O předsednictví německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se vedle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena utkají také ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bývalý šéf poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz. Oba politici, mezi nimiž se zřejmě rozhodne, svou kandidaturu oficiálně oznámili v Berlíně.
Devětapadesátiletý Laschet, který je považován za umírněného a středového politika, vyjádřil přesvědčení, že Německo potřebuje především více soudržnosti. „Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit,“ uvedl Laschet. „A proto budu kandidovat na předsedu CDU,“ prohlásil.
„Po důkladném rozvažování jsem se rozhodl na (dubnovém) sjezdu znovu kandidovat na předsedu CDU,“ řekl na tiskové konferenci krátce poté zase čtyřiašedesátiletý Merz. Ujistil, že „hraje na vítězství, ne na umístění“. Konzervativní politik a opakovaný kritik kancléřky Angely Merkelové do čela křesťanských demokratů neúspěšně kandidoval už v roce 2018, kdy jej porazila Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Merz zdůraznil, že spolková republika musí důrazněji vynucovat právní stát, lépe kontrolovat, kdo do ní přichází, a také se lépe připravit na výzvy 21. století. Volba mezi Laschetem a ním je podle Merze volbou mezi kontinuitou a novým startem pro CDU.
V souvislosti s kandidaturou do čela CDU se hovořilo i o současném ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, ten se ale nakonec rozhodl podpořit Lascheta a v případě jeho vítězství hodlá kandidovat na místopředsedu. „Dokázal, že umí spojovat liberální, sociální i konzervativní (proudy),“ uvedl na adresu Lascheta Spahn, podle něhož se nyní CDU nachází v největší krizi svých dějin.
Merkelová zřejmě zůstane kancléřkou
Laschet vyjádřil politování, že se k jejich „týmovému řešení“ nepřipojili i další politici. Dlouhodobě nejsilnější politická strana se tak na dubnovém mimořádném sjezdu nevyhne otevřenému souboji několika kandidátů. Poznamenal také, že počítá s tím, že kancléřka Angela Merkelová, jejíž éru považuje za úspěšnou, ve funkci zůstane do konce svého funkčního období v roce 2021.
Podobně se ohledně kancléřčiny budoucnosti vyjádřil i Friedrich Merz. Merkelová podle něj získala mandát pro celé legislativní období a kvůli volbě nového předsedy CDU by odstupovat neměla. Merz však zdůraznil, že bude třeba vyjasnit si pravomoci.
Röttgen chce jasné vymezení vůči AfD
Norbert Röttgen chce, aby křesťanští demokraté zůstali středovou stranou a jasně se vymezili vůči pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD) i Levici na opačné straně politického spektra. CDU podle něj také musí být věrohodnější v ekologické oblasti a musí být schopna dříve rozpoznávat možné krize ve světě.
„Jde o budoucnost CDU a jde o křesťanskodemokratickou myšlenku budoucnosti naší země,“ řekl Röttgen, který oznámil svou kandidaturu jako první minulý týden. Než tak učinil veřejně, informoval o svém úmyslu Krampovou-Karrenbauerovou.
Dosavadní šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová se v čele strany rozhodla skončit začátkem února. Hlavním důvodem bylo to, že ve straně neměla potřebnou autoritu.
K jejímu kroku bezprostředně přispěla i únorová volba ministerského předsedy ve východoněmeckém Durynsku, kde křesťanští demokraté proti její vůli hlasovali stejně jako politici pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) pro Thomase Kemmericha (FDP). Bylo to poprvé, kdy AfD někomu pomohla do premiérského křesla.
