V senátních volbách obhajuje mandát většina z vedení komory, o návrat usilují i někteří ex-senátoři

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Volby do Senátu čekají voliče ve 27 volebních obvodech napříč Českem. Celkem se o mandát senátora uchází 178 kandidátů. Mezi nimi je 22 senátorů, kteří usilují o obhajobu svého stávajícího mandátu. Nejdéle sloužícími senátory, kteří se snaží ve volbách získat už svůj čtvrtý mandát, jsou Jan Horník (STAN), Tomáš Jirsa a Jiří Oberpfalzer (oba ODS).

O jedno volební období kratší dobu jsou v Senátu obhajující mandát Alena Dernerová (nestr. za SD-SN), Jaromír Strnad (ČSSD), Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL a nestr.) a stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Zajímavostí je, že v letošních volbách obhajuje svá křesla téměř celé stávající vedení horní komory. Jak předsedovi Senátu, tak i jeho třem místopředsedům mandát končí. Ve vedení komory se volby netýkají pouze místopředsedkyně Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která svůj senátorský mandát obhájila před dvěma lety.

Senát přijde o pět známých tváří

Pět stávajících členů horní komory naopak již ve Valdštejnském paláci v novém povolebním složení nezasedne. Mandát totiž neobhajují. Jedná se o dlouholetého předsedu senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Petra Šilara (KDU-ČSL, předsedou klubu byl do roku 2020), sociálnědemokratického senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) či bývalého ministra průmyslu a obchodu v Rusnokově vládě Jiřího Cieńciału („OSN“).

Do Senátu nakandiduje ani Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), která se po loňských sněmovních volbách stala ministryní životního prostředí, či Jaroslav Doubrava (S.cz). Ten na sebe naposledy upozornil na začátku srpna, když během stále probíhající ruské agrese na Ukrajině navštívil Krym a jednal tam s představiteli tamní ruské okupační správy.

Vítěz už po prvním kole

Ve 27 obvodech se letos o mandát utká 178 kandidátů. V průměru to vychází na přibližně 6 kandidátů. Jednotlivé obvody jsou ale z hlediska počtu kandidátů různě velké. Například v Karlových Varech stávajícímu senátorovi Janu Horníkovi konkuruje dalších deset kandidátů. V Ústí nad Labem, kde končí již zmíněný senátor Doubrava, je kandidátů devět, stejně tak například v Táboře. Tam mandát obhajuje senátor Jaroslav Větrovský (za ANO). Letos však není kandidátem ANO, do voleb jde pod kandidátkou Jihočeši 2012.

Jiné obvody jsou méně početné. V Liberci se o post senátora utkají čtyři kandidáti. A například v obvodu Ústí nad Orlicí se souboje o senátorské křeslo nakonec zúčastní uchazeči jen dva. Kandidát ODS a místostarosta České Třebové Josef Kopecký se vzdal kandidatury poté, co usedl za volant pod vlivem alkoholu.

Po Petru Šilarovi tam bude novým senátorem buď starosta Letohradu Petr Fiala (KDU-ČSL), nebo Stanislav Ešner (ANO). A jelikož k zisku mandátu je třeba získat více než padesát procent hlasů, je jisté, že v tomto obvodu bude rozhodnuto už v prvním kole.

Poslanecké ambice

Do vysoké politiky se chtějí vrátit také někteří poslanci, kteří neuspěli v loňských sněmovních volbách. Od KSČM se odstřihli například Hana Aulická Jírovcová či Leo Luzar. Oba patřili k výrazným tvářím komunistů a nyní chtějí získat senátorský mandát jako nestraníci. Naopak komunistům věrný zůstal další bývalý poslanec a letošní kandidát do Senátu Jiří Valenta. Bývalými poslankyněmi kandidujícími do Senátu jsou i Dana Balcarová (Piráti) nebo Věra Procházková (ANO).

Do Senátu chtějí ale také někteří současní poslanci. Práci ve sněmovně chce za tu senátní vyměnit poslanec ANO Milan Brázdil a poslanec SPD Jiří Kobza. Pokud by ve volbách uspěli, jejich poslanecký mandát by zaniknul. Cestu opačným směrem před pěti lety neplánovaně absolvoval senátor Jiří Hlavatý. Uspěl ve volbách do sněmovny a senátorský mandát mu zanikl. Nakonec se poslaneckého mandátu vzdal a v doplňovacích senátních volbách již neuspěl.

Staří senátoři v novém obvodě

Valdštejnský palác láká také ty, kteří senátní lavice důvěrně znají ze svého dřívějšího působení, v minulých volbách už ale neuspěli. Jen před dvěma lety opustil Senát advokát Miroslav Antl, který dlouhodobě reprezentoval ČSSD.

Před dvěma lety se rozhodl obhajovat mandát v Rychnově nad Kněžnou jako předseda hnutí ZA OBČANY, nadpoloviční většinu hlasů ale v druhém kole voleb nezískal. Letos jde do voleb jako kandidát hnutí ANO v Ostravě, kde mu bude protikandidátkou rovněž bývalá senátorka Liana Janáčková, která byla členkou komory mezi lety 2004–2010. Do voleb jde za hnutí Zdraví, Sport, Prosperita.

Po deseti letech se chce do Senátu na kandidátce SPOLU také vrátit herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. V roce 2012 prohrál volby na Praze 4, letos chce uspět v Brně a získat mandát po Janu Žaloudíkovi.

Poslední kategorií politiků, kteří se ucházejí o mandát, jsou představitelé komunální politiky. K těm nejznámnějším patří bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček (nestr.) či bývalý primátor Brna Petr Vokřál (nestr. za ANO).

Do Senátu se však zamýšlí probojovat mnohem větší počet kandidátů, než kolik jich je možné popsat v tomto článku. Kdo kandiduje v jakém obvodu, si můžete prohlédnout ve Volebním aplikaci ČT24 pro senátní volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 1 hhodinou

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 1 hhodinou

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 2 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 2 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 3 hhodinami

Vláda prosazuje odklad některých změn souvisejících s volbami

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.
před 3 hhodinami

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 13 hhodinami
Načítání...