Koronavirus i související opatření se podepisují na výkonu ekonomiky. V případě českého hospodářství by pokles mohl letos dosáhnout deseti procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Podle ministra průmyslu a obchodu a šéfa resortu dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je ale na seriózní odhady vývoje brzy.
Propad ekonomiky by mohl být o deset procent, odhaduje Deloitte pro Česko
„Jakékoli nové prognózy jsou zatíženy enormní nejistotou vzhledem k tomu, že příčina, tedy šíření koronaviru a preventivní opatření, stále neodezněla. Následující výhled je třeba brát s velkou rezervou a spíše jako ilustraci relací v ekonomice,“ řekl Marek.
Dodal, že odhadovaný scénář předpokládá dvouměsíční výrazné omezení ekonomické aktivity v řadě odvětví. Dalším klíčovým předpokladem je výrazná recese ve všech zemích, které jsou významnými obchodními partnery Česka, v reakci na ochromení ekonomiky koronavirem a preventivními opatřeními.
Zemědělství nebo energetika na tom bude asi lépe než průmysl nebo stavebnictví
Reakce se přitom podle Marka liší podle odvětví v ekonomice. „Zatímco ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, letecké dopravě, ubytování a cestovním ruchu bude recese hlubší, zemědělství, energetika a většina odvětví v oblasti služeb se bude potýkat s menším propadem tržeb a přidané hodnoty,“ uvedl. Průmyslová výroba by letos podle odhadu měla klesnout o téměř 16 procent.
Nezaměstnanost se podle nejnovějšího scénáře Deloitte zvýší až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by tak narostl ze 109 tisíc na konci loňska na 305 tisíc.
Inflaci podle Marka na jedné straně ovlivní výrazné oslabení kurzu koruny a růst dovozních cen, na straně druhé ale propad domácí poptávky sníží jádrovou inflaci, která nezahrnuje sezonní vlivy. Inflace by tak měla ke konci letošního roku klesnout na 2,2 procenta. V únoru byla 3,7 procenta.
„Výrazné změny se dotknou zahraničního obchodu,“ upozornil Marek. Vývoz by podle něj měl meziročně klesnout o 21 procent a dovoz o 14 procent. Loňský přebytek obchodní bilance 146 miliard korun by se tak měl změnit ve schodek 128 miliard korun.
Nárůst dluhu vládního sektoru
Veřejné finance podle odhadu Deloitte pocítí dramatický pokles ekonomické aktivity a zatíží je opatření na podporu ekonomiky. Zatímco v roce 2019 dosáhl podle jejich prognózy vládní sektor přebytku 81 miliard korun (tedy 1,4 procenta HDP), letos odhadují propad do deficitu 272 miliardy korun (minus 5,1 procenta HDP).
„Kvůli tomu se obrací dosud klesající trajektorie dluhu vládního sektoru a ten se zvyšuje z 29,4 procenta HDP v roce 2019 na 36,7 procenta HDP v roce 2020,“ predikuje Marek. I tak by měl ale zůstat dluh v poměru k HDP jedním z nejnižších v Evropě.
„Měnová politika při takto drastickém scénáři nemá na výběr, než nechat klesnout úrokové sazby téměř na nulu a sledovat výrazné oslabení kurzu koruny,“ dodal Marek.
Bude záležet i na tom, jak se z toho dostane zbytek světa, tvrdí Havlíček
„Zatím to jsou vše naprosto předčasné prognózy, pracujeme s mnoha scénáři, ale na seriózní odhady je brzy,“ okomentoval Havlíček. „Nezáleží jen na tom, jak to zvládneme v České republice, ale i v celé Evropě, USA a jak rychle se vzpamatuje Čína,“ dodal.
Pokud by hrubý domácí produkt poklesl o deset procent, znamenalo by to výpadek příjmů státního rozpočtu zhruba 200 miliard korun, řekl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Když se k tomu přičtou nezbytné výdaje a intervence, znamenalo by to podle něj schodek rozpočtu nejméně 300 miliard korun. „Bylo by to zejména kvůli nezodpovědné vládě, která v minulých letech nevytvářela rezervy, a naopak všechny rezervy spotřebovala,“ poznamenal.
Podle poslance KSČM Jiřího Dolejše jde o extrémní scénář. „Došlo by na něj jen za předpokladu, že zastavení velké ekonomiky by trvalo déle než jeden měsíc, dva. A že by letošní fiskální stimulace po dočasném výpadku nezabrala,“ sdělil. „Nelze ho ale jako varovný scénář zcela vyloučit. Minimální odhad je půl roku recese,“ dodal.
„Jak rád bych nesouhlasil, ale myslím, že se tato predikce blíží realitě mnohem více než konkurenční odhady z předešlých dnů a týdnů, které odhadovaly pokles v řadu ‚pouze‘ procentních bodů nebo dokonce ještě nižší,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS). Soudí, že nemá smysl odhadovat přesné číslo, protože bude záležet na rychlosti, s jakou skončí restriktivní opatření v tuzemsku i zahraničí a jak se jednotlivé ekonomiky budou vracet k normálnějšímu způsobu fungování.
Ještě na počátku roku ekonomové počítali letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. V posledních dnech ovšem začali své předpovědi výrazně zhoršovat a všichni očekávají ekonomický propad. Prozatím se ale kvůli nedostatku dat neshodnou na jeho hloubce.
