Krampová-Karrenbauerová je novou německou ministryní obrany

3 minuty
Von der Leyenová skončila na německém ministerstvu obrany
Zdroj: ČT24

Předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nově povede německé ministerstvo obrany. Ve funkci střídá Ursulu von der Leyenovou, kterou v úterý europoslanci potvrdili ve funkci příští šéfky Evropské komise. Krampová-Karrenbauerová se tím dostala do zvláštního postavení vůči kancléřce Angele Merkelové. Zatímco ve straně je její šéfkou, v kabinetu bude Merkelová její nadřízenou.

O tom, že se šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová stane novou ministryní obrany, informovala už v úterý agentura DPA a podotkla, že jde o překvapující fakt. Politička totiž ještě začátkem července tvrdila, že o post, na kterém ji čeká řešení řady problémů s výzbrojí i financováním armády, nemá zájem.

Nezvyklé bylo i její jmenování. Jmenovací dekret jí totiž na zámku Bellevue nepředával prezident Frank-Walter Steinmeier, ale berlínský starosta Michael Müller (SPD). Steinmeier je na dovolené a šéf Spolkové rady Daniel Günther, který ho při takových příležitostech v době nepřítomnosti zastupuje, zase na zahraniční cestě. Role se tak musel ujmout právě Müller, který je nyní místopředsedou Spolkové rady.

Ceremonie se účastnila i kancléřka Merkelová, která při ní, jak je v posledních dnech jejím zvykem, zůstala sedět. Politička, která ve středu slaví 65. narozeniny, se tak snaží předejít tomu, aby ji znovu postihl třes, což se jí při podobných příležitostech v posledních týdnech stalo.

Krampová-Karrenbauerová, která příští týden složí přísahu v parlamentu, má široké vládní zkušenosti ze Sárska, kde stála i v čele vlády, v celoněmeckém kabinetu ale ještě nepůsobila. Vzhledem k tomu, že v poslední době klesala její obliba u veřejnosti, může být vládní úřad příležitostí se zviditelnit. Právě to by podle řady komentátorů potřebovala, pokud chce vážně uvažovat o tom, že CDU v roce 2021 povede do voleb jako kandidátka na kancléřku.

Po jmenování uvedla, že se ve funkci vrchní velitelky ozbrojených sil chce starat především o blaho vojáků. Jak řekla, je si vědoma toho, že se muži a ženy v uniformě výjimečným způsobem zasazují o svou zemi.

Za nejlepší řešení jmenování křesťanské demokratky do funkce označil šéf sesterské CSU Markus Söder. Kritizovali ho naopak politici opoziční Alternativy pro Německo (AfD) a Levice, podle nichž nemá Krampová-Karrenbauerová v oboru žádné zkušenosti ani znalosti.

„Mini Merkelová“

Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána ke kancléřce Merkelové. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku.

Letos v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo loni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Krampová-Karrenbauerová obvinila sociální demokraty (SPD) z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky a poukázala na to, že jednostranný německý zákaz vývozu zbraní ohrožuje evropské smlouvy o spolupráci v oblasti obrany: „Když chceme jednotnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, musíme také dodržovat jednotné evropské právo,“ uvedla mimo jiné.

V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové. A loni v prosinci v reakci na nejnovější napětí mezi Ruskem a Ukrajinou prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.

Hovořila také o možnosti blokády ruského námořnictva rozmístěného v Azovském moři, jehož lodě byly zapleteny do rusko-ukrajinského námořního incidentu. Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46AktualizovánoPrávě teď

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 40 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...