Vláda by mohla podpořit podnikatele a firmy až bilionem korun

Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard. Program Úvěr COVID pak bude posílen o deset miliard z operačních programů. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) se domnívá, že evropský program Green Deal 2030 se za současné situace v Evropě stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky. Státy EU ve středu schválily vznik nouzového fondu.

 „U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcí, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Záruky jsou pak podle něj ve světě velmi častý podpůrný efekt v době krize. Funguje to například tak, že vláda se zaručí za úvěry podniků u komerčních bank. Ty pak mají jistotu, že v případě problémů dostanou peníze zpět.

Havlíček zároveň oznámil, že úřad pošle Českomoravské záruční a rozvojové bance (ČMZRB) dalších 10 miliard korun na podporu firem postižených situací kolem koronaviru v rámci programu Úvěr COVID. Peníze ministerstvo vezme z operačních programů EU spadajících pod MPO. Program Úvěr COVID na bezúročné půjčky připravilo s ČMZRB ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V první vlně do něj vláda schválila příspěvek 600 milionů korun, následně schválila další miliardu. Do středy přitom ČMZRB eviduje žádosti už za více než pět miliard korun.

Česko má prostor k zadlužování, aby pomohlo ekonomice

„Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize. Středeční krok vlády je tedy více než žádoucí,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo, pokud nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den o dne větší.

Bilionový program vlády české ekonomice pomůže, možná jej ale bude třeba navýšit, soudí Kovanda. „Česko se naštěstí má z čeho zadlužovat, riziko jeho bankrotu je šesté nejnižší na světě.“ Ekonom dodal, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení. Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, nemusí se ČR obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.

Havlíček: Green Deal 2030 se stává utopií

Havlíček také na twitteru uvedl, že náklady na opětovné nastartování hospodářství v důsledku koronaviru budou mimořádné. Domnívá se proto, že klíčový projekt Evropské unie Green Deal 2030 se stává utopií.

Jde o plán nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové udělat do roku 2050 z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

Evropa čelí velké výzvě a je čas si přiznat, že Green Deal 2030 se stává utopií. Finanční prostředky na jeho dosažení se musí zredukovat a použít na obnovu ekonomiky.
Karel Havlíček
ministr průmyslu, obchodu a dopravy

První úlevy podnikatelům představilo i ministerstvo financí (Liberační daňový balíček) a v neděli je schválila vláda. Mezi hlavní opatření patří plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob, kdy první termín je 1. dubna, nebo prominutím pokuty za nepodání kontrolního hlášení k DPH.

Rovněž se tři měsíce od květnového spuštění 3. a 4. vlny EET nebude kontrolovat plnění podmínek evidence tržeb.

Ošetřovné se bude řešit příští týden

Prodloužení ošetřovného kvůli uzavření škol na ochranu před koronavirem by mohlo být přijato příští týden. Zákon by Sněmovna mohla schválit na mimořádné schůzi ve stavu legislativní nouze v úterý, ještě ten den by svůj souhlas mohl případně dát i Senát a prezident. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Školy se uzavřely 11. března. Zaměstnanci, kteří s dětmi zůstali doma, mohou pobírat po devět dnů ošetřovné. Termín vyprší ve čtvrtek. Vláda se dohodla, že by ošetřovné od desátého dne dál vyplácel stát, a to po celou zbývající dobu uzavření škol. Stejně jako dosud by dávku měli dostávat rodiče dětí do deseti let, a to 60 procent denního základu příjmu. Samoživitelé a samoživitelky by ošetřovné dál měli na školáky do 16 let. 

Ministerstvo práce navrhlo původně ošetřovné i pro rodiče z řad živnostníků, kteří na dávku nemají nárok. Babiš uvedl, že program pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) připraví ministerstvo průmyslu.

Česko bude moci využít 1,2 miliardy eur

Státy Evropské unie ve středu formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů. 

Unijní státy odsouhlasily návrh Evropské komise, na jehož základě vznikne fond naplněný převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku. Nejvíce má z tohoto balíku dostat Polsko, jemuž připadne 7,4 miliardy eur. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.

Státy také souhlasily s tím, že další téměř miliarda eur pomůže nejzasaženějším státům v rámci fondu solidarity sloužícího běžně pro zmírňování následků přírodních katastrof.

Evropská komise by chtěla peníze rozdělit co nejdříve a počítá s tím, že pro jejich utracení budou platit výrazně volnější pravidla než pro běžné zdroje z fondů na podporu méně rozvinutých regionů. Financovat se z něj má například lékařské vybavení či pomoc pro ekonomicky nejzasaženější odvětví. Aby mohly začít členské země peníze čerpat, potřebují ještě souhlas Evropského parlamentu. 

ECB je připravena posílit pomoc eurozóně

Evropská centrální banka (ECB) ve středu uvedla, že je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny (země, kde se platí eurem), zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se tak snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB rovněž uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu korun), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 4 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
včera v 18:31

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.