Annegret Krampová-Karrenbauerová

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Německá konzervativní unie CDU/CSU v průzkumech dál ztrácí na sociálnědemokratickou stranu (SPD). Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné ve čtvrtek vede SPD s podporou 25 procent, konzervativci jsou stále druzí, aktuálně s dvaceti procenty. Podle vlivného člena CDU a někdejšího neúspěšného kandidáta na předsedu strany Friedricha Merze má na současné situaci z části vinu i kancléřka Angela Merkelová a způsob, jakým se rozhodla z odejít z politiky.

Sebevražedný útok u letiště v Kábulu si ve čtvrtek vyžádal nejméně 60 obětí, jsou mezi nimi Afghánci, cizinci i američtí vojáci. Pentagon potvrdil, že došlo minimálně ke dvěma explozím, podle něj šlo o „komplexní útok“. Uvedl, že zemřelo 12 amerických vojáků, 15 jich bylo zraněno. Za útokem podle něj stojí Islámský stát. Ten se k činu také přihlásil. Podle amerického prezidenta Joe Bidena USA neodpustí viníkům jejich útok a dopadnou je. „My neodpustíme, my nezapomeneme. Budeme vás pronásledovat a donutíme vás za to zaplatit.“

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků, kteří posílí stávající americký kontingent zhruba 35 tisíc mužů a žen. Při návštěvě Berlína to oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin. Navýšení ocenila jeho německá kolegyně Annegret Krampová-Karrenbauerová. Administrativa Donalda Trumpa chtěla stáhnout asi třetinu kontingentu.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

Evropa už nesmí být pro Spojené státy bezbranným chráněncem, ale silným partnerem, prohlásila v úterním projevu o bezpečnosti ve světě německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. O větším evropském podílu na péči o transatlantické spojenectví opakovaně v posledních dnech hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová.

Po loňské ostré kritice Severoatlantické aliance se francouzský prezident Emmanuel Macron pustil také do Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnil časopis Grand Continent, řekl, že toto grémium už nepřináší žádná užitečná řešení. Mezinárodní spolupráci zemí je podle něj třeba modernizovat.

O předsednictví německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena utkají také ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Oba politici, mezi nimiž se zřejmě rozhodne, svou kandidaturu oficiálně oznámili v Berlíně.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Novým typem koronaviru se v Číně do konce ledna nakazilo 11 791 lidí. S odvoláním na informace čínské státní televize to uvedla agentura Reuters. Viru, který se šíří od prosince loňského roku z města Wu-chan, podlehlo už 259 lidí. Nejhorší je nadále situace v provincii Chu-pej. Nově nebude cizince cestující z Číny pouštět do země Austrálie. Přidává se tak k dalším státům s podobnými opatřeními. Peking požádal o mezinárodní pomoc. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvedl, že Česko potřebuje zásoby pro vlastní občany, později ale přislíbil finanční pomoc.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Dlouholeté německé kancléřce Angele Merkelové je 65 let. Německá média při té příležitosti spekulují nejen o jejích zdravotních potížích, ale také o rostoucím pesimismu političky ohledně dění na mezinárodní scéně. Podle novinářů, kteří se pohybují v její blízkosti, by Merkelová byla ochotná z úřadu odejít, zůstává však pod silným tlakem okolí, aby mandát dokončila.

Předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nově povede německé ministerstvo obrany. Ve funkci střídá Ursulu von der Leyenovou, kterou v úterý europoslanci potvrdili ve funkci příští šéfky Evropské komise. Krampová-Karrenbauerová se tím dostala do zvláštního postavení vůči kancléřce Angele Merkelové. Zatímco ve straně je její šéfkou, v kabinetu bude Merkelová její nadřízenou.

Sebastian Wippel z Alternativy pro Německo (AfD) nebude prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. V nedělních volbách starosty Görlitzu (Zhořelce) ho porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU. Ostře sledované volby v saském městě mají ovšem dohru i na spolkové politické úrovni, a to kvůli vyjádření šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové.

Migrace stále zůstává v Evropě významným tématem. Nové vedení nejsilnější německé strany CDU, z jejíhož čela odešla v prosinci Angela Merkelová, chce v zemi prosadit přísnější imigrační politiku. Navrhuje například kratší azylové řízení. Se stejným receptem přišel i Gerald Knaus, který výrazně přispěl ke zmírnění migrační krize v roce 2015. Architekt klíčové smlouvy s Tureckem poskytl rozhovor České televizi.

Sjezd německých křesťanských demokratů ukončí v pátek více než osmnáctiletou éru Angely Merkelové. Delegáti CDU budou jejího nástupce vybírat z trojice kandidátů. V čele strany, která prošla za vlády Merkelové výraznou proměnou, chce stanout generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová, někdejší šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz i současný ministr zdravotnictví Jens Spahn. Největší šance dávají průzkumy veřejného mínění Krampové-Karrenbauerové. Konečné slovo ale bude mít tisícovka delegátů sjezdu.