Jiří Dolejš strana 2 z 4

Sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, spolu se zrušením superhrubé mzdy snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměnovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. Daňový balíček nyní poputuje k projednání do Senátu. Sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok.

Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

Na rozdíl od jarní fáze koronavirové pandemie nebudou vypínány celé obory, celé fabriky, byť k tomu regionálně může dojít, uvedl v Interview ČT24 poslanec KSČM Jiří Dolejš. Proto si myslí, že ekonomické dopady současných a budoucích vládních restriktivních opatření nebudou tak velké jako na jaře. Jeho strana, která podporuje vládní koalici, bude zároveň chtít od kabinetu koncepci, jak uzdravovat veřejné finance. Tedy jak se vypořádat se současným rostoucím zadlužením. Proto mají také výhrady k výpadku, který by způsobilo zrušení superhrubé mzdy.

Alespoň desetiprocentní úspory v provozních výdajích požaduje po jednotlivých ministrech šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO). Při vyjednávání o rozpočtu na příští rok chce mluvit také o víc než 30 miliardách, které podle ní resorty nestihly utratit. Řešit chce i mzdové náklady. Podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) by úspory mohly dosáhnout stovek milionů korun. Šetřit jsou připravení i ministři – i když razantní škrty nepředpokládají.

Zákon jim sice garantuje nárůst, ale platy ústavních činitelů zůstanou v příštím roce zřejmě stejné jako letos. Mohly by se i snížit. S návrhem na zmrazení přicházejí opoziční poslanci i ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Právě resort Jany Maláčové (ČSSD) pak v jedné z variant počítá i s případným poklesem platů. Vedle politiků by se ale změny dotkly i justice, soudců a státních zástupců. S tím však nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).

Politici se připravují na projednávání paušální daně ve sněmovně. Novinka dovolí menším živnostníkům nahradit daňová přiznání měsíčním odvodem jedné částky. Pro je i opozice, debatovat se ale bude o parametrech.

Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Ve vládě začíná dohadování o dalším růstu důchodů. Zákon zohledňující zdražování i růst mezd už v tuto chvíli penzistům od příštího roku garantuje 840 korun měsíčně navíc. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) mluví o možném přidání dalších tří až čtyř set, premiér Andrej Babiš (ANO) připouští – dohromady se zákonnou valorizací – tisícovku.

Sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních půl bilionu korun. K rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.

Sněmovna schválí ve vládní rozpočtové novele z poslaneckých úprav zřejmě jen návrhy KSČM na přesuny 2,3 miliardy korun. V souladu se stanovisky ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) to v pátek plénu doporučil rozpočtový výbor. K ostatním pozměňovacím návrhům opozice, ale i koaliční sociální demokracie se výbor postavil záporně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce předčasné volby a vylučuje je. Tématem by podle něj byly až na posledním místě, a to v případě, kdyby kabinet neviděl jinou cestu k prosazení změn v rozpočtu na tento rok. Úvahy o předčasných volbách by byly podle něho „na stole“, kdyby vláda ANO a ČSSD nedokázala prosadit prohloubení deficitu rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh novely státního rozpočtu by mohla sněmovna projednávat 23. června na mimořádné schůzi. Prezident republiky Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek podpořil a nebude mít problém jej podepsat, pokud většina peněz půjde do investic.

Odstranění sochy maršála Koněva rozjitřilo vztahy mezi českou a ruskou diplomacií. Po ostré výměně slov na obou stranách je podle poslance KSČM Jiřího Dolejše potřeba hledat spíše cestu k diplomacii než prohlubovat spory. A podle něj pozice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na straně odpůrců sochy neovlivní podporu komunistů menšinové vládě Andreje Babiše (ANO).

Až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings by podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) mohl koupit český stát. Pomoci by tak letecké společnosti měl s dopady koronavirové krize. Rozhodnout se podle Havlíčka musí do konce června. O nákupu podílu ve společnosti bude jednat vláda. Rezervovaně se ale k výroku ministra Havlíčka vyjádřil místopředseda koaličních sociálních demokratů Roman Onderka. Za záchranou firmy může podle něj být zájem vlastníků Smartwings. Mluvčí společnosti uvedla, že firma snahu státu o podporu vítá, doufá ale také ve věcnou debatu.

Schodek státního rozpočtu letos bude 300 miliard korun, schválila sněmovna. Poslanci kývli také na to, aby živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli koronaviru dostávali jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon nyní posoudí Senát. Poslanci také přehlasovali senátní veto o rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Vláda uvažuje, že by do některých klíčových podniků mohl vstoupit stát, a to v případě, že se dostanou do problémů. České televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Předseda vlády zmínil třeba České aerolinie. Podle Havlíčka by tak stát firmám pomohl překonat ekonomické problémy, do kterých se nyní dostaly. Především pravicová opozice ale takové úvahy kritizuje.

Koronavirus i související opatření se podepisují na výkonu ekonomiky. V případě českého hospodářství by pokles mohl letos dosáhnout deseti procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Podle ministra průmyslu a obchodu a šéfa resortu dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je ale na seriózní odhady vývoje brzy.

Koaliční spory o podobu budoucí důchodové reformy se rozrostly o další položku. Ministryně financí odmítla plán šéfky resortu práce, aby na zvažovaný základní důchod 10,5 tisíce korun neměli nárok živnostníci, kteří do sociálního pojištění odvádějí jen minimální zákonné odvody.

Poslanci rozpočtového výboru se v pátek opět zabývali novelou zákona, která posiluje roli centrálních bankéřů určovat pravidla pro poskytování hypoték. Jednali s akademiky i se zástupci České národní banky. Podali také první pozměňovací návrhy, například některé úlevy pro mladé rodiny. Novela zákona už prošla prvním čtením.

Důchodci zřejmě v příštím roce znovu dostanou přidáno víc, než přikazuje zákon. Česká televize zjistila, že vyšší než zákonný růst důchodů totiž podporuje jak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), tak i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle nových propočtů ministerstev práce a sociálních věcí a financí musí stát v roce 2021 přidat minimálně 750 korun měsíčně. Průměrný měsíční důchod tak v lednu vzroste na víc než 15 200 korun.

Důchodová komise pracuje se třemi variantami důchodové reformy. Všechny mají stejnou architekturu, tedy nultý a první pilíř průběžného státního důchodového systému, kdy nultý má zajistit minimální důchod pro všechny a první zohlednit například bonifikaci za odpracovaná léta, odvedené peníze do státní kasy nebo vychované děti. Kritikům návrhu reformy důchodů, tak jak jej představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), však chybí plán, kde na ni vzít.

Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard. Dosažený výsledek je nejhorší za poslední čtyři roky, nebo, jak řekla v pátek ministryně, čtvrtý nejlepší za dvacet let.

Téměř dva a půl milionu důchodců dostane od 1. ledna přidáno v průměru 900 korun měsíčně. Zajistí to pravidelná valorizace penzí a také zákon, který v září schválili poslanci. Průměrná částka tak od středy stoupne na víc než 14 300 korun. Vláda chce, aby důchody rostly i v roce 2021. A to o dalších minimálně sedm stovek. Zda to pokryje zákonná valorizace, zatím není jasné. Průměrný důchod má podle plánu vlády přesáhnout napřesrok 15 tisíc korun.

Prezidentovo vánoční poselství vyvolalo mezi politickými stranami rozdílné reakce. Premiéra Babiše projev potěšil, sociální demokracie i komunisté prezidenta chválí. Pravicová opozice ho ale naopak kritizuje. Odezvu vyvolala i prezidentova varovná slova ohledně nového klimatického náboženství. Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) Michal Marek označil Zemanův projev za „nepřijatelný a nezodpovědný“. Podle Marka nastává klimatická změna vlivem lidstva.