Tendr na Dukovany vypíše až příští vláda, čínského zájemce Česko neosloví

Nahrávám video

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí. V oznámení zaslaném ČTK to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Z Havlíčkova vyjádření dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Čínská strana vyjádřila silný nesouhlas s rozhodnutím. „Je nutné upozornit, že tento postup české strany se vážně odchyluje od zásady spravedlivé soutěže a pravidel mezinárodního obchodu a vážně poškozuje legitimní práva a zájmy čínského podniku,“ uvedlo čínské velvyslanectví v Praze.

Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání ministerstva průmyslu a obchodu nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje.

Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. ČEZ v reakci uvedl, že je s rozhodnutím vlády zahájit detailní bezpečnostní posouzení potencionálních uchazečů srozuměn.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Oslovení uchazečů ohrožuje Česko, míní Petříček

Plánované oslovení uchazečů o dostavbu Dukovan je ale podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) de facto vyhlášením tendru. Serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt sdělil, že krok ministerstva průmyslu a obchodu ohrožuje Českou republiku. „Nechápu, proč ČEZ a MPO ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu,“ uvedl podle serverů Petříček.

Dodal, že požadoval projednání tendru ve vládě. Dostavba je podle něj projekt na dvacet let, a měla by proto na ní být shoda napříč politickými stranami. „Krok, který MPO zvolilo, ohrožuje naši zemi a v konečném důsledku povede k tomu, že se z jaderné energetiky stane politické téma. Tohle není cesta, jak pomoci projektu Dukovany 5, tohle je způsob, jak zabít jadernou energetiku v České republice,“ dodal.

Termín pro začátek stavby zůstává neměnný

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedl úřad.

„Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl Havlíček. To, že je tento termín zprovoznění stále reálný, potvrdil i mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Havlíčka se stavba neposune ani v případě, že by se nerozhodlo do konce roku 2021. „Máme tam dostatečnou rezervu, protože to finální rozhodnutí poté, co přijdou nabídky, bude na začátku roku 2023. Tam se určí pořadí a teprve v roce 2024 se bude uzavírat finální smlouva s dodavatelem,“ informoval v Byznysu ČT24.

O možný posun termínu se obává analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor, a to vzhledem k pokračujícím průtahům a politickému napětí. „Už nyní je jasné, že nový jaderný blok nemůže nahradit utlumované uhelné elektrárny, ty budou tlumeny podstatně dříve. Já vidím částečné řešení v maximálním prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků. Zřejmě to budeme muset doplnit výstavbou nových plynových zdrojů. Aspoň na určité mezidobí, než se budeme moci plně spolehnout na obnovitelné zdroje v kombinaci s akumulací energie,“ řekl ČT. Odklad je podle něj určitým kompromisem. „Vypsání tendru jako takového by narazilo na rozhodný odpor opozice,“ dodal.

Nahrávám video

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před dvěma týdny uvedl, že blok bude plně financovat stát.

Opozice kritizuje možnou účast Rosatomu

Část opozice mimo jiné už dříve navrhla uzákonit to, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.

Účast ruské společnosti Rosatom v tendru je nepřípustná pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. „Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?“ řekl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. Zástupci Bezpečnostní informační služby, zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. „Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu,“ řekl Bartoš.

Poslance KSČM Lea Luzara rozhodnutí vlády odložit vypsání tendru nepřekvapilo, osobně to však považuje za nešťastné. „Otázka zní, jak dalece vláda připraví otázky a podklady pro uchazeče, protože rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze základních podmínek, abychom splnili evropské limity v rámci ekologie,“ řekl ve sněmovně. Doufá, že vláda předloží argumenty, proč Česko neosloví čínskou společnost. Snížení konkurence podle Luzara zvýší cenu.

„Důležité je, aby byl tendr co nejvíce otevřený, transparentní a kompetitivní, protože od toho se odvíjí nejnižší cena energie pro české občany,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. „Myslím, že nemá smysl teď toto řešit. Tendr se odsouvá, rozhodnutí bude na příští vládě. Takže otázka, koho tato příští vláda, ať už to bude kdokoliv, osloví, bude zcela na ní,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan.

Podle Havlíčka má více účastníků umožnit nižší cenu. „Čím více partnerů nebo potenciálních dodavatelů pozveme do tendru, tím se vytvoří větší konkurenční tlak a dokážeme cenu dostat do přijatelné výše. A pochopitelně dneska hrajeme skutečně o každou desetinu procenta té ceny,“ podotkl ministr. Stejný názor má podle něj i prezident Miloš Zeman. „Celkem pragmaticky vždycky říkal, že čím více uchazečů, tím více se vám podaří stlačit cenu,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda nedostála svému plánu, tvrdí svaz

Podle Svazu průmyslu a dopravy vláda nenaplnila svůj vlastní plán. „V původním harmonogramu, u kterého věříme, že vycházel z analýz a diskusí z předchozích let, uváděla, že vyhlásí tendr v roce 2020. Pro nás je nadále důležité, aby byl tendr vypsán co nejdříve a neohrozilo se včasné zprovoznění tohoto jaderného zdroje, který v našem energetickém mixu prostě potřebujeme. Proto je důležité, že se na projektu dále pracuje,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Aktuální rozhodnutí nechápe předseda Energetického Třebíčska a bývalý senátor za ODS Vítězslav Jonáš. „Pan ministr Havlíček mně v úterý poslal e-mail, kde mi sdělil, že řešení k tendru nalezli. Jestli si myslí, že tohle řešení mě a nás v regionu Jaderné elektrárny Dukovany uspokojí, tak se moc mýlí. Jsme z toho zklamaní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 18 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled