Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.
„My držíme závazek nárůstu, ale prostě vzhledem k ekonomické krizi, která vlastně postihla celý svět, Českou republiku nevyjímaje, tak vidím jako nereálné, že bychom v roce 2024 mohli dát dvě procenta HDP,“ uvedla Schillerová. Věří, že to spojenci pochopí. „Já si myslím, že to, že jsme v ekonomické krizi, neřeší jenom Česká republika, ale i další země, které jsou v NATO,“ dodala.
Podle velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského (ČSSD) situaci Aliance vnímá velmi silně. „I vedoucí delegací - hlavy států a vlád se budou věnovat otázce financování. Česká republika je v tuto chvíli pod aliančním průměrem, který je 1,7 procenta,“ řekl.
To, že Česko bude nejpozději v roce 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP, premiér Andrej Babiš (ANO) před dvěma lety osobně slíbil tehdejšímu prezidentu Donaldu Trumpovi. „Já jsem mu ukazoval můj pověstný graf, ukazuje 2024 splnění závazku,“ komentoval tehdy předseda vlády.
Plánované zpomalení výdajů na obranu kritizuje část opozice. „Pro mě je to velké rozčarování. Nejen že budeme působit velmi nedůvěryhodně v rámci NATO, ale zejména to odnese naše armáda. Ta armáda, která v době pandemie byla děvečkou pro všechno,“ podotkla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
České výdaje na obranu přitom v posledních letech rostou, a to jak v absolutních číslech, tak i ve vztahu k HDP. V příštím roce má dostat armáda o více než čtyři miliardy vyšší částku než letos. Ani to ale na splnění českého závazku vůči NATO nestačí. Ministerstvo financí ale počítá od letoška až do roku 2024 s ustálením výdajů pod 1,5 procenta vůči HDP.
„Ano, ty současné výhledy skutečně neodpovídají tomu, co jsme dlouhodobě říkali, tedy těm dvěma procentům HDP,“ řekl mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek.
Resort žádal o navýšení rozpočtu
Ministerstvo obrany přitom pro příští rok žádalo o navýšení rozpočtu na 95 miliard. Vláda ale v pondělí schválila, že armáda získá necelých 91 miliard. „Chápeme, že je složitá ekonomická situace, ve které se nachází naše země, nicméně my věříme, že to je stále jenom návrh a že bude prostor ještě jednat o navýšení,“ dodal Pejšek.
Schillerová ale zatím s dalším růstem výdajů na obranu v příštím roce nepočítá. Podle ní si to v současné době nemůže státní rozpočet dovolit.
Armáda ve svých dlouhodobých plánech v dalších letech počítala s nákupem vojenské techniky za desítky miliard. Největší zakázkou a zároveň největším tendrem v novodobé české historii je plánovaný nákup 210 bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun.
Další zpomalení růstu výdajů na obranu by mohlo podle ministerstva některé zakázky ohrozit. „Z hlediska vlády je krajně neodpovědné, že obrana bude muset opět ty projekty překopat,“ zdůraznil místopředseda výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti).
Zákonné zvýšení výdajů na obranu odmítla většina poslanců
Část opozice chtěla ve sněmovně přikázat vládě zvýšení výdajů na obranu do roku 2024 na dvě procenta HDP speciálním zákonem. Většina poslanců ale byla proti. „Dvě procenta HDP jsou přemrštěné požadavky a je to dotace pro jiné ekonomiky, protože vlastně kupujeme jen zbraňové systémy,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
„Radši ty peníze vidíme ve smysluplnějších oblastech, jako je třeba školství nebo zdravotnictví,“ řekla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
O tom, kolik peněz nakonec armáda dostane, rozhodnou už nově zvolení poslanci na konci roku, a to při schvalování celého státního rozpočtu na rok 2022. V roce 2024 zatím Česká republika plánuje dát na obranu zhruba sto miliard. Pokud by ale chtěla splnit dvouprocentní závazek, musela by při předpokládaném HDP poslat armádě přes 135 miliard korun.
Česko je mezi státy NATO deváté od konce
Nejvyšší podíl hrubého domácího produktu dávají v rámci Severoatlantické aliance na obranu Řecko a Spojené státy – obě země přes 3,5 procenta. Výrazně přes dvě procenta svého ekonomického výkonu dávají armádě i Chorvatsko, Velká Británie a Estonsko.
Dvouprocentní závazek ještě pohodlně plní Lotyšsko, Polsko a těsně také Litva, Rumunsko a Francie. Celkem tedy dává na obranu přes dvě procenta HDP desítka z třiceti zemí NATO. Česká republika se s necelým jedním a půl procentem výdajů ve vztahu ke svému HDP řadí na deváté místo od konce. Podobný podíl hlásí Nizozemsko, Albánie nebo Dánsko.
