Zmizení sochy Koněva? Naši podporu vlády to nezmění, vzkázal komunista Dolejš

Nahrávám video
Interview ČT24: Zmizení sochy Koněva podporu komunistů vládě nezmění
Zdroj: ČT24

Odstranění sochy maršála Koněva rozjitřilo vztahy mezi českou a ruskou diplomacií. Po ostré výměně slov na obou stranách je podle poslance KSČM Jiřího Dolejše potřeba hledat spíše cestu k diplomacii než prohlubovat spory. A podle něj pozice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na straně odpůrců sochy neovlivní podporu komunistů menšinové vládě Andreje Babiše (ANO).

Komunistickému poslanci Jiřímu Dolejšovi je téma sochy maršála Koněva blízké nejen ideově. Jak sám řekl, je rodákem z pražské Bubenče a od místa, kde pomník sovětského maršála stál, bydlí asi deset minut.

„V Bubenči žiji celý život. A musím říct, že ohnisko takových sporů vzniklo až teprve před několika lety,“ uvedl na úvod Interview ČT24.

„Ta socha tam stála a v podstatě nikoho moc neiritovala. Ani před rokem 1989, ani po něm. Takže si říkám, proč vlastně ten boj vznikl, protože podobných soch stojí mnoho a taková válka o ně není,“ dodal.

Podle něj byl pomník ničen jeho odpůrci až v posledních letech. „I ta druhá strana, která se klaní před maršálem Koněvem, tak tam nepořádala nějaké poutě. To byla jedna z mnoha soch. Praha je historické město, kde vždy stálo hodně soch. I když se v některých historických dobách obyvatelé Prahy věnovali kácení model, tak to není vyloženě sport Pražanů,“ řekl.

Sám podle svých slov zažil jako malý chlapec v kočárku, když byla odstraněna socha Stalina na Letné. „A tu teda opravdu nepostrádám. Ale jinak si myslím, že napadat sochy je tak trochu anachronismus a ne příliš kulturní. Myslím, že by měly zůstat na místě jako výpověď doby,“ poznamenal Dolejš.

„Musíme si uvědomit, že sochy padaly a ne vždy to bylo šťastné,“ zmínil a dodal, že i podle něj byla postava maršála Koněva historicky rozporuplná. „Ale pokud je zarámována do konce války, do vzkazu osvobození, tak si myslím, že to je problém a bude to čtené různě,“ míní o odstranění pomníku.

„Žádná strana nekandidovala s tím, že chce sochu sundat“

Demontáž byla podle něj „krajně necitlivá“. Žádná ze stran v Bubenči nekandidovala s tím, že chce sundat sochu. „Minimálně se obyvatel Bubenče mohli zeptat v referendu,“ dodal.

Prohlášení předsedy komunistů Vojtěcha Filipa o tom, že iniciátoři odstranění sochy sympatizují s nacisty, je podle něj „extrapolované, ne-li přímo přehnané“.

„Pokud někdo jen kritizuje konkrétní osoby, které stály v hierarchii Sovětského svazu a podílely se na někdy imperiálním výkonu moci, to je historický fakt, na který se dá různě nahlížet. Dát ale tomu nálepku sympatizování s nacisty, je přeexponované,“ dodal s tím, že by bylo ze strany komunistů „štastnější, ubrat na verbální expresi a argumentovat věcněji“.

A podle něj současné dění kolem problematické sochy nezmění postoj komunistů k podpoře menšinové vlády. Ani přes to, že se šéf diplomacie Tomáš Petříček jasně postavil za iniciátory odstranění sochy.

„Ministr zahraničí je na našem seznamu problematických ministrů od začátku, co tolerujeme tuto vládu,“ odpověděl Dolejš na otázku, zda by měl Petříček odstoupit. „Je to dáno především tím, že pohled na zahraniční politiku nás a vládních stran je odlišný,“ dodal s tím, že to ale nesouvisí s jediným konkrétním Petříčkovým krokem.

Podle něj to ale podporu menšinové vlády hlasy KSČM neohrozí. „Vládu jsme nepodporovali kvůli zahraniční politice, ale kvůli našim základním tolerančním bodům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...