Společně jsme toho hodně dosáhli, řekla Merkelová na svém posledním sjezdu CDU v roli kancléřky

8 minut
Zpravodaj ČT Jonáš: Volba předsedy bude zřejmě dvoukolová
Zdroj: ČT24

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Do křesla šéfky vlády Merkelová usedla v listopadu 2005 a poté po vyhraných volbách znovu ještě třikrát. „Svět se od té doby změnil. Nokia tehdy byla vedoucí značkou mezi mobilními telefony a hospodářství Číny bylo menší než německé, nyní je čtyřnásobné,“ řekla Merkelová.

„Společně jsme toho ale hodně dosáhli, na což můžeme být hrdí,“ uvedla kancléřka. Poznamenala, že Německo za jejího kancléřství čelilo řadě výzev, jako byly hospodářská krize v roce 2008 následovaná nebývalou migrační vlnou a nyní pandemií.

Podle Merkelové se svět za posledních patnáct let výrazně zrychlil, proto nepochybuje, že za dalších patnáct let bude doba vlivem digitalizace mnohem rychlejší a náročnější. „Víme ale, že síla naší země spočívá v lidech,“ prohlásila. Závěrem spolustraníkům popřála šťastnou volbu při rozhodování o budoucnosti.

Krampová-Karrenbauerová: Rezignovat bylo těžké, ale nutné

Před Merkelovou, která se s projevem připojila on-line, vystoupila s úvodním proslovem Krampová-Karrenbauerová. Ta se věnovala nejen tématu pandemie, ale také svému rozhodnutí ve funkci předsedkyně skončit. „Tento krok byl těžký, byl ale nutný,“ řekla. „Naše společná cesta byla nakonec kratší, než jsme předpokládali,“ uvedla. Do funkce byla zvolena v prosinci 2018, loni v únoru ale oznámila odchod.

Krampová-Karrenbauerová připomněla, že důvodem jejího rozhodnutí byla „existenciální krize v CDU“ po událostech v Durynsku. Tamní CDU tehdy s pomocí hlasů pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pomohla k postu zemského premiéra liberálovi Thomasi Kemmerichovi. CDU i liberální FDP přitom do té doby spolupráci s AfD odmítaly.

Hlasování, kterému se Krampová-Karrenbauerová snažila zabránit, bylo proto v Německu vnímáno jako prolomení tabu a i Merkelová volbu kritizovala jako neodpustitelnou.

Merz favoritem

Na post předsedy CDU, od kterého není daleko ke kancléřské funkci, kandidují ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují Merze, který patří ke konzervativnímu křídlu. Za jeho hlavního soupeře je považován liberál Laschet. Röttgen je sice vnímán jako outsider klání, v anketách ale dosahuje podobných výsledků jako Laschet.

Strana chtěla nástupce Krampové-Karrenbauerové najít rychleji, ale kvůli koronaviru musela sjezd opakovaně odložit. Protože pandemie stále není pod kontrolou, rozhodla se CDU nakonec pro digitální sjezd. Delegáti, kterých je 1001, jsou připojeni výhradně on-line. CDU nicméně na berlínském výstavišti vybudovala studio, které je centrem digitální akce. Všichni účastníci, kteří jsou ve studiu přítomni, museli při příchodu podstoupit test na koronavirus.

Pátek je vyhrazen projevům a zdravicím, s proslovy vystoupí mimo jiné ještě předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Generální tajemník strany Paul Ziemiak ve čtvrtek po jednání předsednictva prohlásil, že digitální sjezd je technicky dobře připraven. Portál strany, na kterém je přenos z jednání k dispozici pro veřejnost, byl ale v pátek večer několikrát přetížen. Vysílání tak nebylo dostupné, případně mělo výpadky. Přenos by ale neměl ovlivnit debatu delegátů, kteří mají k dispozici digitální plenární sál s digitální volební místností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 11 hhodinami
Načítání...