Krize v Durynsku hýbe německou politikou. V Berlíně se chystá koaliční jednání

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Šéfem durynské vlády se ve středu zcela nečekaně stal Thomas Kemmerich (FDP), když mu do funkce pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, CDU i AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi.

Křesťanští i svobodní demokraté přitom dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu. I proto hlasování vzbudilo bouřlivou reakci na německé politické scéně, v jejímž důsledku Kemmerich po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.

Část CDU požaduje nové volby, někteří se bojí dalšího posilování AfD

„Pro koalici už ale škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme,“ je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová. „Existuje celá řada otázek, které musí být zodpovězeny, abychom si vyjasnili náš vztah založený na důvěře.“

Sociální demokraté kvůli situaci na sobotu svolali koaliční jednání. O dalším vývoji v Durynsku jednají i křesťanští demokraté.

Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová přijela ve čtvrtek do durynského Erfurtu a podle stanice ARD požadovala vypsání nových voleb. Zemská buňka CDU nakonec po několikahodinovém jednání s Krampovou-Karrenbauerovou získala další čas pro řešení krize. 

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Požadavek na nové volby se ovšem začíná ozývat i od dalších vysokých představitelů CDU, například ministra zdravotnictví Jense Spahna. Pokud by se ale pro vypsání dalších voleb nesešla v zemském sněmu potřebná většina, bylo by podle něj namístě, aby se strany politického středu shodly na vládě nestranických odborníků.

Podle místopředsedy křesťanských demokratů Armina Lascheta je krize v Durynsku řešitelná i bez voleb. „Další volby přece nezaručí, že AfD ještě víc neposílí,“ varoval v rozhovoru pro televizi ntv. 

Krampová-Karrenbauerová narazila

V pátek odpoledne vyzvala CDU po jednání krizového štábu durynské buňky Zelené a sociální demokraty, aby postavili své kandidáty pro volbu ministerského předsedy. „CDU je připravená na konstruktivní spolupráci,“ oznámila po jednání Krampová-Karrenbauerová. Podle ní by měly strany navrhnout osobnosti, které dokážou spolkovou zemi sjednotit a nebudou přispívat k jejímu dělení. Levice v čele s Rammelowem podle šéfky CDU „očividně nemá v zemském sněmu většinovou podporu“.

Zelení ovšem návrh CDU obratem odmítli. Podle jejich zemského předsedy Dirka Adamse není Krampová-Karrenbauerová v pozici, „kdy by mohla cokoliv navrhovat či požadovat“.

Pod tlak se kvůli dění v Durynsku dostal i šéf svobodných demokratů Christian Lindner, který chce nyní zjistit, zda má ještě podporu svých spolustraníků. Podle ohlasů ze strany si ale Lindner funkci zatím udrží.

Volby skončily patem, aktuální průzkumy ukazují propad CDU a posílení Levice

Říjnové hlasování v někdejší východoněmecké spolkové zemi přineslo patový výsledek a nepodařilo se po něm sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, vládu s AfD ale všichni odmítají. Proto se očekávalo, že Durynsko povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního a v zemi populárního premiéra Boda Ramelowa (Levice). O to překvapivější zvolení Kemmericha ve středu bylo.

Aktuální průzkum agentury Forsa v Durynsku naznačuje výrazný propad CDU – oproti loňskému říjnu přišla téměř o deset procentních bodů. Nyní by jí dalo hlas 12 procent durynských voličů, loni v říjnu ji podpořilo 21,7 procenta.

Naopak výrazně posílila Levice, která by si oproti loňskému říjnu polepšila o šest procentních bodů a získala by 37 procent hlasů. Lehce by posílili Zelení (7 procent) i sociální demokracie (9 procent). AfD se stále drží mezi 23 a 24 procenty.

Na většinu 53 procent by nyní dosáhla koalice sociálních demokratů, Levice a Zelených.

Zvolení Kemmericha z FDP za podpory CDU a AfD vyvolalo protesty
Zdroj: Lino Mirgeler/ČTK/DPA

Kemmerich si za den ve funkci vydělal 93 tisíc eur

Navzdory tomu, že Thomas Kemmerich byl ve funkci durynského ministerského předsedy jediný den, měl by dostat minimálně 93 tisíc eur (v přepočtu asi 2,3 milionu korun). Premiérovi této spolkové země s 2,2 milionu obyvatel přísluší plat ve výši 16 100 eur měsíčně (402 tisíc korun) doplněný o další příspěvky.

Čtyřiapadesátiletý Kemmerich navíc dostane peníze, které šéfovi vlády náleží po odchodu z funkce. V jeho případě je to za období šesti měsíců po rezignaci celkem 75 468 eur (1,9 milionu korun).

Politik ale v pátek vzkázal, že peníze, které by oproti stávajícímu platu poslance vydělal navíc, nechce. Pokud to bude možné, vůbec je nepřijme. Když to nepůjde, tak je daruje. V dějinách spolkové republiky nikdo funkci zemského premiéra nezastával tak krátce jako právě tento politik FDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...