Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.
AfD slaví v Sasku a Braniborsku dosud největší úspěch. Pro CDU i SPD jsou zisky nejhorší v historii
3 minuty
Události ČT: Tradiční strany nechtějí s AfD spolupracovat
„Zvládli jsme to. Je to poselství, které vzešlo ze Saska. Přátelské Sasko zvítězilo. Je to skutečně dobrý den pro naši zemi,“ prohlásil po zveřejnění prvních odhadů ve volebním štábu CDU saský premiér Michael Kretschmer.
I tak je ale výsledek pro CDU v Sasku dosud nejhorší. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 tu křesťanští demokraté vyhráli všechny zemské volby, jejich dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Rekordní porážku v Sasku zažila i SPD, a to ziskem 7,7 procenta hlasů. Před pěti lety zde sociální demokraté dosáhli ještě na 12,4 procenta, dosud nejhorší výsledek zaznamenali v roce 2004 (9,8 procenta).
Výsledky znamenají konec současné saské vládní koalice CDU a SPD, která ztratí většinu. Výrazně si naopak polepšila protiimigrační AfD, pro niž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali 8,6 procenta hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle upřesněných předběžných výsledků 10,4 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,6 procenta liberálové (FDP).
Volební zisky AfD
Příští parlament tak bude mít 119 křesel: CDU jich obsadí 45, AfD 38, Levice 14, Zelení 12 a SPD 10. Za normálních okolností by saský parlament měl nejméně 120 křesel. AfD však kvůli chybné kandidátní listině, kterou před volbami podala, neobsadí jeden mandát, jenž by jí podle volebního výsledku příslušel. Zemský předseda AfD Jörg Urban řekl, že jeho strana chce v této záležitosti vyčerpat všechny právní prostředky.
Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová v pondělí jasně vyloučila možnost koalice AfD, šéf protiimigrační strany Alexander Gauland ale věří, že se uvnitř CDU hlasy požadující spolupráci obou stran ozvou. Obě partaje by v parlamentu měly pohodlnou většinu.
Totéž by platilo i pro spojenectví SPD a AfD v Braniborsku. Ani tam se ale takové spojenectví nerýsuje. „SPD má ve svém DNA, že se vždy stavěla proti pravicovému extremismu,“ prohlásila úřadující předsedkyně SPD Manuela Schwesigová.
V Braniborsku měla AfD k vítězství dál, než naznačovaly průzkumy
V Braniborsku, kde žije asi 2,5 milionu lidí, průzkumy očekávaly těsný souboj o první místo mezi SPD a AfD, povolební prognózy ukazovaly na vítězství sociální demokracie zhruba o pět procentních bodů. Předběžné výsledky ale i toto číslo korigovaly: SPD vyhrála před AfD zhruba o tři procentní body. „Nic neskončilo, teď teprve začínáme,“ slíbil členům strany volední lídr AfD Andreas Kalbitz.
Do braniborského parlamentu směřují také posílení Zelení s 10,8 procenta, oslabená Levice s 10,7 procenta a poprvé i konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.
I přes vítězství, k němuž se dopracovala především dobrým závěrem volební kampaně, je výsledek pro SPD nejhorším v Braniborsku od znovusjednocení Německa v roce 1990. Totéž platí i pro CDU. Dosavadním minimem pro SPD zde bylo 31,9 procenta a pro CDU 18,7 procenta.
Michael Kretschmer ve volební centrále CDU
Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky, za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Braniborsko po celou tuto dobu vedl premiér z řad SPD.
Mezi ostatními stranami jsou zajímavé především výsledky AfD a Zelených. Protestní strana si proti volbám před pěti lety polepšila o více než 11 procentních bodů, Zelení o více než čtyři. Pro obě partaje jde o nejlepší výsledek v Braniborsku, pro Zelené dokonce v jakýchkoliv zemských volbách v pěti východoněmeckých spolkových zemích. Opačným směrem šla podpora Levice, která ztratila téměř osm procentních bodů.
V zemském sněmu, který bude mít celkem 88 křesel, získá SPD 25 mandátů, AfD 23, CDU 15, Zelení a Levice 10 a FW pět. Znamená to, že současná vláda SPD a Levice přijde o svou většinu. Novou koalici by mohli vytvořit SPD, Levice a Zelení.
Dopady pro spolkovou vládu
Dopady dvojice hlasování se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD. Obě strany totiž v různých volbách v posledních dvou letech téměř neustále oslabují.
Vláda se dohodla, že v říjnu zhodnotí společné působení. Podle Deutsche Welle je možné, že pokud koaliční strany dopadnou špatně, spolupráci ukončí. Pak by mohly následovat předčasné volby nebo zformování menšinového kabinetu CDU/CSU.
2 minuty
Neděle: Výsledky voleb ztíží budování koalic
