To číslo je katastrofální, výdaje se vymkly kontrole, komentuje exministr Pilný rozpočtový schodek

Nahrávám video
UK: Schodek rozpočtu se zvedl na 500 miliard
Zdroj: ČT24

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Rozpočtový výbor ve středu navýšení deficitu doporučil schválit, rozhodne ale sněmovna jako celek a zde menšinová vláda zatím podporu vyjednanou nemá. „Potřebujeme navýšit výdajovou stranu. Navyšujeme to zhruba 77,3 miliardy na kompenzace pro podnikatele zejména,“ zdůvodňuje potřebný růst schodku ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To není covidový rozpočet, ale je to rozpočet, který koriguje dopady daňového balíčku. Ten někdo prohlasoval, tak ať nese i politickou odpovědnost,“ uvedl například poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jehož strana s daňovými změnami nesouhlasila.

Klín klínem

Podle exministra Pilného jsou pro růst schodku na pět set miliard dva důvody. Kromě toho, že se do něj promítá například zrušení superhrubé mzdy, paralelně přibývají další výdaje. „A další ještě mohou přijít, takže paní ministryně financí si vytvořila takový polštář, stejně jako loni, aby do parlamentu nemusela (s žádostí o navýšení) chodit každý měsíc,“ vysvětluje.

Číslo je ale podle něho katastrofální. „Souhlasím s paní (Evou) Zamrazilovou, kterou jsem kdysi nominoval do čela toho platonického institutu pro rozpočtovou odpovědnost, že už v roce 2024 budeme mít velký problém s tím, že narazíme na dluhovou brzdu. Zdánlivě vypadá vysoká, je to 55 % HDP, ale my ji v roce 2024 zřejmě dosáhneme. A mně nedělal starosti tolik schodek minulého rozpočtu, ani tento, ale věci, které se přenáší do dalších rozpočtů. Ty mandatorní výdaje se totálně vymkly kontrole,“ uvedl Pilný s tím, že zatím Česko vytlouká klín klínem, „takže když něco máme splatit, znova si půjčíme“.

Jenže dluhopisy podle Pilného také časem dojdou a nastane čas splatit i jistinu a nejen úroky, což už v roce 2024 může být velký problém, připomněl.

Rozhodnutí odejít z hnutí ANO s rozpočtem nesouvisí, uvedl Pilný

Bývalý ministr Ivan Pilný ve středu zaslal také premiérovi a lídru hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis s vysvětlením, proč opouští řady jeho hnutí. Zaznívá tam například to, že si uvědomil, že „dál a dál posunuje nepřekročitelné hranice“. Současné debaty o rozpočtu však za pomyslnou poslední kapku pro své rozhodutí nepovažuje.

„Po osmi letech v politice, do které jsem kdysi vstoupil v roce 2013, jsem uzavřel kapitolu života. Ale to rozhodnutí není impulsivní a neopírá se jenom o to, jak v současné době vypadá rozpočet. V politice vidím cíl všech politických stran naprosto jediný – vyhrát volby, a proto použijí jakékoliv prostředky. Hnutí ANO je určitě lídr populismu, ale podporují to i ostatní strany a já nemám rád populistická opatření toho typu, která jsou plošná,“ zdůvodnil.

Dodal, že přiznává, že do politliky vstoupil s iluzí, že přispěje ke změnám, což se podařlilo ale daleko méně, než očekával. „A druhá (motivace) byla víra, že Andrej Babiš se dostal k nějakým penězům a chce pomáhat tomuto státu a občanům,“ uvedl. Nyní si myslí, že chce šéf ANO jen stůj co stůj zvítězit ve volbách a že jeho populismus má fatální důsledky nejen ve finančním schodku.

„Vemte si jenom takový příklad pěti tisíc korun rouškovného všem důchodcům. Proč se to nedá jenom těm, kteří nedosáhnou ani na minimální důchod? Těch je milion. A takhle se můžeme podívat na jednotlivá opatření. To je něco, s čím absolutně nesouhlasím,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války.
před 48 mminutami

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 52 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...