To číslo je katastrofální, výdaje se vymkly kontrole, komentuje exministr Pilný rozpočtový schodek

Nahrávám video

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Rozpočtový výbor ve středu navýšení deficitu doporučil schválit, rozhodne ale sněmovna jako celek a zde menšinová vláda zatím podporu vyjednanou nemá. „Potřebujeme navýšit výdajovou stranu. Navyšujeme to zhruba 77,3 miliardy na kompenzace pro podnikatele zejména,“ zdůvodňuje potřebný růst schodku ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To není covidový rozpočet, ale je to rozpočet, který koriguje dopady daňového balíčku. Ten někdo prohlasoval, tak ať nese i politickou odpovědnost,“ uvedl například poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jehož strana s daňovými změnami nesouhlasila.

Klín klínem

Podle exministra Pilného jsou pro růst schodku na pět set miliard dva důvody. Kromě toho, že se do něj promítá například zrušení superhrubé mzdy, paralelně přibývají další výdaje. „A další ještě mohou přijít, takže paní ministryně financí si vytvořila takový polštář, stejně jako loni, aby do parlamentu nemusela (s žádostí o navýšení) chodit každý měsíc,“ vysvětluje.

Číslo je ale podle něho katastrofální. „Souhlasím s paní (Evou) Zamrazilovou, kterou jsem kdysi nominoval do čela toho platonického institutu pro rozpočtovou odpovědnost, že už v roce 2024 budeme mít velký problém s tím, že narazíme na dluhovou brzdu. Zdánlivě vypadá vysoká, je to 55 % HDP, ale my ji v roce 2024 zřejmě dosáhneme. A mně nedělal starosti tolik schodek minulého rozpočtu, ani tento, ale věci, které se přenáší do dalších rozpočtů. Ty mandatorní výdaje se totálně vymkly kontrole,“ uvedl Pilný s tím, že zatím Česko vytlouká klín klínem, „takže když něco máme splatit, znova si půjčíme“.

Jenže dluhopisy podle Pilného také časem dojdou a nastane čas splatit i jistinu a nejen úroky, což už v roce 2024 může být velký problém, připomněl.

Rozhodnutí odejít z hnutí ANO s rozpočtem nesouvisí, uvedl Pilný

Bývalý ministr Ivan Pilný ve středu zaslal také premiérovi a lídru hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis s vysvětlením, proč opouští řady jeho hnutí. Zaznívá tam například to, že si uvědomil, že „dál a dál posunuje nepřekročitelné hranice“. Současné debaty o rozpočtu však za pomyslnou poslední kapku pro své rozhodutí nepovažuje.

„Po osmi letech v politice, do které jsem kdysi vstoupil v roce 2013, jsem uzavřel kapitolu života. Ale to rozhodnutí není impulsivní a neopírá se jenom o to, jak v současné době vypadá rozpočet. V politice vidím cíl všech politických stran naprosto jediný – vyhrát volby, a proto použijí jakékoliv prostředky. Hnutí ANO je určitě lídr populismu, ale podporují to i ostatní strany a já nemám rád populistická opatření toho typu, která jsou plošná,“ zdůvodnil.

Dodal, že přiznává, že do politliky vstoupil s iluzí, že přispěje ke změnám, což se podařlilo ale daleko méně, než očekával. „A druhá (motivace) byla víra, že Andrej Babiš se dostal k nějakým penězům a chce pomáhat tomuto státu a občanům,“ uvedl. Nyní si myslí, že chce šéf ANO jen stůj co stůj zvítězit ve volbách a že jeho populismus má fatální důsledky nejen ve finančním schodku.

„Vemte si jenom takový příklad pěti tisíc korun rouškovného všem důchodcům. Proč se to nedá jenom těm, kteří nedosáhnou ani na minimální důchod? Těch je milion. A takhle se můžeme podívat na jednotlivá opatření. To je něco, s čím absolutně nesouhlasím,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
19:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Očekává se, že jednací den potrvá v úterý dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 9 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 5 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včera v 20:08

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Evropský pohled