Zákon jim sice garantuje nárůst, ale platy ústavních činitelů zůstanou v příštím roce zřejmě stejné jako letos. Mohly by se i snížit. S návrhem na zmrazení přicházejí opoziční poslanci i ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Právě resort Jany Maláčové (ČSSD) pak v jedné z variant počítá i s případným poklesem platů. Vedle politiků by se ale změny dotkly i justice, soudců a státních zástupců. S tím však nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO).
Maláčová chce sáhnout na platy nejen politikům, ale i soudcům a žalobcům. Babiš to odmítá
Události: Platy politiků se zřejmě zmrazí, nebo klesnou (zdroj: ČT24)
„Nevím, proč bychom měli zmrazovat platy soudců a státních zástupců, to s tím nemá nic společného. Politici a nezávislá justice, to je něco úplně jiného a tam k tomu není důvod,“ komentoval to předseda vlády.
„Chtěla jsem přistupovat ke všem stejně, protože si myslím, že by to tak mělo být, že bychom neměli dělat výjimky, ale samozřejmě bude rozhodovat vláda a Poslanecká sněmovna,“ říká k návrhům ministryně práce.
Platová základna politiků odpovídá 2,5násobku průměrného platu státních zaměstnanců z předminulého roku, u soudců je to trojnásobek. Konkrétní výše platu se odvíjí od konkrétních funkcí a zvyšuje se dalšími koeficienty.
Ministerstvo práce prosazuje navázání na mzdu minimální, konkrétně na její čtyřnásobek. Růst minimální mzdy by se pak každý rok nastavoval automaticky.
Politici budou mít pochopení pro růst minimální mzdy, tvrdí Maláčová
Řadový zákonodárce v současnosti dostává necelých 91 tisíc korun. Ministři pak přes 180 tisíc korun. Příští rok by to mohlo být stejně, anebo méně. Ministerstvo práce by členům parlamentu škrtlo 17 tisíc a členům kabinetu přes 30 tisíc.
„Politici pak budou mít větší pochopení pro nárůst minimální mzdy. Každý rok bojuji o každou stokorunu, co se týče minimální mzdy. Myslím, že by to pak mohlo pomoci si představit, za jaké peníze u nás lidé musí pracovat,“ argumentuje Maláčová.
Plán má však své kritiky. „Sice tam nastavuje jakýsi automat pro vznik minimální mzdy, nicméně to je vysoce politické téma, na kterém se nemusíme domluvit, a pak by o platech ústavních činitelů rozhodovala tripartita,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
To je podle vicepremiérky nepřijatelné, a chce proto přijít s vlastním návrhem, konkrétně v příštím roce platy nechat na úrovni letoška a do budoucna je svázat s růstem průměrné mzdy.
S obdobnými návrhy přichází i poslanci. „Konzistentně prosazujeme zamrazení platů a samozřejmě náš i jakýkoli jiný návrh v tomto smyslu podpoříme,“ říká k tomu předseda SPD Tomio Okamura.
Podle Pirátů je třeba zohlednit situaci, kdy je hospodářství v krizi. „Bylo by fér šetřit i na úrovni platů politiků. Náš návrh ušetří státnímu rozpočtu zhruba půl miliardy korun,“ slibuje předseda strany Ivan Bartoš.
Kriticky se ke změnám staví ODS a TOP 09. „Když někdo nemá před volbami žádné téma, tak přijde s tím, že navrhuje zmrazit platy. Máme deficit 500 miliard a budeme řešit pár stovek platů? Já myslím, že to nemá žádný význam,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Podobně problém vnímá i 1. místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. „Ústavní činitelé jsou lidé, kteří nesou velikou odpovědnost, a jestli se budeme bavit o snižování jejich platů, tak to státnímu rozpočtu v konečném efektu ani moc nepomůže,“ uvedl.
Vedle členů parlamentu nebo vlády se návrhy týkají například i prezidenta. Otázkou zůstává, jak to bude u soudců a státních zástupců. „Má-li to být zásah do systému, tak by měl mít určitou logiku, tedy měřit obdobným skupinám obdobným způsobem,“ domnívá se člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).
„Ústavní soud konstatoval, že zákonodárci by soudní moci neměli zasahovat takovýmto způsobem do jejich platu,“ připomíná místopředsedkyně STAN Věra Kovářová. Snahy o snížení platu soudců v minulosti neuspěly.
Omezení růstu odměn schvaluje KDU-ČSL. „Lidovci podporují zmražení platů politiků včetně toho, aby došlo ke zmražení platu soudců,“ potvrdil předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek.
Od příštího roku se s největší pravděpodobností změní i minimální mzda. O té rozhoduje vláda sama.
Podle ministerstva vnitra by se v příštím roce neměly měnit ani odměny pro představitele obcí a krajů. Resort to zdůvodňuje tím, že příjmy samospráv kvůli koronavirové pandemii klesají, a výdaje naopak rostou.
„Akceptoval bych i za své kolegy jakési zmrazení, ale nemůže se týkat pouze komunální sféry. Mělo by se týkat všech, kteří získávají určitou odměnu od státu a tuto odměnu by měl stát všem těmto skupinám zmrazit,“ navrhuje předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN).