To číslo je katastrofální, výdaje se vymkly kontrole, komentuje exministr Pilný rozpočtový schodek

8 minut
UK: Schodek rozpočtu se zvedl na 500 miliard
Zdroj: ČT24

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Rozpočtový výbor ve středu navýšení deficitu doporučil schválit, rozhodne ale sněmovna jako celek a zde menšinová vláda zatím podporu vyjednanou nemá. „Potřebujeme navýšit výdajovou stranu. Navyšujeme to zhruba 77,3 miliardy na kompenzace pro podnikatele zejména,“ zdůvodňuje potřebný růst schodku ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To není covidový rozpočet, ale je to rozpočet, který koriguje dopady daňového balíčku. Ten někdo prohlasoval, tak ať nese i politickou odpovědnost,“ uvedl například poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jehož strana s daňovými změnami nesouhlasila.

Klín klínem

Podle exministra Pilného jsou pro růst schodku na pět set miliard dva důvody. Kromě toho, že se do něj promítá například zrušení superhrubé mzdy, paralelně přibývají další výdaje. „A další ještě mohou přijít, takže paní ministryně financí si vytvořila takový polštář, stejně jako loni, aby do parlamentu nemusela (s žádostí o navýšení) chodit každý měsíc,“ vysvětluje.

Číslo je ale podle něho katastrofální. „Souhlasím s paní (Evou) Zamrazilovou, kterou jsem kdysi nominoval do čela toho platonického institutu pro rozpočtovou odpovědnost, že už v roce 2024 budeme mít velký problém s tím, že narazíme na dluhovou brzdu. Zdánlivě vypadá vysoká, je to 55 % HDP, ale my ji v roce 2024 zřejmě dosáhneme. A mně nedělal starosti tolik schodek minulého rozpočtu, ani tento, ale věci, které se přenáší do dalších rozpočtů. Ty mandatorní výdaje se totálně vymkly kontrole,“ uvedl Pilný s tím, že zatím Česko vytlouká klín klínem, „takže když něco máme splatit, znova si půjčíme“.

Jenže dluhopisy podle Pilného také časem dojdou a nastane čas splatit i jistinu a nejen úroky, což už v roce 2024 může být velký problém, připomněl.

Rozhodnutí odejít z hnutí ANO s rozpočtem nesouvisí, uvedl Pilný

Bývalý ministr Ivan Pilný ve středu zaslal také premiérovi a lídru hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis s vysvětlením, proč opouští řady jeho hnutí. Zaznívá tam například to, že si uvědomil, že „dál a dál posunuje nepřekročitelné hranice“. Současné debaty o rozpočtu však za pomyslnou poslední kapku pro své rozhodutí nepovažuje.

„Po osmi letech v politice, do které jsem kdysi vstoupil v roce 2013, jsem uzavřel kapitolu života. Ale to rozhodnutí není impulsivní a neopírá se jenom o to, jak v současné době vypadá rozpočet. V politice vidím cíl všech politických stran naprosto jediný – vyhrát volby, a proto použijí jakékoliv prostředky. Hnutí ANO je určitě lídr populismu, ale podporují to i ostatní strany a já nemám rád populistická opatření toho typu, která jsou plošná,“ zdůvodnil.

Dodal, že přiznává, že do politliky vstoupil s iluzí, že přispěje ke změnám, což se podařlilo ale daleko méně, než očekával. „A druhá (motivace) byla víra, že Andrej Babiš se dostal k nějakým penězům a chce pomáhat tomuto státu a občanům,“ uvedl. Nyní si myslí, že chce šéf ANO jen stůj co stůj zvítězit ve volbách a že jeho populismus má fatální důsledky nejen ve finančním schodku.

„Vemte si jenom takový příklad pěti tisíc korun rouškovného všem důchodcům. Proč se to nedá jenom těm, kteří nedosáhnou ani na minimální důchod? Těch je milion. A takhle se můžeme podívat na jednotlivá opatření. To je něco, s čím absolutně nesouhlasím,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...