Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

 „U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších 10 miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci programu Úvěr COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO. Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do středy přitom ČMZRB eviduje žádosti už za více než pět miliard korun.

Česko má prostor k zadlužování, aby pomohlo ekonomice

„Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize. Středeční krok vlády je tedy více než žádoucí,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo, pokud nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den o dne větší.

Bilionový program vlády české ekonomice pomůže, možná jej ale bude třeba navýšit, soudí Kovanda. „Česko se naštěstí má z čeho zadlužovat, riziko jeho bankrotu je šesté nejnižší na světě.“ Ekonom dodal, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.

Havlíček: Green Deal 2030 se stává utopií

Havlíček také na twitteru uvedl, že náklady na opětovné nastartování hospodářství v důsledku koronaviru budou mimořádné. Domnívá se proto, že klíčový projekt Evropské unie Green Deal 2030 se stává utopií.

Jde o plán nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové udělat do roku 2050 z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Evropa čelí velké výzvě a je čas si přiznat, že Green Deal 2030 se stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky.
Karel Havlíček
ministr průmyslu, obchodu a dopravy

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí (Liberační daňový balíček) a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

Ošetřovné se bude řešit příští týden

Prodloužení ošetřovného kvůli uzavření škol na ochranu před koronavirem by mohlo být přijato příští týden. Zákon by Sněmovna mohla schválit na mimořádné schůzi ve stavu legislativní nouze v úterý, ještě ten den by svůj souhlas mohl případně dát i Senát a prezident. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Školy se uzavřely 11. března. Zaměstnanci, kteří s dětmi zůstali doma, mohou pobírat po devět dnů ošetřovné. Termín vyprší ve čtvrtek. Vláda se dohodla, že by ošetřovné od desátého dne dál vyplácel stát, a to po celou zbývající dobu uzavření škol. Stejně jako dosud by dávku měli dostávat rodiče dětí do deseti let, a to 60 procent denního základu příjmu. Samoživitelé a samoživitelky by ošetřovné dál měli na školáky do 16 let. 

Ministerstvo práce navrhlo původně ošetřovné i pro rodiče z řad živnostníků, kteří na dávku nemají nárok. Babiš uvedl, že program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) připraví ministerstvo průmyslu.

Česko bude moci využít 1,2 miliardy eur

Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. 

Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.

Státy také souhlasily s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.

Evropská komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu. 

ECB je připravena posílit pomoc eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) ve středu uvedla, že je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny (země, kde se platí eurem), zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se tak snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB rovněž uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu korun), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 8 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 21 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...