V senátních volbách obhajuje mandát většina z vedení komory, o návrat usilují i někteří ex-senátoři

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Volby do Senátu čekají voliče ve 27 volebních obvodech napříč Českem. Celkem se o mandát senátora uchází 178 kandidátů. Mezi nimi je 22 senátorů, kteří usilují o obhajobu svého stávajícího mandátu. Nejdéle sloužícími senátory, kteří se snaží ve volbách získat už svůj čtvrtý mandát, jsou Jan Horník (STAN), Tomáš Jirsa a Jiří Oberpfalzer (oba ODS).

O jedno volební období kratší dobu jsou v Senátu obhajující mandát Alena Dernerová (nestr. za SD-SN), Jaromír Strnad (ČSSD), Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL a nestr.) a stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Zajímavostí je, že v letošních volbách obhajuje svá křesla téměř celé stávající vedení horní komory. Jak předsedovi Senátu, tak i jeho třem místopředsedům mandát končí. Ve vedení komory se volby netýkají pouze místopředsedkyně Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která svůj senátorský mandát obhájila před dvěma lety.

Senát přijde o pět známých tváří

Pět stávajících členů horní komory naopak již ve Valdštejnském paláci v novém povolebním složení nezasedne. Mandát totiž neobhajují. Jedná se o dlouholetého předsedu senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petra Šilara (KDU-ČSL, předsedou klubu byl do roku 2020), sociálnědemokratického senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) či bývalého ministra průmyslu a obchodu v Rusnokově vládě Jiřího Cieńciału („OSN“).

Do Senátu nakandiduje ani Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), která se po loňských sněmovních volbách stala ministryní životního prostředí, či Jaroslav Doubrava (S.cz). Ten na sebe naposledy upozornil na začátku srpna, když během stále probíhající ruské agrese na Ukrajině navštívil Krym a jednal tam s představiteli tamní ruské okupační správy.

Vítěz už po prvním kole

Ve 27 obvodech se letos o mandát utká 178 kandidátů. V průměru to vychází na přibližně 6 kandidátů. Jednotlivé obvody jsou ale z hlediska počtu kandidátů různě velké. Například v Karlových Varech stávajícímu senátorovi Janu Horníkovi konkuruje dalších deset kandidátů. V Ústí nad Labem, kde končí již zmíněný senátor Doubrava, je kandidátů devět, stejně tak například v Táboře. Tam mandát obhajuje senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). Letos však není kandidátem ANO, do voleb jde pod kandidátkou Jihočeši 2012.

Jiné obvody jsou méně početné. V Liberci se o post senátora utkají čtyři kandidáti. A například v obvodu Ústí nad Orlicí se souboje o senátorské křeslo nakonec zúčastní uchazeči jen dva. Kandidát ODS a místostarosta České Třebové Josef Kopecký se vzdal kandidatury poté, co usedl za volant pod vlivem alkoholu.

Po Petru Šilarovi tam bude novým senátorem buď starosta Letohradu Petr Fiala (KDU-ČSL), nebo Stanislav Ešner (ANO). A jelikož k zisku mandátu je třeba získat více než padesát procent hlasů, je jisté, že v tomto obvodu bude rozhodnuto už v prvním kole.

Poslanecké ambice

Do vysoké politiky se chtějí vrátit také někteří poslanci, kteří neuspěli v loňských sněmovních volbách. Od KSČM se odstřihli například Hana Aulická Jírovcová či Leo Luzar. Oba patřili k výrazným tvářím komunistů a nyní chtějí získat senátorský mandát jako nestraníci. Naopak komunistům věrný zůstal další bývalý poslanec a letošní kandidát do Senátu Jiří Valenta. Bývalými poslankyněmi kandidujícími do Senátu jsou i Dana Balcarová (Piráti) nebo Věra Procházková (ANO).

Do Senátu chtějí ale také někteří současní poslanci. Práci ve sněmovně chce za tu senátní vyměnit poslanec ANO Milan Brázdil a poslanec SPD Jiří Kobza. Pokud by ve volbách uspěli, jejich poslanecký mandát by zaniknul. Cestu opačným směrem před pěti lety neplánovaně absolvoval senátor Jiří Hlavatý. Uspěl ve volbách do sněmovny a senátorský mandát mu zanikl. Nakonec se poslaneckého mandátu vzdal a v doplňovacích senátních volbách již neuspěl.

Staří senátoři v novém obvodě

Valdštejnský palác láká také ty, kteří senátní lavice důvěrně znají ze svého dřívějšího působení, v minulých volbách už ale neuspěli. Jen před dvěma lety opustil Senát advokát Miroslav Antl, který dlouhodobě reprezentoval ČSSD.

Před dvěma lety se rozhodl obhajovat mandát v Rychnově nad Kněžnou jako předseda hnutí ZA OBČANY, nadpoloviční většinu hlasů ale v druhém kole voleb nezískal. Letos jde do voleb jako kandidát hnutí ANO v Ostravě, kde mu bude protikandidátkou rovněž bývalá senátorka Liana Janáčková, která byla členkou komory mezi lety 2004–2010. Do voleb jde za hnutí Zdraví, Sport, Prosperita.

Po deseti letech se chce do Senátu na kandidátce SPOLU také vrátit herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. V roce 2012 prohrál volby na Praze 4, letos chce uspět v Brně a získat mandát po Janu Žaloudíkovi.

Poslední kategorií politiků, kteří se ucházejí o mandát, jsou představitelé komunální politiky. K těm nejznámnějším patří bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček (nestr.) či bývalý primátor Brna Petr Vokřál (nestr. za ANO).

Do Senátu se však zamýšlí probojovat mnohem větší počet kandidátů, než kolik jich je možné popsat v tomto článku. Kdo kandiduje v jakém obvodu, si můžete prohlédnout ve Volebním aplikaci ČT24 pro senátní volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 8 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...