AfD slaví v Sasku a Braniborsku dosud největší úspěch. Pro CDU i SPD jsou zisky nejhorší v historii

3 minuty
Události ČT: Tradiční strany nechtějí s AfD spolupracovat
Zdroj: ČT24

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

„Zvládli jsme to. Je to poselství, které vzešlo ze Saska. Přátelské Sasko zvítězilo. Je to skutečně dobrý den pro naši zemi,“ prohlásil po zveřejnění prvních odhadů ve volebním štábu CDU saský premiér Michael Kretschmer.

I tak je ale výsledek pro CDU v Sasku dosud nejhorší. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 tu křesťanští demokraté vyhráli všechny zemské volby, jejich dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Rekordní porážku v Sasku zažila i SPD, a to ziskem 7,7 procenta hlasů. Před pěti lety zde sociální demokraté dosáhli ještě na 12,4 procenta, dosud nejhorší výsledek zaznamenali v roce 2004 (9,8 procenta).

Výsledky znamenají konec současné saské vládní koalice CDU a SPD, která ztratí většinu. Výrazně si naopak polepšila protiimigrační AfD, pro niž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali 8,6 procenta hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle upřesněných předběžných výsledků 10,4 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,6 procenta liberálové (FDP).

Volební zisky AfD
Zdroj: ČT24

Příští parlament tak bude mít 119 křesel: CDU jich obsadí 45, AfD 38, Levice 14, Zelení 12 a SPD 10. Za normálních okolností by saský parlament měl nejméně 120 křesel. AfD však kvůli chybné kandidátní listině, kterou před volbami podala, neobsadí jeden mandát, jenž by jí podle volebního výsledku příslušel. Zemský předseda AfD Jörg Urban řekl, že jeho strana chce v této záležitosti vyčerpat všechny právní prostředky.

Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová v pondělí jasně vyloučila možnost koalice AfD, šéf protiimigrační strany Alexander Gauland ale věří, že se uvnitř CDU hlasy požadující spolupráci obou stran ozvou. Obě partaje by v parlamentu měly pohodlnou většinu. 

Totéž by platilo i pro spojenectví SPD a AfD v Braniborsku. Ani tam se ale takové spojenectví nerýsuje. „SPD má ve svém DNA, že se vždy stavěla proti pravicovému extremismu,“ prohlásila úřadující předsedkyně SPD Manuela Schwesigová.

V Braniborsku měla AfD k vítězství dál, než naznačovaly průzkumy

V Braniborsku, kde žije asi 2,5 milionu lidí, průzkumy očekávaly těsný souboj o první místo mezi SPD a AfD, povolební prognózy ukazovaly na vítězství sociální demokracie zhruba o pět procentních bodů. Předběžné výsledky ale i toto číslo korigovaly: SPD vyhrála před AfD zhruba o tři procentní body. „Nic neskončilo, teď teprve začínáme,“ slíbil členům strany volední lídr AfD Andreas Kalbitz.

Do braniborského parlamentu směřují také posílení Zelení s 10,8 procenta, oslabená Levice s 10,7 procenta a poprvé i konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

I přes vítězství, k němuž se dopracovala především dobrým závěrem volební kampaně, je výsledek pro SPD nejhorším v Braniborsku od znovusjednocení Německa v roce 1990. Totéž platí i pro CDU. Dosavadním minimem pro SPD zde bylo 31,9 procenta a pro CDU 18,7 procenta.

Michael Kretschmer ve volební centrále CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky, za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Braniborsko po celou tuto dobu vedl premiér z řad SPD.

Mezi ostatními stranami jsou zajímavé především výsledky AfD a Zelených. Protestní strana si proti volbám před pěti lety polepšila o více než 11 procentních bodů, Zelení o více než čtyři. Pro obě partaje jde o nejlepší výsledek v Braniborsku, pro Zelené dokonce v jakýchkoliv zemských volbách v pěti východoněmeckých spolkových zemích. Opačným směrem šla podpora Levice, která ztratila téměř osm procentních bodů.

V zemském sněmu, který bude mít celkem 88 křesel, získá SPD 25 mandátů, AfD 23, CDU 15, Zelení a Levice 10 a FW pět. Znamená to, že současná vláda SPD a Levice přijde o svou většinu. Novou koalici by mohli vytvořit SPD, Levice a Zelení. 

Dopady pro spolkovou vládu

Dopady dvojice hlasování se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD. Obě strany totiž v různých volbách v posledních dvou letech téměř neustále oslabují.

Vláda se dohodla, že v říjnu zhodnotí společné působení. Podle Deutsche Welle je možné, že pokud koaliční strany dopadnou špatně, spolupráci ukončí. Pak by mohly následovat předčasné volby nebo zformování menšinového kabinetu CDU/CSU.

2 minuty
Neděle: Výsledky voleb ztíží budování koalic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...