Tendr na Dukovany vypíše až příští vláda, čínského zájemce Česko neosloví

Nahrávám video

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí. V oznámení zaslaném ČTK to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Z Havlíčkova vyjádření dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Čínská strana vyjádřila silný nesouhlas s rozhodnutím. „Je nutné upozornit, že tento postup české strany se vážně odchyluje od zásady spravedlivé soutěže a pravidel mezinárodního obchodu a vážně poškozuje legitimní práva a zájmy čínského podniku,“ uvedlo čínské velvyslanectví v Praze.

Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání ministerstva průmyslu a obchodu nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje.

Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. ČEZ v reakci uvedl, že je s rozhodnutím vlády zahájit detailní bezpečnostní posouzení potencionálních uchazečů srozuměn.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Oslovení uchazečů ohrožuje Česko, míní Petříček

Plánované oslovení uchazečů o dostavbu Dukovan je ale podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) de facto vyhlášením tendru. Serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt sdělil, že krok ministerstva průmyslu a obchodu ohrožuje Českou republiku. „Nechápu, proč ČEZ a MPO ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu,“ uvedl podle serverů Petříček.

Dodal, že požadoval projednání tendru ve vládě. Dostavba je podle něj projekt na dvacet let, a měla by proto na ní být shoda napříč politickými stranami. „Krok, který MPO zvolilo, ohrožuje naši zemi a v konečném důsledku povede k tomu, že se z jaderné energetiky stane politické téma. Tohle není cesta, jak pomoci projektu Dukovany 5, tohle je způsob, jak zabít jadernou energetiku v České republice,“ dodal.

Termín pro začátek stavby zůstává neměnný

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedl úřad.

„Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl Havlíček. To, že je tento termín zprovoznění stále reálný, potvrdil i mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Havlíčka se stavba neposune ani v případě, že by se nerozhodlo do konce roku 2021. „Máme tam dostatečnou rezervu, protože to finální rozhodnutí poté, co přijdou nabídky, bude na začátku roku 2023. Tam se určí pořadí a teprve v roce 2024 se bude uzavírat finální smlouva s dodavatelem,“ informoval v Byznysu ČT24.

O možný posun termínu se obává analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor, a to vzhledem k pokračujícím průtahům a politickému napětí. „Už nyní je jasné, že nový jaderný blok nemůže nahradit utlumované uhelné elektrárny, ty budou tlumeny podstatně dříve. Já vidím částečné řešení v maximálním prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků. Zřejmě to budeme muset doplnit výstavbou nových plynových zdrojů. Aspoň na určité mezidobí, než se budeme moci plně spolehnout na obnovitelné zdroje v kombinaci s akumulací energie,“ řekl ČT. Odklad je podle něj určitým kompromisem. „Vypsání tendru jako takového by narazilo na rozhodný odpor opozice,“ dodal.

Nahrávám video

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před dvěma týdny uvedl, že blok bude plně financovat stát.

Opozice kritizuje možnou účast Rosatomu

Část opozice mimo jiné už dříve navrhla uzákonit to, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.

Účast ruské společnosti Rosatom v tendru je nepřípustná pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. „Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?“ řekl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. Zástupci Bezpečnostní informační služby, zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. „Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu,“ řekl Bartoš.

Poslance KSČM Lea Luzara rozhodnutí vlády odložit vypsání tendru nepřekvapilo, osobně to však považuje za nešťastné. „Otázka zní, jak dalece vláda připraví otázky a podklady pro uchazeče, protože rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze základních podmínek, abychom splnili evropské limity v rámci ekologie,“ řekl ve sněmovně. Doufá, že vláda předloží argumenty, proč Česko neosloví čínskou společnost. Snížení konkurence podle Luzara zvýší cenu.

„Důležité je, aby byl tendr co nejvíce otevřený, transparentní a kompetitivní, protože od toho se odvíjí nejnižší cena energie pro české občany,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. „Myslím, že nemá smysl teď toto řešit. Tendr se odsouvá, rozhodnutí bude na příští vládě. Takže otázka, koho tato příští vláda, ať už to bude kdokoliv, osloví, bude zcela na ní,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan.

Podle Havlíčka má více účastníků umožnit nižší cenu. „Čím více partnerů nebo potenciálních dodavatelů pozveme do tendru, tím se vytvoří větší konkurenční tlak a dokážeme cenu dostat do přijatelné výše. A pochopitelně dneska hrajeme skutečně o každou desetinu procenta té ceny,“ podotkl ministr. Stejný názor má podle něj i prezident Miloš Zeman. „Celkem pragmaticky vždycky říkal, že čím více uchazečů, tím více se vám podaří stlačit cenu,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda nedostála svému plánu, tvrdí svaz

Podle Svazu průmyslu a dopravy vláda nenaplnila svůj vlastní plán. „V původním harmonogramu, u kterého věříme, že vycházel z analýz a diskusí z předchozích let, uváděla, že vyhlásí tendr v roce 2020. Pro nás je nadále důležité, aby byl tendr vypsán co nejdříve a neohrozilo se včasné zprovoznění tohoto jaderného zdroje, který v našem energetickém mixu prostě potřebujeme. Proto je důležité, že se na projektu dále pracuje,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Aktuální rozhodnutí nechápe předseda Energetického Třebíčska a bývalý senátor za ODS Vítězslav Jonáš. „Pan ministr Havlíček mně v úterý poslal e-mail, kde mi sdělil, že řešení k tendru nalezli. Jestli si myslí, že tohle řešení mě a nás v regionu Jaderné elektrárny Dukovany uspokojí, tak se moc mýlí. Jsme z toho zklamaní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 1 mminutou

Paliva v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražila

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 1 hhodinou

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 18 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.