Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.
Větší tresty pro usvědčené nebo nesoutěžit jen podle ceny, navrhují volební lídři, jak bojovat s korupcí
Česko se na žebříčku organizace Transparency International (TI), která sleduje korupci, propadlo v roce 2020 oproti předchozímu roku o pět míst a ocitlo se na 49. příčce. Pokračuje tak negativní hodnocení České republiky, která na indexu TI za rok 2019 měla proti roku 2018 skóre horší o šest míst. Česká pobočka TI považuje situaci v ČR za důsledek ohýbání pravidel ve prospěch určitých ekonomických skupin, rozkladu státní správy a politické korupce.
„Korupce je zlá věc, ale rád o ní mluvím konkrétně. Já jsem s ní bojoval na ministerstvu kultury kolem IT zakázek, obrátil jsem se na policii, řadu lidí jsem propustil,“ reaguje na zhoršení postavení Česka v rámci žebříčku korupce Lubomír Zaorálek (ČSSD). Byl by rád, kdyby systém umožňoval potrestat za korupci viníky víc, než to umožňuje nyní. Jinak si ale myslí, že se korupce řeší, a upozorňuje na zrušení anonymních akcií nebo zákon o střetu zájmů, o jehož úpravách se jedná.
Ivo Vondrák (ANO) upozorňuje na novou legislativu, která mnohdy zadavatelům veřejných zakázek zbytečně svazuje ruce při tendrech, aby preventivně předešla korupci. „Máme zákonů tolik, že už si protiřečí, to je například zákon o veřejných zakázkách. Je to o tom, abychom se ke korupci postavili vnitřně jinak, ale dle mého názoru neexistuje legislativní systém, který zabrání korupci,“ myslí si Vondrák.
„Méně státu, méně přerozdělování, méně prostoru pro korupci. Součástí politické korupce je ale střet zájmů, všichni víme, že náš premiér je ve střetu zájmů, to taky snižuje důvěru, že se všechno děje tak, jak má,“ říká Zbyněk Stanjura (SPOLU). Řešením by podle něj bylo, aby firmy ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) nedostávaly dotace. Shoduje se se Zaorálkem, že úředníci se bojí při soutěžení zakázek, aby nebyli nařčeni z korupce, a rozhodují jen podle ceny.
Tomio Okamura (SPD) upozorňuje, že jeho strana dlouhodobě prosazuje pro boj s korupcí přímější demokracii, odvolatelnost politiků a hmotnou odpovědnost těch v exekutivě. „Navrhujeme, aby byl mandát soudce časově omezen na pět let s možností obhajoby před odbornou komisí. Odmítám politické ovlivňování soudců,“ upozorňuje Okamura. Navrhuje, aby majetek nabytý korupcí mohl stoprocentně propadnout státu pomocí zdanění.
„KSČM prosazuje majetková přiznání politiků a úředníků na všech úrovních. Problém je při korupci legalizovat takové příjmy úředníka a jedině majetková přiznání jsou schopna toto prokázat,“ předpokládá Leo Luzar (KSČM). Majetek usvědčeným korupčníkům podle něj příliš nepropadá a shoduje se s Okamurou, že by se mělo zavést stoprocentní propadnutí. „Korupce je rakovina jak úřadů, tak služeb pro občany,“ uzavírá Luzar.
„Korupce není jen dva tisíce pro policistu za přehlédnutí jízdy na červenou, ale že někdo paralyzuje policii, zruší vyšetřování ekonomické trestné činnosti,“ myslí si Jiří Komárek (PŘÍSAHA). Navrhuje pak zřízení speciálních soudů na korupci, které by byly oddělené od ostatních. „Byli by to úzce profilovaní odborníci na souzení této činnosti,“ doplňuje Komárek. Jak se soudci specializují nyní, podle něj není dostatečné.
„V mnoha případech je potřeba větší prevence, transparentněji evidovat jednotlivé připomínky tak, aby bylo vše dohledatelné. Může se jednat o hloupou lidskou chybu, ale i záměr. Tak aby například u územního plánování byli dohledatelní lidi, kteří rozhodovali, a na základě čeho byly změny provedeny,“ konstatoval Lukáš Černohorský (PirátiSTAN). Potlačení korupce by také podle něj pomohlo, kdyby lidem byla víc otevřena data samospráv.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.