Levicové politické strany se i po komunálních a senátních volbách potýkají s problémy. Nedaří se jim prosadit se ve volbách do zastupitelstev, kde bývaly silné, a ani v senátních volbách nezaznamenávají větší úspěchy. Jak si vedly ČSSD a KSČM?
Kdysi silné politické strany s početnou členskou základnou se ani v posledních volbách příliš neprosadily. Zřejmé je to zejména z celkových statistických přehledů dle volební strany. V roce 2022 bylo zvoleno 176 zastupitelů ČSSD, dalších 314 jich bylo bez stranické příslušnosti. Přitom před čtyřmi lety bylo sociálně demokratických zastupitelů 751 a více než tisíc bylo na kandidátkách sociální demokracie zvoleno nestraníků. Podobně je na tom KSČM. Poměr zastupitelů KSČM v roce 2022 je dle volební strany 170 ku 646 zvoleným v roce 2018.
Bylo by sice zavádějící tvrdit, že sociální demokracie neuspěla vůbec, značka ČSSD nicméně není atraktivní. Například i současný předseda sociální demokracie Michal Šmarda (ČSSD) nekandidoval na kandidátní listině hrdě se hlásící k tradiční straně. Kandidátní listina nesla název Lepší Nové Město.
A podobně postupoval i další výrazný starosta a známá tvář této historické levicové strany Jan Birke (ČSSD). Značku strany upozadil na úkor svého jména a listinu nazval „Jan Birke pro Náchod“. Oba dva ve svých městech uspěli. Birke získal téměř čtyřicet procent hlasů, Šmarda o deset procentních bodů méně.
Změny v názvech kandidátky
ČSSD bývala stranou, která v historii samostatného Česka dlouhodobě dokázala uspět i v Praze. V hlavním městě ve volbách do zastupitelstva dokázala oslovit více než 15 procent voličů a účastnit se i městské exekutivy. Ty doby jsou už ale pryč. Před čtyřmi lety strana propadla a odrazit ode dna se jí nepodařilo ani letos. A to ani přesto, že značka ČSSD byla upozaděna v rámci koalice Solidarita, jíž se účastnili kandidáti Zelených, Budoucnosti a Idealistů.
Příkladů, kdy sociální demokraté zvolili jiný název kandidátky než vlastní ČSSD, je možné najít celou řadu. V Mladé Boleslavi je to Hlas pro Boleslav, v Mělníce pak Mělník v srdci.
Předseda ČSSD postup vysvětluje jako snahu otevřít se jiným uskupením a navázat s nimi spolupráci. Úspěch to ale, jak ukazují souhrnná data, příliš nepřináší, naopak už tak vyčerpanou stranu to oslabuje. Nakonec se tak ukazuje spíš to, že sociální demokraté jsou voleni spíš kvůli své vlastní známosti než kvůli sociální demokracii a jejím myšlenkám.
„Přestárlá a do sebe zahleděná KSČM“
Podobně jako v Praze jsou na tom komunisté. Strana postupně oslabovala. Ještě na přelomu milénia dosahovala více než desetiprocentní podpory, s každými dalšími volbami však oslabovala, až se dopracovala k výsledku 1,47 procenta hlasů v letošních volbách.
Někdejší pražský poslanec za KSČM Jiří Dolejš to na svém facebookovém příspěvku zhodnotil lapidárně: „Snad jasný signál, že levice nejen v Praze potřebuje konečně změnu. Přestárlá a do sebe zahleděná KSČM zvláště. Včera bylo pozdě.“ Komunistům se v Praze nedaří a posledních dvacet let jim podpora pouze klesá.
- PRAHA: Historicky nejlepší výsledek v metropoli zaznamenala ČSSD v roce 2010, kdy získala 17,85 procenta hlasů, zisky kolem patnácti procent vykazovala od devadesátých let. Sestup začal v komunálních volbách před osmi lety (10,43 procenta hlasů), letos v koaliční kandidátce šlo o dvě procenta.
- Komunisté si v Praze až do půlky nultých let připisovali desetiprocentní zisky, ještě v roce 2014 byli nad pěti procenty. Letos získali 1,47 procenta hlasů.
- BRNO: Rekordní úspěch v Brně zaznamenala sociální demokracie v roce 2010, kdy ji podpořilo 30,41 procenta voličů (o čtyři roky dříve to byl jen dvoutřetinový zisk). V posledních volbách získala 6,11 procenta hlasů.
- Komunisté jsou ve městě ještě marginálnější. Historicky nejlepší porevoluční výsledek zde udělali v roce 2002 (13,13 procenta hlasů), letos získali 1,44 procenta.
- OSTRAVA: Hegemonem ostravské radnice se sociální demokracie stala před dvanácti lety (32,12 procenta hlasů v roce 2010), už od konce devadesátých let ale ve městě brala přes pětadvacet procent. V letošních volbách ve volební koalici utržila 3,87 procenta.
- I komunisté mívali v někdejším ocelovém srdci republiky silnou pozici. V roce 2002 je dokonce volilo 20,59 procenta lidí, čili každý pátý volič, a ještě v roce 2014 svedli získat 13,43 procenta hlasů. Letos jejich podpora těsně přesáhla pět procenta (5,43 procenta), kandidovali ovšem jako „Ostravská levice“.
Velká města tradičním levicovým stranám nefandí
Podobný vývoj jako v Praze zaznamenávali komunisté i v Brně. Setrvalý sestup, jedinou výjimkou byl rok 2002, kdy se KSČM obecně dařilo díky rozladění společnosti z tzv. opoziční smlouvy.
Není ale pravda, že by se levici ve velkých městech nedařilo vůbec. Například v Brně se sociální demokraté etablovali úspěšně. Ve volbách v roce 2006 jim svůj hlas hodilo více než 21 procent voličů, o čtyři roky později dokonce třicet procent. Po dvě funkční období město vedl i sociálně demokratický primátor Roman Onderka (ČSSD). Své zastupitele měli dlouhodobě ve statutárním městě i komunisté.
I na jihu Moravy ale již obě strany vyklidily pole. Komunisté kandidovali na kandidátce Restart pro Brno, získali však ani ne 1,5 procenta hlasů. Sociální demokraté se musí spokojit se třemi mandáty.
O Ostravě se často mluví jako o levicovém městě, i když se dnes zapomíná, že mezi lety 1993 až 2002 byli primátory reprezentanti ODS. Tradiční levicové strany však měly v regionu silnou pozici. V letech 2006 sociální demokracie získávala třicetiprocentní podporu voličů a Petr Kainar byl dvě funkční období primátorem. V roce 2022 koalice ČSSD a Lečo získala 3,87 procenta hlasů. Ani tradiční levice na Ostravsku není podporovaná.
V krajských městech není situace lepší
ČSSD a KSČM, respektive kandidátkám a koalicím, jichž se tyto dvě strany účastnily, se nedařilo ani v krajských městech. Výjimku tvoří jen Pardubice, kde ČSSD vytvořila s dalšími volebními subjekty kandidátku Žijeme Pardubice, s níž oslovila přes jedenáct procent voličů. V zastupitelstvu obsadí čtyři křesla.
V krajských městech přitom obě strany mívaly dříve poměrně silnou pozici, nebo minimálně stabilní zázemí. Voliči však od těchto stran přecházejí k jiným politickým subjektům. V případě sociální demokracie je to často hnutí ANO, kdo těží z voličské základny levicových stran.
Tradiční levici se nedaří ani v Senátu
Komunisté nebyli v Senátu nikdy rozhodující silou a strana jako taková horní komoru parlamentu spíše neuznávala. To však nelze říct o ČSSD; v roce 2012 měl Lidový dům v Senátu dokonce většinu. O senátory však v posledních letech přichází.
V letošních volbách se podařilo do druhého kola volby postoupit třem kandidátům. Uspět se podařilo nestraníkovi Zdeňku Matuškovi v obvodě Frýdek-Místek, který byl nominantem ČSSD a ANO. Stejné strany nominovaly i obhajujícího senátora Jaromíra Strnada (ČSSD) v Kutné Hoře. Třetím a posledním je nestranický kandidát Jiří Dušek, který byl nominován stranami ODS a ČSSD.
I to problematizuje, zda je možné jej vůbec považovat za kandidáta tradiční levice. Kandiduje na kandidátce Brno je můj vesmír. Jinak levicoví kandidáti neuspěli.
Bývalí komunisté Hana Aulická Jírovcová i Leo Luzar (oba kandidovali jako nestraníci) či komunisté současní, jakými jsou třeba Jiří Valenta, Josef Pavlík či Jiří Reichel neuspěli. A ani velmi známá sociálnědemokratická jména voliče nepřesvědčila k podpoře.
Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) získal v Praze 11 jen osm procent hlasů. Větší volební zisk, přesto nedostatečný, zaznamenala bývalá europslankyně Olga Sehnalová (nestr. za ČSSD).
Jako problematické se ukazuje i to, že sociální demokraté nominují často spíše méně známé a nedostatečně výrazné kandidáty. Že je značka ČSSD spíše přítěží, ilustuje i bývalý sociálnědemokratický senátor Miroslav Antl. Ze Senátu vypadnul před dvěma lety. Už tehdy kandidoval pod vlastní stranou ZA OBČANY. Neuspěl, a proto to zkouší letos v Ostravě jako kandidát ANO.
