Zvýšit důchodový věk? Lidé stejně nastoupí do předčasného a nízký důchod dorovnají dávkami, varuje Maláčová

28 minut
Jana Maláčová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Důchodová komise už půl roku řeší, jak do budoucna nastavit systém penzí. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v Interview ČT24 řekla, že Česko nepotřebuje reformu, jakou představila pravice, kdy jedna část politického spektra prosadí změnu na sílu, i když druhá to slíbí po volbách zrušit. „Touto cestou nepůjdeme,“ podotkla s tím, že se musí najít shoda. Máloco totiž podle ní bude mít takový dopad na dlouho dopředu.

„Za posledních třicet let jsme v rámci politického spektra v podstatě k ničemu nedospěli, ode mne se očekává jasné řešení do půlroku. Málokdo si uvědomuje ten tlak. Myslím, že jsme v rámci důchodové komise postoupili dobře,“ uvedla Maláčová.

Nerada ale používá výraz důchodová reforma. „Je to synonymum pro privatizaci, a to je něco, co ČSSD nepřipustí,“ poznamenala s tím, že takto probíhala velká důchodová reforma za pravicové vlády. Ministryni vadí, že to tehdy prosadili natěsno a na sílu. „Něco, co bychom tlačili na sílu a za každou cenu, to já nebudu dělat,“ dodala.

Nové řešení bude podle ní testem politické kultury v České republice. „Teď se musí ukázat, zda jsme všichni ochotni ustoupit ze svých pozic. Dovedu si představit, že většina politických stran má jasno, jak by to mělo vypadat, ale vtip je v tom, že se musí najít shoda,“ přiblížila.

Hledání řešení příjmové stránky důchodového systému

Důchodová komise zatím projednala tři oblasti – a to rozdíl mezi penzemi mužů a žen, dřívější odchody do důchodu u náročných profesí a efektivitu soukromého spoření. A podle ministryně jdou ve všech těchto oblastech scénáře napříč politickým spektrem.

Maláčová zdůraznila, že navýšení věku odchodu do důchodu nedovolí. Podle ní to totiž představuje jednoduchou účetní operaci, která jenom přenese náklady z důchodového systému do jiných systémů, například do takzvaných nepojistných dávek. „Ti lidé stejně odejdou, už dnes máme vysoký počet předčasných důchodů. Lidé pak mají nízké penze a žádají o dávky na bydlení,“ nastínila.

V komisi zbývá ještě otevřít oblast příjmové stránky. „Sociálnědemokratické řešení je, že nemá cenu peníze vybírat od chudých a pomáhat velkým nadnárodním firmám, ale pojďme způsob zdanění změnit,“ uvedla Maláčová. Jde zejména o zaměření na kapitál. „Osmdesát procent daňových příjmů státního rozpočtu jde ze zdanění práce a spotřeby,“ upozornila. „Nebo v jiném měřítku máme velké zdanění nízkých příjmů a nízké zdanění vysokých příjmů. To jsou poměry, které chceme změnit,“ dodala.

V Interview ČT24 ministryně Maláčová hovořila také o rodičovské a minimální mzdě. Celý rozhovor si lze pustit ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...