Starostou malé obce v Německu se stal neonacista. I za přispění vládních stran

3 minuty
Události ČT: Starostou malé obce v Německu se stal neonacista
Zdroj: ČT24

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Waldsiedlung, což v překladu znamená lesní osada, je městečko s dvěma a půl tisíci obyvatel. A v současnosti je problémem pro celé Německo. Novým starostou se stal Stefan Jagsch, který je členem neonacistické NPD. Na demonstracích NPD se často objevovaly zdvižené pravice a její vedení se hlásilo k tradicím Hitlerova Německa.

Předsedu hessenské odnože NPD do čela Waldsiedlungu zvolili i zastupitelé za křesťanské a sociální demokraty. „Stranická příslušnost u nás nehraje žádnou roli. A on svými postoji nikdy nepřitahoval pozornost,“ reagoval obecní zastupitel Norbert Szielasko.

Takový argument ale celostátní vedení vládních stran odmítá. Předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karenbauerová chce volby anulovat.

Rozhořčeně reagují i špičky SPD. „Nespolupracujeme s nacisty! Nikdy! Rozhodnutí musí být okamžitě změněno,“ uvedl na Twitteru generální tajemník SPD Lars Klingbeil.

NPD dlouho zasedala v parlamentech na úrovni spolkových zemí. Branou do celoněmeckého parlamentu, Bundestagu, ale její zástupci nikdy neprošli. Na rozdíl od jiné strany, která dnes boduje ve stejných regionech, jako dříve NPD. Tou je Alternativa pro Německo, která před týdnem dosáhla historického úspěchu. Ve spolkových zemích Braniborsko a Sasko se stala druhou nejsilnější stranou. A vyzvala ke spolupráci křesťanské demokraty.

„V Sasku, kde je CDU velmi konzervativní, bude obtížné voličům vysvětlit, že s námi nechce spolupracovat za žádnou cenu,“ řekl předseda AfD Alexander Gauland. Soupeři AfD nesouhlasí. Poukazují na to, že za vítězstvím strany na východě Německa stojí především stoupenci radikální části strany, takzvaného Křídla.

„Nacionálně-konzervativní část strany je zastoupená především na západě, zatímco na východě dominuje extremististické křídlo,“ podotkl politolog Gero Neugebauer.

Tomu stále více dominuje šéf braniborské AfD Andreas Kalbitz. Velkou část života se pohyboval v blízkosti neonacistických skupin. Hlasy mu ve volbách neubraly ani zprávy, že se v roce 2007 zúčastnil výletu neonacistů z řad NPD do Athén. Jeho účastníci vyvěsili podle zpráv německého velvyslanectví z hotelového pokoje vlajku s hákovým křížem. Kalbitz potvrdil, že na výletu byl. Jeho program se mu prý ale nelíbil a o vlajce nic neví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...