Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.
Senátní volby se letos vyznačovaly jedinou jistotou. Stalo se tak poté, co ve volebním obvodě Ústí nad Orlicí odstoupil jeden z kandidátů. Ve volebním klání tak zůstali jen dva a vítěz je znám už v prvním kole.
Novým senátorem se stal kandidát Společně pro kraj a KDU-ČSL Petr Fiala. Dosavadní starosta Letohradu vedl ve volebním klání od začátku sčítání hlasů. A také jeho náskok na jeho politického soupeře byl po celou dobu sčítání dvojnásobný. Ve volbách jej podpořilo 65,6 procenta voličů. Druhým (a v tomto případě také posledním) v pořadí byl Stanislav Ešner, který kandidoval za hnutí ANO. Hlas mu dalo 34 procent voličů.
Méně očekávaný byl úspěch dalšího kandidáta, který čelil konkurenci pěti soupeřů. S 58,8 procenta hlasů už v prvním kole obhájil svůj senátorský mandát nestranický kandidát v barvách ANO Ladislav Václavec. V Senátu je od roku 2016, letos tak začne své druhé funkční období. Staronový senátor je lékařem, který vedl Slezskou nemocnici v Opavě.
S velkým odstupem za ním skončila kandidátka SPOLU Pavla Löwenthalová (KDU-ČSL) s přibližně třinácti procenty hlasů. Neslavným výsledkem skončily volby i pro někdejšího sociálnědemokratického ministra kultury Antonína Staňka, který v tomto obvodu do Senátu kandidoval taktéž, tentokrát na kandidátce hnutí Přísaha. Ve volbách skončil poslední s přibližně čtyřmi procenty hlasů.
Na hraně zvolení se po většinu průběhu sčítání pohyboval místopředseda horní komory a senátor Jiří Růžička (za TOP 09). Není to velkým překvapením. Už při svém prvním zvolení v roce 2016 získal v prvním kole volby 42 procent hlasů, do Senátu pak šel s podporou přes 72 procent hlasů. Letos svoji situaci ještě vylepšil a zvolen byl nakonec hned v prvním kole, když získal 50,28 procenta hlasů. Padesátiprocentní hranici překročil Růžička o pouhých 103 z celkových 18 301 hlasů.
Druhá skončila bývalá poslankyně Dana Balcarová (Piráti). Její ztráta na Růžičku však byla značná, získala jen necelých patnáct procent hlasů.
Ostře sledovaný Vystrčil a obžalovaná Nagyová
Další senátoři měli ke zvolení v prvním kole blízko.
Velmi sledovaný byl jihlavský obvod. V něm obhajuje post senátora dosavadní předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). K vítězství v prvním kole mu nakonec nechybělo mnoho, když dosáhl na 45,62 procenta. Je to pro něj výrazně lepší zisk než před šesti lety. Tehdy v prvním kole získal 25,17 procenta hlasů, zvítězil pak v druhém kolem, kdy s 53 procenty a rozdílem sedmi procentních bodů porazil kandidáta KDU-ČSL Michala Stehlíka.
Zda se mu podaří obhájit mandát příští týden, bude záležet i na druhém kole. Pro Vystrčila může být odstrašujícím příkladem výsledek dlouholetého senátora a předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) před dvěma lety. V prvním kole zvítězil s 31 procenty, ve druhém však dostatek voličů přesvědčit nedokázal, se 47,5 procenta hlasů prohrál a mandát ztratil.
Letos proti Vystrčilovi kandiduje Jana Nagyová (ANO), bývalá manažerka Farmy Čapí hnízdo. Ta je společně s Andrejem Babišem (ANO) obžalovaná v dotační kauze Čapí hnízdo z napomáhání k podvodu. V prvním kole voleb získala třicet procent hlasů a o senátorské křeslo se s Vystrčilem utká příští týden.
V obvodu Liberec se důležité padesátiprocentní hranice držel kandidát SLK a obhajující senátor Michael Canov. Protikandidátce ANO a liberecké náměstkyni primátora Radce Loučkové Kotasové se však podařilo snižovat náskok. Canov nakonec získal 43,5 procenta hlasů, kandidátka 26 procent.
Podobného výsledku v prvním kole dosáhl i nováček senátorské kampaně kardiochirurg Jan Pirk, kterého nominovala koalice SPOLU. Získal necelých 45 procent hlasů. Do druhého kola se dostal společně s Renatou Chmelovou (za STAN), která obhajuje své setrvání v Senátu, kde působí od roku 2016.
Voliči v obvodu Praha 10 mohli vybírat i z dalších kandidátů. Byli jimi někdejší starosta této městské části Bohumil Zoufalík (NPP10-HPLD), který před devíti lety hlasoval pro odvolání Rady hlavního města a také primátora Bohuslava Svobody (ODS), což vedlo k jeho odchodu z ODS. Za SPD se zde do Senátu chtěl dostat i poslanec Jiří Kobza, kandidovali také nepříliš veřejně politicky angažovaní kandidáti Helena Leisztner (ANO) a Štěpán Kavur (ČSSD). Jejich výsledky výrazně zaostávaly za první dvojicí.
Vzácnost výhry v prvním kole
Zvítězit v senátních volbách již v prvním kole řádného termínu není příliš obvyklé. Za existenci Senátu od roku 1996 se to podařilo jedenácti senátorům, přičemž čtyřem z nich hned ve vůbec prvních volbách.
V roce 1996 byli zvoleni senátory za ODS pražští primátoři Milan Kondr a Jan Koukal, Vladimír Zeman, který se následné stal i místopředsedou horní komory, a také Jan Zahradníček (KDU-ČSL). Od roku 2000 byl zvolen každé dva roky jeden senátor už v prvním kole. Právě v roce 2000 to byl kandidát Čtyřkoalice a někdejší ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec, o dva roky později se do Senátu probojovat majitel TV Nova Vladimír Železný, v roce 2004 pak dřívější primátor Plzně Jiří Šneberger (ODS).
Za sociální demokracii uspěl v prvním kole kandidát do Senátu Radek Sušil (ČSSD) v roce 2008. Na několik dalších let se žádnému z kandidátů takto uspět nepodařilo. Změna přišla až v roce 2018. Tehdy se do Senátu probojoval už v prvním kole Jiří Čunek (KDU-ČSL) a neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Drahoš (za STAN). V posledních volbách uspěl v prvním kole Zdeněk Linhart (STAN), který obhajoval svůj mandát z roku 2014.
Letos uspěli hned tři kandidáti v prvním kole a je to za celou historii senátních voleb druhý nejlepší výsledek, při vědomí, že vyšší počet senátorů byl zvolen jen ve velmi specifické situaci prvních voleb v roce 1996.
