Dukovanská elektrárna dostala povolení na nový jaderný zdroj

Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Informoval o tom Ladislav Kříž – mluvčí ČEZu, jeho dceřiná společnost Elektrárna Dukovany II o povolení žádala. Předsedkyně úřadu Dana Drábová uvedla, že během ročního správního řízení nezjistili její podřízení nic, co by povolení bránilo. Podle energetiků jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele.

Žádost o povolení umístit nový jaderný zdroj požádala Elektrárna Dukovany II před koncem března 2020. Dokumentaci, která má přes osmnáct set stran, posuzovali inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i specialisté Státního ústavu radiační ochrany a další experti.

„Z hodnocení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily,“ shrnula jejich závěry Dana Drábová.

Úřad konkrétně povolil umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o maximálním elektrickém výkonu až 1200 megawattů. Ředitel Elektrárny Dukovany II Petr Závodský všal ujistil, že momentálně energetici připravují stavbu jednoho bloku.

„Povolení se nicméně týká dvou jaderných zařízení. Jednak jsme takto připravovali dokumentaci od roku 2015 a především nám to umožňuje zohlednit případné další energetické a klimatické cíle v budoucnu,“ uvedl.

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš označil povolení umístit jaderný zdroj za „jeden z velmi významných milníků“ při přípravě dostavby Dukovan.

Předpokládaná cena: Šest miliard eur

Vláda již loni schválila, jak se bude nový jaderný blok financovat, jeho předpokládaná cena činí zhruba šest miliard eur, tedy více než 160 miliard korun. Politici však již dlouho diskutují v Poslanecké sněmovně o pravidlech pro výběr dodavatele. Část opozice chce zabránit učásti uchazečů z Ruska a Číny. Jako o možných uchazečích se hovoří o ruském Rosatomu a čínské CGN, dále o americké společnosti Westinghouse, francouzské EfF a jihokorejské KHNP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je možné vyhodnotit případné bezpečnostní hrozby, před kterými varuje v souvislosti s některými potenciálními uchazeči opozice, až během tendru. Zároveň ale Havlíček připustil, že by nakonec mohla být soutěž bez čínské společnosti. Po jednání s opozičními lídry uvedl, že Čína je pro všechny politické strany nepředstavitelným hlavním dodavatelem bloku. Čína následně uvedla, že je možným vyloučením z tendru na blok znepokojena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...