Snahu ruských orgánů trestně stíhat pražské politiky kvůli přemístění sochy maršála Koněva či odhalení památníku vlasovcům považuje prezident republiky Miloš Zeman za přemrštěnou reakci, ale komunální politici podle něj udělali hloupost. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas. Zda jsou vážné důvody k tomu, aby měli tři pražští starostové policejní ochranu, prezident pochybuje.
Pražští politici udělali s Koněvem a vlasovci hloupost, ruská reakce je ale přemrštěná, soudí prezident Zeman
UDÁLOSTI: Ministr zahraničí požádal Rusko o jednání, která by vyjasnila třeba spory o sochu maršála Koněva (zdroj: ČT24)
V souvislosti se spory o maršála Koněva či o řeporyjský památník vlasovcům se v posledních týdnech objevily výjimečné informace. Tři pražští politici – primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) – potvrdili, že mají policejní ochranu. Zatímco Moskva schválila zákon, který by umožnil pražské starosty v některých státech zadržet, týdeník Respekt napsal o údajném ruském agentovi s ricinem v Praze.
Podle prezidenta Miloše Zemana je stíhání pražských starostů – Hřibovi Rusové vyčítají přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde dříve sídlila ruská ambasáda, Kolářovi přemístění sochy Ivana Koněva z náměstí Interbrigády do depozitáře a Novotnému odhalení památníku vlasovcům – přehnanou reakcí. Dal ale najevo, že ji chápe.
„Považuji to za přemrštěnou reakci, ale reakci na hloupost, kterou udělali naši jinak bezvýznamní politici,“ řekl Miloš Zeman Českému rozhlasu. Kroky, které pražští politici učinili, vnímá jako „politiku, která je, řekl bych, celostátní“, a ta jim podle prezidenta nenáleží.
Trestní stíhání ruskými orgány přitom pro české politiky nebude mít vážný dopad, soudí Zeman. „Pokud nevyjedou do Ruska – a myslím si, že v tomto případě není možný eurozatykač, maximálně zatykač Interpolu – tak se jim nic nestane,“ podotkl.
Agent s ricinem, únos nebo nesmysly?
Trojice pražských politiků je nyní pod policejní ochranou. Důvody jejího udělení známé nejsou. Týdeník Respekt v dubnu psal o údajném ruském agentovi s ricinem, tedy jedem, jehož vdechnutí může být i smrtelné. Příjezd muže s diplomatickým pasem potvrdil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), informace o údajném jedu však nikoli.
Že by hrozila otrava českým politikům, vyloučili ruští představitelé, agentura RIA Novosti ale nyní psala o jiném scénáři. „Pokud je fantazírování o travičském zabijákovi zcela evidentně beznadějný blábol, pak se české tajné služby mohou zcela vážně obírat představou únosu podezřelých a jejich postavení před soud,“ uvedla.
To ale naopak zpochybnil primátor Hřib. „Z veřejně dostupných údajů je zjevné, že je to nesmysl,“ řekl. Vláda se k informacím zveřejněným českými a ruskými médii zatím nevyjádřila, podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) čeká na informace od zpravodajských služeb. Prezident Zeman přitom řekl v rozhovoru pro ČRo, že ty žádné informace o nebezpečí hrozícím pražským politikům nemají.
„Ze tří tajných služeb, které máme, dvě jsou podle mého názoru naprosto zbytečné. Nejvíce věřím Vojenskému zpravodajství. Tam žádná taková informace nebyla,“ řekl prezident.
Ministr Petříček avizoval, že chce s Kremlem jednat podle vzájemné smlouvy o spolupráci. Obě země by si podle něj měly takto své nynější spory vyjasnit.
Zaorálek: Nevíme, co je mezi Ruskem a Českou republikou
„Tohle je český spor, který se odehrává na české půdě,“ vyjádřil se k záležitosti ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v Událostech, komentářích. „Je to česká historie, českým sochařem – tuším – udělaná socha, je to naše věc. Já si nedovedu představit, že by nám někdo ze zahraničí měl do této české debaty takovým způsobem vstupovat, ať už je, jaká je,“ dodal.
Jinak ale podle něj v česko-ruské aféře není jasné nic. „Já jsem pochopil z vystoupení ministra zahraničí, že to, co se odehrálo, je v tuto chvíli naprosto nejasné, my nevíme, co je mezi Ruskem a Českou republikou. Já vím, že ten spor týkající se udržování hrobů je letitý. Sám jsem absolvoval velmi komplikované debaty kolem udržování legionářských hrobů v Rusku, které nebyly příliš úspěšné, s ruskou stranou jsem se těžko dohadoval. Teď je na tahu ruská strana, aby přijala toto pozvání, aby se věci vyjasnily,“ dodal.
Důvody k nespokojenosti jsou podle něj možná na obou stranách. „A já bych si přál, aby se řešily diplomaticky,“ řekl také Zaorálek.
Lubomír Zaorálek hostem pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Předchozí spory: růžový tank i novičok
Spory o přemístění Koněvovy sochy a odhalení pomníku vlasovcům nejsou zdaleka první, které poznamenaly novodobé česko-ruské vztahy. Již na počátku 90. let zjitřila emoce v Moskvě změna barvy tanku na náměstí Kinských (tehdy Sovětských tankistů) – David Černý jej nabarvil na růžovo. Sovětské ministerstvo zahraničí to označilo za ohavný čin politického chuligánství.
Rusko také těžce neslo, když Koněvovu sochu kdosi opakovaně poléval barvou, a ostře protestovalo proti tomu, že Praha 6 k soše instalovala tabulky ozřejmující různé historické role tohoto sovětského maršála.
Naopak čeští politici se zlobili, když Moskva v době Skripalovy aféry – tedy pokusu o otravu bývalého ruského agenta zběhlého k Britům novičokem – naznačila, že Česko umí s jedy také nakládat. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy prohlásil, že „Rusové překročili veškeré hranice, když řekli, že jedovatá látka novičok mohla pocházet od nás“.
Loni se čeští zákonodárci, ale i prezident Zeman ohradili proti návrhu, aby účastníci okupace Československa ze srpna 1968 získali status válečných veteránů.