Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

 „U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších 10 miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci programu Úvěr COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO. Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do středy přitom ČMZRB eviduje žádosti už za více než pět miliard korun.

Česko má prostor k zadlužování, aby pomohlo ekonomice

„Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize. Středeční krok vlády je tedy více než žádoucí,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo, pokud nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den o dne větší.

Bilionový program vlády české ekonomice pomůže, možná jej ale bude třeba navýšit, soudí Kovanda. „Česko se naštěstí má z čeho zadlužovat, riziko jeho bankrotu je šesté nejnižší na světě.“ Ekonom dodal, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.

Havlíček: Green Deal 2030 se stává utopií

Havlíček také na twitteru uvedl, že náklady na opětovné nastartování hospodářství v důsledku koronaviru budou mimořádné. Domnívá se proto, že klíčový projekt Evropské unie Green Deal 2030 se stává utopií.

Jde o plán nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové udělat do roku 2050 z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Evropa čelí velké výzvě a je čas si přiznat, že Green Deal 2030 se stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky.
Karel Havlíček
ministr průmyslu, obchodu a dopravy

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí (Liberační daňový balíček) a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

Ošetřovné se bude řešit příští týden

Prodloužení ošetřovného kvůli uzavření škol na ochranu před koronavirem by mohlo být přijato příští týden. Zákon by Sněmovna mohla schválit na mimořádné schůzi ve stavu legislativní nouze v úterý, ještě ten den by svůj souhlas mohl případně dát i Senát a prezident. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Školy se uzavřely 11. března. Zaměstnanci, kteří s dětmi zůstali doma, mohou pobírat po devět dnů ošetřovné. Termín vyprší ve čtvrtek. Vláda se dohodla, že by ošetřovné od desátého dne dál vyplácel stát, a to po celou zbývající dobu uzavření škol. Stejně jako dosud by dávku měli dostávat rodiče dětí do deseti let, a to 60 procent denního základu příjmu. Samoživitelé a samoživitelky by ošetřovné dál měli na školáky do 16 let. 

Ministerstvo práce navrhlo původně ošetřovné i pro rodiče z řad živnostníků, kteří na dávku nemají nárok. Babiš uvedl, že program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) připraví ministerstvo průmyslu.

Česko bude moci využít 1,2 miliardy eur

Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. 

Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.

Státy také souhlasily s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.

Evropská komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu. 

ECB je připravena posílit pomoc eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) ve středu uvedla, že je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny (země, kde se platí eurem), zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se tak snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB rovněž uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu korun), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 14 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...