Ázerbájdžánské jednotky po půlnoci místního času vstoupily do lačinského okresu, který měla Arménie podle dohody o ukončení bojů v Náhorním Karabachu předat Ázerbájdžánu. Přes lačinský okres vede koridor spojující Arménii s Náhorním Karabachem.
„Jednotky ázerbájdžánské armády 1. prosince (místního času) vstoupily do lačinského okresu,“ uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu.
Arménie již odevzdala Ázerbájdžánu okresy Agdam a Kelbadžar. Spolu s lačinským okresem tvořily za konfliktu v 90. letech okolo Náhorního Karabachu obranný val. Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala exodus arménského obyvatelstva, obávajícího se odvety. Mnozí z nich při odchodu své domy zapálili.
Města duchů
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského, který v Karabachu natáčí, spojuje nyní odevzdané oblasti to, že jsou plné měst a vesnic duchů. „Vylidněných míst, která jsou posledních více než 25 let naprosto prázdná,“ poznamenal s tím, že před válkou měla tato nyní mnohdy zdemolovaná města i desítky tisíc obyvatel.
Jeden z akutních tamních problémů přitom představuje nevybuchlá munice a miny. „Všude kudy jezdíme, jsou vidět varovné značky (…). Podle ázerbájdžánských úřadů je zaminováno zhruba 30 až 35 procet území, které teď získaly zpět,“ vylíčil zpravodaj.
„A nejen to – podle jejich odhadů je až 80 procent tohoto území nebezpečných. To znamená, že kromě min se tady válí nepoužitá munice v krabicích,“ popsal. Vyčištění oblasti od těchto nebezpečných předmětů přitom může trvat až dekádu.
Letošní šestitýdenní boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Baku se při nich podařilo vojensky získat další čtyři okresy.
Dohodu o ukončení bojů, uzavřenou v noci z 9. na 10. listopadu, zprostředkovalo Rusko, jehož jednotky v počtu téměř 2000 mužů mají dohlížet na klid zbraní. Nasazení vojáků v rámci mírové mise schválilo také Turecko.
