Krize v Durynsku hýbe německou politikou. V Berlíně se chystá koaliční jednání

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Šéfem durynské vlády se ve středu zcela nečekaně stal Thomas Kemmerich (FDP), když mu do funkce pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, CDU i AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi.

Křesťanští i svobodní demokraté přitom dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu. I proto hlasování vzbudilo bouřlivou reakci na německé politické scéně, v jejímž důsledku Kemmerich po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.

Část CDU požaduje nové volby, někteří se bojí dalšího posilování AfD

„Pro koalici už ale škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme,“ je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová. „Existuje celá řada otázek, které musí být zodpovězeny, abychom si vyjasnili náš vztah založený na důvěře.“

Sociální demokraté kvůli situaci na sobotu svolali koaliční jednání. O dalším vývoji v Durynsku jednají i křesťanští demokraté.

Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová přijela ve čtvrtek do durynského Erfurtu a podle stanice ARD požadovala vypsání nových voleb. Zemská buňka CDU nakonec po několikahodinovém jednání s Krampovou-Karrenbauerovou získala další čas pro řešení krize. 

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Požadavek na nové volby se ovšem začíná ozývat i od dalších vysokých představitelů CDU, například ministra zdravotnictví Jense Spahna. Pokud by se ale pro vypsání dalších voleb nesešla v zemském sněmu potřebná většina, bylo by podle něj namístě, aby se strany politického středu shodly na vládě nestranických odborníků.

Podle místopředsedy křesťanských demokratů Armina Lascheta je krize v Durynsku řešitelná i bez voleb. „Další volby přece nezaručí, že AfD ještě víc neposílí,“ varoval v rozhovoru pro televizi ntv. 

Krampová-Karrenbauerová narazila

V pátek odpoledne vyzvala CDU po jednání krizového štábu durynské buňky Zelené a sociální demokraty, aby postavili své kandidáty pro volbu ministerského předsedy. „CDU je připravená na konstruktivní spolupráci,“ oznámila po jednání Krampová-Karrenbauerová. Podle ní by měly strany navrhnout osobnosti, které dokážou spolkovou zemi sjednotit a nebudou přispívat k jejímu dělení. Levice v čele s Rammelowem podle šéfky CDU „očividně nemá v zemském sněmu většinovou podporu“.

Zelení ovšem návrh CDU obratem odmítli. Podle jejich zemského předsedy Dirka Adamse není Krampová-Karrenbauerová v pozici, „kdy by mohla cokoliv navrhovat či požadovat“.

Pod tlak se kvůli dění v Durynsku dostal i šéf svobodných demokratů Christian Lindner, který chce nyní zjistit, zda má ještě podporu svých spolustraníků. Podle ohlasů ze strany si ale Lindner funkci zatím udrží.

Volby skončily patem, aktuální průzkumy ukazují propad CDU a posílení Levice

Říjnové hlasování v někdejší východoněmecké spolkové zemi přineslo patový výsledek a nepodařilo se po něm sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, vládu s AfD ale všichni odmítají. Proto se očekávalo, že Durynsko povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního a v zemi populárního premiéra Boda Ramelowa (Levice). O to překvapivější zvolení Kemmericha ve středu bylo.

Aktuální průzkum agentury Forsa v Durynsku naznačuje výrazný propad CDU – oproti loňskému říjnu přišla téměř o deset procentních bodů. Nyní by jí dalo hlas 12 procent durynských voličů, loni v říjnu ji podpořilo 21,7 procenta.

Naopak výrazně posílila Levice, která by si oproti loňskému říjnu polepšila o šest procentních bodů a získala by 37 procent hlasů. Lehce by posílili Zelení (7 procent) i sociální demokracie (9 procent). AfD se stále drží mezi 23 a 24 procenty.

Na většinu 53 procent by nyní dosáhla koalice sociálních demokratů, Levice a Zelených.

Zvolení Kemmericha z FDP za podpory CDU a AfD vyvolalo protesty
Zdroj: Lino Mirgeler/ČTK/DPA

Kemmerich si za den ve funkci vydělal 93 tisíc eur

Navzdory tomu, že Thomas Kemmerich byl ve funkci durynského ministerského předsedy jediný den, měl by dostat minimálně 93 tisíc eur (v přepočtu asi 2,3 milionu korun). Premiérovi této spolkové země s 2,2 milionu obyvatel přísluší plat ve výši 16 100 eur měsíčně (402 tisíc korun) doplněný o další příspěvky.

Čtyřiapadesátiletý Kemmerich navíc dostane peníze, které šéfovi vlády náleží po odchodu z funkce. V jeho případě je to za období šesti měsíců po rezignaci celkem 75 468 eur (1,9 milionu korun).

Politik ale v pátek vzkázal, že peníze, které by oproti stávajícímu platu poslance vydělal navíc, nechce. Pokud to bude možné, vůbec je nepřijme. Když to nepůjde, tak je daruje. V dějinách spolkové republiky nikdo funkci zemského premiéra nezastával tak krátce jako právě tento politik FDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 1 mminutou

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 1 hhodinou

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...