Leo Luzar

V senátním volebním obvodu Ostrava-město zvítězil již v prvním kole starosta nejlidnatějšího ostravského obvodu Jih Martin Bednář (ANO). Porazil tak dosavadního senátora Leopolda Sulovského (Ostravak). Bednář získal již v prvním kole téměř 51,84 procenta hlasů, druhý Sulovský skončil s 20,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 27,27 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Nový Jičín postoupili Jaromír Radkovský (ANO) a Ivana Váňová (KDU-ČSL). Radkovský získal 28,56 procenta hlasů, druhá Váňová má 21,31 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 42,69 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a sobotu 1. října.

I když je Senát politickou institucí s nejdelší délkou mandátu, konají se volby do horní komory nejčastěji. Každé dva roky proběhne volba třetiny senátorů, kteří pak vykonávají mandát následujících šest let. Řádné volby do Senátu čekají české voliče i letos. První kolo proběhne společně s volbami do obecních zastupitelstev 23. a 24. září. Kdo se se pokusí svůj mandát obhájit, kdo se do něj chce vrátit a kdo naopak v senátních lavicích už nezasedne?

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Lídři kandidátek pro sněmovní volby z Moravskoslezského kraje debatovali o fungování České pošty. Protest zaměstnanců dle svých slov chápou, v diskuzi se přeli o budoucí směřování pošty, přičemž většina jich odmítla privatizaci státního podniku. Debaty se účastnili Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Čeští diplomaté z ambasády v Kábulu se přesouvají na mezinárodní letiště. O evakuaci dvou lidí informoval ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) po jednání krizového štábu resortu. Večer se kvůli situaci sešla Bezpečnostní rada státu. Ze závěru jednání vyplývá, že Česko evakuuje i afghánské spolupracovníky. Situace v zemi se v posledních dnech radikálně mění, západní země kvůli postupu islamistického hnutí Taliban stahují své občany a omezují činnost ambasád.

Poslanci přehlasovali senátní veto a stvrdili nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona v úterý pomohly hlasy šesti poslanců KSČM.

Po říjnových volbách by se kromě složení Poslanecké sněmovny mohly změnit i počet a obory ministerstev. Premiér a část opozice mluví o slučování resortů, další navrhují ministerstvo informatiky. Změna rozložení musí projít sněmovnou, někteří zákonodárci změny odmítají.

Pro zamítnutý stavební zákon by se ve sněmovně mohla najít potřebná většina nejméně 101 hlasů. Podporu totiž teď připouští někteří komunisté, a to výměnou za záruky, že se sporná část ohledně definice obytných místností upraví vyhláškou. Takovou úpravu chce i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Proti ale zůstávají třeba opoziční ODS nebo Piráti, podle kterých by současná podoba návrhu stavební řízení nezrychlila.

Senátní výbory se budou zabývat takzvaným zákonem lex Dukovany, který mimo jiné brání ruským či čínským firmám podílet se na výstavbě nového jaderného bloku. Samotnou předlohou se mají senátoři zabývat 21. července. Horní komora by podle předběžné dohody vládních a opozičních stran měla do zákona prosadit i pojistku větší parlamentní kontroly.

V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.

Sněmovna schválila usnesení, kde žádá vládu, aby podnikla kroky proti prodeji emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava. Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování novelu ústavy, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, a přiblížilo se i odškodnění protiprávně sterilizovaných žen nebo návrh na přeměnu kojeneckých ústavů. Většinu dne se ale věnovali interpelacím na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na členy jeho vlády.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) podá trestní oznámení kvůli článku serveru Seznam Zprávy o zamýšlené cestě do Moskvy. V rámci civilní žaloby žádá také odškodné deset milionů korun. Některé opoziční politiky také požádal o omluvu, ti to ale odmítli. Prověřováním informací ohledně cesty Hamáčka se už ale zabývají vyšetřovatelé. Oznámil to policejní prezident Jan Švejdar na Twitteru. Právě on byl jedním z těch, který se schůzky s Hamáčkem zúčastnil a teď čelí trestnímu řízení. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že Hamáčkovi věří, zjištění Seznam Zpráv označil za nesmysl. Zpravodajský server se ale podle reportéra Janka Kroupy chystá zveřejnit další svědectví.

Poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška debata přerostla ve vzájemné osočování. O slovních útocích mluvila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle Hamáčka byla diskuse korektní. Uzavřené projednání okolností plánované cesty do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice prosadila opozice. Podle informací Seznam Zpráv chtěl Hamáček v Rusku vyměnit zpravodajské informace o vrbětických výbuších za dodávky vakcíny Sputnik V a setkání ruského a amerického prezidenta v Praze. Hamáček tyto informace odmítl.

Na programu sněmovny byly pravidelné písemné interpelace na členy vlády, na plénum však žádný z členů kabinetu nepřišel. Kvůli opakující se situaci chtějí poslanci poslat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) stížnost. Na odpolední ústní interpelace dorazil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Na programu Poslanecké sněmovny bylo i projednání výročních zpráv České televize, poslanci o nich však nakonec nehlasovali. Dolní komora se věnovala také otázce úředních maturit.

Úředník nebude už zaměstnancem obce, ale státu, to je důležitý prvek chystaného stavebního zákona, ze kterého vychází další výhody, uvedla v pořadu Události, komentáře ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle místopředsedy KDU-ČSL a náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka by tedy vláda měla jasně říct, že chce zrušit společný systém samosprávy a státní správy, a to nejen u tohoto jednoho zákona, ale i v dalších oblastech.

Během čtvrteční mimořádné schůze poslanci projednali návrh stavebního zákona. Piráti chtějí zákon zamítnout. Část opozice varuje před centralizací a byrokracií. Zákon dolní komora propustila do závěrečného čtení i s několika pozměňovacími návrhy.

Poslanecká sněmovna dovolila vládě prodloužit nouzový stav, vláda jej vzápětí prodloužila. Nepotrvá však 30 dnů, jak kabinet chtěl, nýbrž pouze dva týdny do 11. dubna. K takovému prodloužení byli svolní komunisté. Prošlo ale zároveň usnesení žádající vládu, aby uzávěra okresů skončila nejpozději 6. dubna, tedy hned po Velikonocích. Poslanci také chtějí, aby se nejpozději týden po svátcích vrátily děti do školek a na první stupeň základních škol.

Odvolání ministra průmyslu a obchodu, dopravy a vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) žádá skupina opozičních zákonodárců. Premiéra Andreje Babiše (ANO) oslovili otevřeným dopisem, ve kterém jej vyzvali k Havlíčkovu odvolání kvůli ohlášenému oslovení Rosatomu v rámci takzvaného bezpečnostního posouzení před dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Politici o postupu ministerstva průmyslu a obchodu debatovali v pátek v Poslanecké sněmovně, Babiš řekl, že kroky ministerstva průmyslu ještě mimořádně projedná vláda.

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí. V oznámení zaslaném ČTK to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Vláda v pondělí opět nevrátila ministerstvu obrany deset miliard, které mu odebrali poslanci při prosincovém schvalování státního rozpočtu na letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom armádě slíbil, že bude mít peníze zpět do konce ledna. Oficiálním důvodem, proč vláda peníze ve prospěch armády nepřesunula, byla neúčast ministra obrany. Plánovaný přesun ale kritizují komunisté, kteří vládu tolerují.

Vysoké školy v Česku budou moci upravit plán studia a podmínky přijímacích zkoušek i v příštím roce. Nadále budou moci také vyučovat a zkoušet na dálku, rozhodli poslanci. Dříve také schválili, že zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 přímo distributorovi, který je nakoupí a rozveze mimo jiné do domovů pro seniory. Sněmovna také odmítla zrychleně projednat vládní návrh širších změn v oddlužení, v úvodním kole jej posoudí nejspíš v prosinci. Odpoledne se ve sněmovně konaly interpelace na členy vlády.

Opozice trvá na rychlých kompenzacích pro lidi zasažené opatřeními proti šíření covidu-19. Kritizuje také chaotickou komunikaci vlády v souvislosti s vyhlašováním restrikcí. Představitelé opozičních stran ale chápou nařízení, která začnou platit od čtvrteční šesté hodiny ranní.