Poslanci přehlasovali senátní veto a stvrdili nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona v úterý pomohly hlasy šesti poslanců KSČM.
Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Z vládních sociálních demokratů pro něj hlasovali jen dva.
Komunisté při předchozím hlasování zákon ve sněmovně nepodpořili. Vadilo jim, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti neměly přímé osvětlení a větrání. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) jim nabídla, že tyto podmínky určí vyhláška.
Místopředseda klubu KSČM Leo Luzar před poslanci uvedl, že tato vyhláška vedla část klubu ke změně stanoviska. Chystaná vyhláška podle něj zavede závaznost českých a československých státních norem, která bude vymahatelná. „Takto jsem se snažila přesvědčit komunistickou stranu, že nikdy nenastane to, aby byla obytná místnost bez oken,“ popisuje ministryně Dostálová.
Přesto někteří komunisté hlasovali proti. „Ten zákon je pro mě nepřijatelný. Myslím si, že není v zájmu České republiky, aby byl přijat,“ prohlásil poslanec KSČM Stanislav Grospič.
Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali hlavně před kolapsem stavebního řízení, který podle nich přinese plánované zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.
Změny už od Nového roku
Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit již od 1. ledna příštího roku. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Stavební úřady budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční správa. Ministryně Dostálová opakovaně ujišťovala poslance, že stát nebude stavět žádné nové úřady na zelené louce.
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt. Také podle něj posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření, koordinovaná vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.
Ministryně také ujistila poslance v reakci na jejich výtky, že zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení.
Řekla také, že úřady se občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova. Zákon nastavuje podmínky pro stanovení územních pracovišť, jako je například počet obyvatel v daném správním obvodu, popsala.
Případné změny hned po volbách
Pravicová opozice už ale avizovala, že v případě volebního úspěchu normu změní. „Bude to jedna z prvních věcí, ke které se po úspěšných volbách na podzim, jak pevně věřím, vrátíme, kterou otevřeme a změníme a napravíme. Proto ty apely, aby vláda skutečně nečinila žádné nevratné kroky, které by znamenaly zbytečné plýtvání veřejnými prostředky, je to myšleno naprosto vážně,“ řekl po odhlasování zákona poslanec KDU-ČSL Marek Výborný.
Jsme připraveni změnit stavební zákon tak, aby nehrozilo několikaleté omezení stavební činnosti, uvedl místopředseda ODS Martin Kupka. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by se Dostálová neměla pouštět před volbami do nějaké divoké akce. Poslankyně STAN Věra Kovářová a poslanec TOP 09 Jan Jakob míní, že zákon vzdálí stavební řízení od občanů.
Názor opozice vítají i ekologové, podle asociace ekologických organizací Zelený kruh je zákon špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí.
„Totální rezignace na ochranu veřejných zájmů, fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města, zrušení obecních stavebních úřadů, a tedy další faktické znepřístupnění státní správy. A to především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní dostupností, to jsou jen některá z mnoha negativ stavebního zákona,“ uvedl v reakci na schválení zákona předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
Dle oficiálního vyjádření Svazu zvítězila developerská lobby, existuje reálné riziko nárůstu černých staveb. To odmítá ministryně Dostálová, celospolečenská debata o novém zákonu podle ní byla velice široká.
„Když poslouchám paní ministryni, tak nevěřím vlastním uším. Věcný záměr ministerstvo vypracovalo ve spolupráci s Hospodářskou komorou, velmi dobře si pamatuji, jak jsem na desátém grémiu schytala od developerů, že bráníme výstavbě v České republice,“ reaguje poslankyně STAN Věra Kovářová.
Leo Luzar z KSČM v Událostech, komentářích potvrzuje, že hlavní podmínkou jejich strany byla vyhláška o obytných prostorách a světlu. Zmiňuje také debatu o oddělení státní správy od samosprávy. „My jsme oddělení prosazovali od začátku. Stávající stav nefunguje, my jsme se snažili dříve upravit výstavbu liniovým zákonem a ukázalo se, že to nefunguje, výstavba se nezrychlila,“ komentuje komunista Luzar.
