Vláda v pondělí opět nevrátila ministerstvu obrany deset miliard, které mu odebrali poslanci při prosincovém schvalování státního rozpočtu na letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom armádě slíbil, že bude mít peníze zpět do konce ledna. Oficiálním důvodem, proč vláda peníze ve prospěch armády nepřesunula, byla neúčast ministra obrany. Plánovaný přesun ale kritizují komunisté, kteří vládu tolerují.
Vojáci žateckého mechanizovaného praporu připravovali ukázku kolových transportérů Pandur pro českého předsedu vlády už v minulém týdnu. Právě v Žatci měl premiér během návštěvy čtvrté brigády rychlého nasazení oznámit záměr vlády o vrácení peněz do armádního rozpočtu.
Vystoupit měl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) a náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou. Ministerský předseda kvůli onemocnění ministra obrany covidem-19 akci zrušil, Metnarova přítomnost v Žatci ani na pondělním jednání vlády přitom k vrácení deseti miliard do rozpočtu resortu nebyla nutná.
„Pokud pan premiér bude chtít, je možné materiál načíst ústy náměstkyně. Pokud bude chtít, aby to udělal pan ministr, tak dnes to nepůjde,“ vzkázal ještě před jednáním vlády mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Se slíbeným vojenským rozpočtem 85 miliard korun pro letošní rok tudíž armáda stále nemůže počítat. Ohroženy jsou tři strategické nákupy: „Bojová vozidla pěchoty, nová děla, protiletadlové raketové komplety, tam všude by byl problém, protože se už počítá s tím, že třeba bojová vozidla pěchoty budou letos přes čtyři miliardy splátka. Když na ni nebudeme mít, nemůžeme v projektu pokračovat,“ varuje Pejšek.
Vládní strany v polovině prosince slíbily, že převedou deset miliard z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu ministerstva obrany už čtvrtého ledna 2021. Poté Babiš přesunul termín na konec měsíce: „Bude to samozřejmě v lednu, protože naše armáda si to určitě zaslouží. Bez armády bychom pandemii skutečně řešili s velkými problémy,“ nechal se slyšet český premiér 10. ledna.
Babiše čeká schůzka s komunisty o toleranci
Armádní škrt deset miliard si při prosincovém schvalování rozpočtu vymohli komunisté. „Byla to jediná cesta, jak schválit státní rozpočet a vyhnout se rozpočtovému provizoriu,“ shrnuje předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček.
Předseda komunistů Vojtěch Filip v pondělí pohrozil, že by mohl návrat celých deseti miliard armádě ohrozit toleranci vlády: „Jistě by to bylo na dohadovací řízení. Já jsem to předložil panu premiérovi jako bod jednání na čtvrteční kontrolu dohody o toleranci a myslím, že je důležitější, aby se dohody plnily,“ tvrdí šéf KSČM.
Po pondělním jednání vlády vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) prohlásil, že může vyloučit, že by neprojednání bodu se čtvrteční schůzkou Babiše s Filipem souviselo. „Je to v plánu. Jediný důvod, proč jsme to nekonali, je, že pan ministr Metnar je nemocný,“ tvrdí Havlíček.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Hájek (ANO) věří, že armáda peníze dostane a do konce ledna je na to čas. „Armáda je schopna do konce ledna vydržet. Je nutné, aby peníze v průběhu ledna skutečně přišly,“ řekl v 90' ČT24.
Armáda teď peníze nepotřebuje, tvrdí Luzar
„Tady už to není legrace. Tady už jde o naše závazky jako člena Severoatlantické aliance,“ upozorňuje předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. V návrat deseti miliard vojákům věří místopředseda ODS Zbyněk Stanjura: „Já pevně doufám, že svému slovu dostojí.“
Podle poslance KDU-ČSL Jana Bartoška se ale kabinetu nedá věřit. „Vláda jasně slíbila, že hned na první vládě se peníze armádě vrátí. Nyní se to oddaluje,“ podotýká. Zdůrazňuje, že Metnarova přítomnost na jednání sboru ministrů není potřebná a že zdržování vrácení peněz armádě je ústupkem KSČM, bez jejíž podpory Babišova vláda ztrácí většinu ve sněmovně.
Místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar míní, že armáda nyní peníze nepotřebuje. V ČT řekl, že prostředky jsou nyní potřeba například pro zvládání pandemie, třeba nakupování vakcín. Ministr Metnar by nejprve měl vysvětlit, jak finance hodlá utratit: „Současný stav armády nám nedává záruku, že ty peníze nevyletí z komína,“ tvrdí Luzar.
Pavel: Nestaňme se nevěrohodnými spojenci
Vláda se zavázala, že do roku 2024 bude dávat na obranu dvě procenta HDP, tedy přes 128 miliard korun. Letos zatím počítá s rozpočtem nižším o 53 miliard. Bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel varuje, že v případě neplnění závazku vůči NATO, k němuž se Česko přihlásilo dobrovolně, se může tuzemsko stát nevěrohodným spojencem.
Luzarovy argumenty považuje za „úsměvné“: „Jakákoliv investice, jakou Česko do zajištění své obrany dá, se minimálně ze třetiny vrací do České republiky,“ zdůrazňuje zapojení tuzemských firem do zbrojních tendrů. Upozorňuje také, že ministerstvo obrany má na investice vyhrazeno 25 miliard korun. Odepření deseti miliard tedy představuje čtyřicet procent prostředků určených na investice.
Severoatlantická aliance hledí především na výsledky, avizuje velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. „Nejdůležitější číslo bude čerpání rozpočtu 2021. K tomu je potřeba, aby mělo ministerstvo obrany k penězům přístup,“ vysvětluje, proč je klíčové, aby měl resort přístup k financím co nejdřív a mohl pokrývat velké investiční projekty.
Připomíná, že NATO nehodnotí závazky členských zemí ve vakuu. Je tedy rozdíl, jestli stát neplní dvě procenta HDP ročně na obranu jen těsně nebo s výrazným rozdílem. A nutné je se dívat i kolem, tvrdí velvyslanec s tím, že Polsko plní závazek už několik let, Slovensku už se na něj také podařilo dostat a Maďarsko se přibližuje.
