Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

 „U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších 10 miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci programu Úvěr COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO. Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do středy přitom ČMZRB eviduje žádosti už za více než pět miliard korun.

Česko má prostor k zadlužování, aby pomohlo ekonomice

„Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize. Středeční krok vlády je tedy více než žádoucí,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo, pokud nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den o dne větší.

Bilionový program vlády české ekonomice pomůže, možná jej ale bude třeba navýšit, soudí Kovanda. „Česko se naštěstí má z čeho zadlužovat, riziko jeho bankrotu je šesté nejnižší na světě.“ Ekonom dodal, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.

Havlíček: Green Deal 2030 se stává utopií

Havlíček také na twitteru uvedl, že náklady na opětovné nastartování hospodářství v důsledku koronaviru budou mimořádné. Domnívá se proto, že klíčový projekt Evropské unie Green Deal 2030 se stává utopií.

Jde o plán nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové udělat do roku 2050 z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Evropa čelí velké výzvě a je čas si přiznat, že Green Deal 2030 se stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky.
Karel Havlíček
ministr průmyslu, obchodu a dopravy

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí (Liberační daňový balíček) a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

Ošetřovné se bude řešit příští týden

Prodloužení ošetřovného kvůli uzavření škol na ochranu před koronavirem by mohlo být přijato příští týden. Zákon by Sněmovna mohla schválit na mimořádné schůzi ve stavu legislativní nouze v úterý, ještě ten den by svůj souhlas mohl případně dát i Senát a prezident. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Školy se uzavřely 11. března. Zaměstnanci, kteří s dětmi zůstali doma, mohou pobírat po devět dnů ošetřovné. Termín vyprší ve čtvrtek. Vláda se dohodla, že by ošetřovné od desátého dne dál vyplácel stát, a to po celou zbývající dobu uzavření škol. Stejně jako dosud by dávku měli dostávat rodiče dětí do deseti let, a to 60 procent denního základu příjmu. Samoživitelé a samoživitelky by ošetřovné dál měli na školáky do 16 let. 

Ministerstvo práce navrhlo původně ošetřovné i pro rodiče z řad živnostníků, kteří na dávku nemají nárok. Babiš uvedl, že program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) připraví ministerstvo průmyslu.

Česko bude moci využít 1,2 miliardy eur

Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. 

Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.

Státy také souhlasily s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.

Evropská komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu. 

ECB je připravena posílit pomoc eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) ve středu uvedla, že je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny (země, kde se platí eurem), zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se tak snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB rovněž uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu korun), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...