Krampová-Karrenbauerová je novou německou ministryní obrany

Nahrávám video

Předsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nově povede německé ministerstvo obrany. Ve funkci střídá Ursulu von der Leyenovou, kterou v úterý europoslanci potvrdili ve funkci příští šéfky Evropské komise. Krampová-Karrenbauerová se tím dostala do zvláštního postavení vůči kancléřce Angele Merkelové. Zatímco ve straně je její šéfkou, v kabinetu bude Merkelová její nadřízenou.

O tom, že se šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová stane novou ministryní obrany, informovala už v úterý agentura DPA a podotkla, že jde o překvapující fakt. Politička totiž ještě začátkem července tvrdila, že o post, na kterém ji čeká řešení řady problémů s výzbrojí i financováním armády, nemá zájem.

Nezvyklé bylo i její jmenování. Jmenovací dekret jí totiž na zámku Bellevue nepředával prezident Frank-Walter Steinmeier, ale berlínský starosta Michael Müller (SPD). Steinmeier je na dovolené a šéf Spolkové rady Daniel Günther, který ho při takových příležitostech v době nepřítomnosti zastupuje, zase na zahraniční cestě. Role se tak musel ujmout právě Müller, který je nyní místopředsedou Spolkové rady.

Ceremonie se účastnila i kancléřka Merkelová, která při ní, jak je v posledních dnech jejím zvykem, zůstala sedět. Politička, která ve středu slaví 65. narozeniny, se tak snaží předejít tomu, aby ji znovu postihl třes, což se jí při podobných příležitostech v posledních týdnech stalo.

Krampová-Karrenbauerová, která příští týden složí přísahu v parlamentu, má široké vládní zkušenosti ze Sárska, kde stála i v čele vlády, v celoněmeckém kabinetu ale ještě nepůsobila. Vzhledem k tomu, že v poslední době klesala její obliba u veřejnosti, může být vládní úřad příležitostí se zviditelnit. Právě to by podle řady komentátorů potřebovala, pokud chce vážně uvažovat o tom, že CDU v roce 2021 povede do voleb jako kandidátka na kancléřku.

Po jmenování uvedla, že se ve funkci vrchní velitelky ozbrojených sil chce starat především o blaho vojáků. Jak řekla, je si vědoma toho, že se muži a ženy v uniformě výjimečným způsobem zasazují o svou zemi.

Za nejlepší řešení jmenování křesťanské demokratky do funkce označil šéf sesterské CSU Markus Söder. Kritizovali ho naopak politici opoziční Alternativy pro Německo (AfD) a Levice, podle nichž nemá Krampová-Karrenbauerová v oboru žádné zkušenosti ani znalosti.

„Mini Merkelová“

Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána ke kancléřce Merkelové. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku.

Letos v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo loni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.

Krampová-Karrenbauerová obvinila sociální demokraty (SPD) z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky a poukázala na to, že jednostranný německý zákaz vývozu zbraní ohrožuje evropské smlouvy o spolupráci v oblasti obrany: „Když chceme jednotnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku, musíme také dodržovat jednotné evropské právo,“ uvedla mimo jiné.

V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové. A loni v prosinci v reakci na nejnovější napětí mezi Ruskem a Ukrajinou prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.

Hovořila také o možnosti blokády ruského námořnictva rozmístěného v Azovském moři, jehož lodě byly zapleteny do rusko-ukrajinského námořního incidentu. Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 3 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.