Dukovanská elektrárna dostala povolení na nový jaderný zdroj

Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Informoval o tom Ladislav Kříž – mluvčí ČEZu, jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II o povolení žádala. Předsedkyně úřadu Dana Drábová uvedla, že během ročního správního řízení nezjistili její podřízení nic, co by povolení bránilo. Podle energetiků jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele.

Žádost o povolení umístit nový jaderný zdroj požádala Elektrárna Dukovany II před koncem března 2020. Dokumentaci, která má přes osmnáct set stran, posuzovali inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i specialisté Státního ústavu radiační ochrany a další experti.

„Z hodnocení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily,“ shrnula jejich závěry Dana Drábová.

Úřad konkrétně povolil umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu až 1200 megawattů. Ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský všal ujistil, že momentálně energetici připravují stavbu jednoho bloku.

„Povolení se nicméně týká dvou jaderných zařízení. Jednak jsme takto připravovali dokumentaci od roku 2015 a především nám to umožňuje zohlednit případné další energetické a klimatické cíle v budoucnu,“ uvedl.

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš označil povolení umístit jaderný zdroj za „jeden z velmi významných milníků“ při přípravě dostavby Dukovan.

Předpokládaná cena: Šest miliard eur

Vláda již loni schválila, jak se bude nový jaderný blok financovat, jeho předpokládaná cena činí zhruba šest miliard eur, tedy více než 160 miliard korun. Politici však již dlouho diskutují v Poslanecké sněmovně o pravidlech pro výběr dodavatele. Část opozice chce zabránit učásti uchazečů z Ruska a Číny. Jako o možných uchazečích se hovoří o ruském Rosatomu a čínské CGN, dále o americké společnosti Westinghouse, francouzské EfF a jihokorejské KHNP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je možné vyhodnotit případné bezpečnostní hrozby, před kterými varuje v souvislosti s některými potenciálními uchazeči opozice, až během tendru. Zároveň ale Havlíček připustil, že by nakonec mohla být soutěž bez čínské společnosti. Po jednání s opozičními lídry uvedl, že Čína je pro všechny politické strany nepředstavitelným hlavním dodavatelem bloku. Čína následně uvedla, že je možným vyloučením z tendru na blok znepokojena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...