V Bruselu skončil summit Severoatlantické aliance (NATO). Lídři zemí se na něm zavázali ke zvyšování výdajů na obranu. V závěrečném usnesení také prohlásili, že Moskva ohrožuje bezpečnost spojenců z Aliance. Česka se přímo týká právě vztah k Rusku i požadavek dvou procent z hrubého domácího produktu na obranu. Poslanci Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Pavel Žáček (ODS) vidí ve splnění závazku nutnost. Pro navýšení rozpočtu na obranu je i šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO), podle něj ale musíme také brát v potaz ekonomickou realitu.
Summit NATO řešil i ekonomické závazky členských zemí. Splnění je pro Česko nutnost, zní z opozice
90′ ČT24: Dozvuky Severoatlantické aliance (NATO) (zdroj: ČT24)
Mezi témata summitu patřil přístup a vztahy k Číně a Rusku. „Náš vztah s Ruskem je v nejhorším bodě od konce studené války. Důvodem jsou ruské agresivní akce. Věřím, že vedoucí představitelé NATO potvrdí náš přístup k této zemi: silnou obranu spojenou s dialogem,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Lídři členských zemí vyjádřili solidaritu Česku v diplomatickém sporu s Moskvou. Roztržku vyvolalo zjištění tuzemských tajných služeb ohledně výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a role ruských agentů. „Já bych spojencům rád poděkoval,“ řekl ministr obrany Metnar.
Podle poslance Pavla Růžičky (ANO) bylo vyjádření solidarity NATO s Českou republikou správné. „Při tomto problému jsem byl upřímně rád, že jsme členy NATO,“ řekl Růžička. Komunistický poslanec Leo Luzar oponoval. „Buď máme pravdu a za tou si pevně stojíme, nebo ne,“ podotkl Luzar. Podpora spojeneckých států v této souvislosti tak není důležitá, dodal.
Poslanec Žáček si všímá jiného přístupu EU. Podle něj by stejná podpora, jako byla v této souvislosti ze strany Severoatlantické aliance, měla být od členských států Evropské unie.
Výdaje České republiky na obranu
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že Česko dá v roce 2024 na obranu necelé jedno a půl procenta svého HDP. Stejně jako další členové NATO se ale zavázalo vynakládat procenta dvě. Resort nesplnění slibů zdůvodňuje mimo jiné výdaji na boj s epidemií.
„Den zúčtování přichází v roce 2024. V současné době již deset spojenců plní dvouprocentní závazek. Tlak na spojence spíše poroste,“ myslí si velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD).
Podle poslance vládního hnutí ANO Růžičky je to ale v době, kdy si Česko prošlo koronavirovou krizí, obtížné. Musely by se vzít peníze jinde, například učitelům, tvrdí. „Musíme vybalancovat,co je únosné a co není únosné,“ nastínil.
Žáček, který je stejně jako Růžička člen sněmovního výboru pro obranu, vidí požadovaná dvě procenta jako hlavní cíl a nutnost. „Musíme reagovat na agresi Ruské federace a další možné hrozby,“ řekl poslanec ODS.
Šéf resortu obrany Metnar uvedl, že za celé své působení na ministerstvu závazek, který Česko Alianci slíbilo, akcentuje. „Výdaje a rozpočet na armádu není jenom věc ministra obrany, ale celé vlády,“ dodal. Zmínil, že Česko „musí vnímat ekonomickou realitu“.
Metnar také řekl, že Česká republika není jediným členským státem, u kterého hrozí, že požadavky nesplní. „Třetina plní závazek dvou procent, třetina se k němu přihlásila a třetina má ekonomické problémy,“ shrnul Metnar.
Podle Bartoška z koalice Spolu, kterou reprezentuje, by se dvě procenta z HDP na obranu měla uzákonit, aby vznikla garance, že Česko bude plnit své alianční závazky.
Události komentáře: Lubomír Metnar (za ANO) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) k výdajům na obranu (zdroj: ČT)
Stahování spojenců z Afghánistánu
Summit rovněž potvrdil, že NATO bude poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánské armádě také poté, co alianční síly během léta z nestabilní středoasijské země po dvaceti letech odejdou. Český prezident Miloš Zeman, který na summitu ČR zastupoval, se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka ve svém vystoupení kriticky vyjadřoval k odchodu z Afghánistánu.
Podle ministra Metnara bylo načasování stažení vojsk nešťastné. „Debata o stahování vojsk proběhla až loni, kdy o tom mluvil prezident Donald Trump,“ řekl šéf obrany a dodal, že setrvání v zemi bez Spojených států by nebylo možné. „My jsme byli postaveni před hotovou věc. Musíme se také bavit o tom, co bude poté,“ vyjádřil se v Událostech, komentářích Bartošek.
„Co nastane, to úplně nevíme. Faktem je, že některé islamistické prvky útočí na tamní vládní subjekty,“ řekl Žáček. „Potvrdilo se, že Afghánistán je velmi složité území. Na druhou stranu vojáci i civilní prvky odvedli ohromný kus práce,“ dodal.
„Vidíme, že masivně afghánští vojáci přecházejí na stranu Talibanu,“ poznamenal Luzar. Podle něj je tamní vláda slabá. Kritizuje přístup k Talibanu jako ke „státotvorné síle“.
Současný stav NATO a výzvy
V jakém stavu je teď Aliance? „NATO je v dobré kondici, nedovolil bych si říct, že je ve fázi klinické smrti (jak naznačil dříve francouzský prezident Emmanuel Macron, pozn. red.),“ míní Růžička. Podle Žáčka bylo i pozitivní vyjádření na summitu z úst amerického prezidenta. „Prezident Biden přistupoval (na summitu) k Alianci jinak než jeho předchůdce Donald Trump.“
Luzar pozitivní v hodnocení není. „Hovoří se o novém restartu. Ale vůči čemu?“ položil otázku. Podle něj má NATO ve světě problémy. Luzar se vyjádřil také ke konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, do kterého se dle jeho slov zapojil člen NATO – Turecko. To poslanec nazval „škraloupem“ Aliance.
Severoatlantická aliance je dle Luzara přežitá. „NATO je dinosaurus. Zcela určitě neměl přežít studenou válku,“ uvedl člen podvýboru pro akvizice ministerstva obrany. Žáček nesouhlasí, podle něj je Severoatlantická aliance „moderní organizací“.
Růžička i Žáček se v závěru debaty v pořadu 90' ČT24 shodli, že Česko jako člen NATO odvádí dobrou práci. „Česko má roli v NATO jako spolehlivý partner, což se osvědčilo v mnoha misích,“ řekl poslanec ANO. Jeho protějšek z ODS pak ještě zmínil, že aby Češi byli tím spolehlivým partnerem, musí dosáhnout výše zmíněných dvou procent z HDP na obranu.