Sněmovna schválila ve středu další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o 200 miliard na rekordních půl bilionu korun. K rozpočtové novele podali poslanci 25 pozměňovacích návrhů v celkovém objemu asi 165 miliard korun. Při závěrečném hlasování však sněmovna schválila pouze návrhy přesunů peněz, se kterými přišel premiér Andrej Babiš (ANO) a poslanec KSČM Jiří Dolejš. Ostatní pozměňovací návrhy neprošly.
Poslanci schválili upravený státní rozpočet na rok 2020. Počítá s rekordním deficitem půl bilionu korun
Události: Schválen rekordní deficit státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Pro schválení vyššího schodku hlasovalo 104 poslanců ANO, ČSSD a KSČM, ostatní přítomní poslanci (87) byli proti. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Sněmovna také na návrh KSČM požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má poslancům předložit do 30. září. Druhé doprovodné usnesení, se kterým rovněž přišel Dolejš, se týká zajištění peněz na počítačové vybavení škol a případně i žáků pro výuku na dálku už od příštího školního roku.
Návrhy komunistů prošly
Při závěrečném hlasování podpořila sněmovna jen ty návrhy, které předtím doporučil sněmovní rozpočtový výbor. Jde o dva návrhy KSČM v celkovém objemu 2,3 miliardy korun. Z toho 1,75 miliardy má jít na odměny zdravotníků v nemocnicích a sociálních službách, 200 milionů na odměny zaměstnanců zejména dětských domovů a 50 milionů korun na odměny sociálních pracovníků v obcích. Dalších 300 milionů korun má dostat regionální školství na pořízení digitálních učebních pomůcek.
Sněmovna schválila také návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který zhruba o 100 miliard snižuje původně navrženou vládní rezervu a přesouvá peníze přímo vybraným kapitolám. Babiš tento návrh předložil jako poslanec v reakci na kritiku opozice, které se nelíbilo, že vláda navyšuje rozpočtovou rezervu o 137 miliard korun, ale už neuvádí, na co peníze chce.
Ostatní poslanecké návrhy změn v rozpočtu Sněmovna nepřijala. Poslanci jich předložili 25 v celkovém objemu 165 miliard korun.
Premiér Andrej Babiš ve sněmovně před schvalováním návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu uvedl, že souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem. Dodal, že je ale zdrženlivý, pokud jde o předpovědi vývoje a varoval před katastrofickými scénáři. Evropská komise v tomto týdnu uvedla, že očekává letošní propad české ekonomiky o 7,8 procenta.
Předpovědí o vývoji české ekonomiky je dostatek, ale zatím je pro všechny příznačné, že se z velmi krátkého časového úseku snaží hádat další vývoj, uvedl Babiš. Je to podle něj stejné jako dohadovat se o tom, jaké počasí bude v druhé polovině prosince. Proto by „nehledal senzace“ v katastrofických předpovědích.
Zrekapituloval dosavadní kroky vlády i objem peněz a formy pomoci, kterými se vláda snaží ekonomice pomoci. „Jsme kreativní národ a jsem přesvědčen, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě,“ prohlásil.
Situace je mimořádná a žádá specifický přístup, řekla Schillerová
Babiš odmítl výtky opozice, že vláda nevytvořila rezervy. Řekl také, že vláda nechce chodit každou chvíli do sněmovny nechat si schválit nový deficit rozpočtu. „Je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země,“ řekl. Pevně doufá, že vláda do konce roku nebude sněmovnu o nic ohledně deficitu žádat.
Sněmovna původně loni schválila letošní rozpočet s deficitem 40 miliard. V důsledku dopadů epidemie koronaviru, která připravila stát o část příjmů z daní a odvodů, a naopak si vyžádala výdaje na pomoc ekonomie, pak vláda navrhla zvýšení schodku nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun. V červnu pak navrhla deficit 500 miliard korun, který byl nyní schválen.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že aktuální schodky nelze posuzovat optikou z minulých let. „Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup,“ řekla. Současný schodek 300 miliard nelze podle ní považovat za již beze zbytku utracený. Peníze však už byly zcela přiděleny do zbytku roku a polovina z toho připadá na příjmovou stranu rozpočtu.
Ministryně již dříve vyjádřila naději, že současná změna rozpočtu je pro letošek poslední.
Události, komentáře: Debata o rekordním deficitu (zdroj: ČT24)
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) v Událostech, komentářích dodal, že zvýšení schodku nebylo a nemohlo být příjemné, bylo ale naprosto nutné. „Dopady nepopsatelné a neznámé krize ještě nejsou známé, nyní je těžké predikovat,“ doplnil výhled do budoucna. Vývoj veřejných financí podle něj bude záviset na chování firem, spotřebitelů či importu a exportu.
Předseda poslaneckého klubu koaliční ČSSD Jan Chvojka poukazuje na to, že zadlužit se lze inteligentně – například hypotékou – či hloupě. „My se musíme zadlužit proto, abychom pomohli občanům této země, firmám, zaměstnancům a zaměstnavatelům. To je zadlužení, které se vyplatí,“ je přesvědčen Chvojka.
Opozice návrh růstu schodku kritizovala
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že v návrhu je část výdajů, které nijak nesouvisí s koronavirovou krizí. Jedná se například o peníze na boj s kůrovcem či se suchem či na odchodné pro policisty. Měly být podle něho vyřešeny už loni. U deseti miliard na podporu podnikání kritizoval, že nejsou známa kritéria jejich rozdělování. Upozornil také, že řada pracovních míst držených například pomocí programu Antivirus už neexistuje a poptávka se již nevrátí na dřívější úroveň. Chce to podle něho seriózní diskusi, jak dlouho je má smysl udržovat na umělé výživě za peníze daňových poplatníků. TOP 09 se rovněž nelíbí neochota vlády šetřit „byť jen korunu“ na provozních výdajích. Vládní úřady podle Kalouska dál žijí, jako by krize nebyla: mají rozpočet z roku 2019, přibírají nové pracovníky, jsou tam vysoké platy. „To je arogance, něco by se tam ušetřit dalo, aspoň ukázat poctivou snahu.“ Jeho strana odhaduje výsledný letošní schodek přes 500 miliard korun.
Rovněž Mikuláš Ferjenčík (Piráti) poukazoval na to, že vláda žádá o schválení rekordního rozpočtového schodku, na svém provozu ale nechce šetřit vůbec nic. „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné,“ uvedl. Piráti navrhují svou úpravou snížit výdaje, a tím i schodek o 11 miliard, 16 miliard, nebo o 25 miliard korun.
Předseda ODS Petr Fiala odmítl navržené zvýšení schodku. Označil to za ekonomický zločin, který ODS nepodpoří. Opoziční občanští demokraté vloží tento týden do sněmovního systému návrhy na ekonomická opatření, díky nimž by daňovým poplatníkům zůstalo zhruba 130 miliard korun. Mezi návrhy patří zrušení superhrubé mzdy nebo odpuštění minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných do konce roku.
Bilance státního rozpočtu
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) v Událostech, komentářích dodal, že rekordní schodek je počátkem rozvratu veřejných financí. „Je to tak obří číslo, že to budou splácet naše děti a děti našich dětí. Nikdo jiný to nezaplatí. Všechno hraje v neprospěch budoucích generací,“ zdůraznil.
Jan Hrčíř z hnutí SPD kritizoval hospodaření vlády za léta ekonomické prosperity a zpochybnil její schopnost splácet nově vzniklé dluhy. Kritizoval růst počtu státních zaměstnanců a náklady s tím spojené. Hnutí SPD předložilo snížení nákladů o 200 miliard, aby se republika nemusela dál zadlužovat. Jeho předseda Tomio Okamura zmínil například odložení v tuto chvíli „nepotřebných nákupů armádní techniky“, snížit platby solárním baronům, zrušit inkluzi ve školství či snížit platby neziskovým politickým organizacím a platby do EU.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan žádal kompenzační bonus (500 Kč na hlavu) pro kraje. Velká část požadovaných peněz podle něho není přesněji určena, přestože se týká letošních projektů. Odmítl proto vládě podepsat „bianco šek“. Zároveň se domnívá, že se vládě nedaří snižovat nejistotu v ekonomice, což považuje za velmi důležité.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka kritizoval výši rozpočtové rezervy 37 miliard korun, když v minulosti stačilo 4,5 miliardy. Spokojen nebyl například s konkretizací chystaných investic. Jeho strana navrhla podpořit výstavbu obecních bytů či rodiče v důchodu. Podporuje i úspory ve státních úřadech.
Člen národní rozpočtové rady Richard Hindls považuje do budoucnosti za nejdůležitější udržet na uzdě nezaměstnanost (červnových 3,7 procenta považuje za poměrně příznivé, ale vše je teprve na počátku) a udržet dostatečnou spotřebu domácností. Ta totiž tvoří polovinu hrubého domácího produktu. Přitom právě při krizích často dochází ke strachu z utrácení, což může oživení ekonomiky zkomplikovat.
V pořadu Devadesátka ČT24 rovněž připomněl, že vedle relativně příznivého vývoje tržeb v obchodě jsou tu zároveň spíše varovná čísla o vývoji v průmyslu. Pro sebe odhaduje letošní schodek rozpočtu od 400 miliard korun výše, ale při zhoršení situace to může být i 600 miliard. Hindls považuje chystané investice do dopravní infrastruktury za dobrou cestu, ale mohou být potíže s připraveností projektů. Za velmi důležité bere také investice do technologií, což by byla nejrychlejší cesta, jak dohánět vyspělejší svět.
Martin Pejša z iniciativy Firmy sobě upozornil na nebezpečný trend, kdy roste počet českých podnikatelů, kteří jsou ochotni prodat svou firmu. Podle průzkumu iniciativy jde o jednu čtvrtinu podnikatelů, což „je strašně vysoké číslo proti dřívějšímu stavu.“
Naznačil také, že už jsou tu silné západní firmy, které krouží kolem podniků, které mohou koupit. Jejich výhoda je, že mají větší hotovostní či kreditní polštáře než české firmy. Podle Pejšy je ale ještě relativně brzo a je pořád možné proti tomu něco dělat. „To hlavní uvidíme v příštím půl roce či v příštích dvanácti měsících,“ dodal.
Devadesátka ČT24: Rekordní rozpočtový schodek (zdroj: ČT24)
Hlavně si na vysoké schodky nezvyknout, varují ekonomové
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová považuje zvýšení deficitu za předčasné a neodůvodněné. Poukazuje například na to, že vláda dosud nedala k dispozici přehled toho, na co dodatečné peníze potřebuje. „Podle mých propočtů by se schodek dal udržet na úrovni 350, 400 miliard korun,“ konstatuje. Chtěla by také vidět vyhodnocení vládních opatření na podporu ekonomiky, za úspěšný považuje pouze program Antivirus.
Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič nepovažuje půlbilionový schodek za podstatně dramatičtější než například čtyřsetmiliardový. Zásadní je podle něj, aby se vysoké deficity nestaly normou. S takovým přístupem souhlasí i Zamrazilová.