smlouvy je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.
„Vyjednali jsme maximum možného, co Česká republika vyjednat mohla. Jsme 24. zemí NATO, která smlouvu bude mít,“ doplnila. Několik dalších zemí smlouvu právě dojednává, kromě jiného Dánsko a Finsko.