Sebevražedný útok u letiště v Kábulu si ve čtvrtek vyžádal nejméně 60 obětí, jsou mezi nimi Afghánci, cizinci i američtí vojáci. Pentagon potvrdil, že došlo minimálně ke dvěma explozím, podle něj šlo o „komplexní útok“. Uvedl, že zemřelo 12 amerických vojáků, 15 jich bylo zraněno. Za útokem podle něj stojí Islámský stát. Ten se k činu také přihlásil. Podle amerického prezidenta Joe Bidena USA neodpustí viníkům jejich útok a dopadnou je. „My neodpustíme, my nezapomeneme. Budeme vás pronásledovat a donutíme vás za to zaplatit.“
Pentagon upřesnil, že výbuchy v okolí letiště byly nejméně dva. Jeden se odehrál u jedné z bran do prostoru letiště, označované jako „Brána Abbey“, další v blízkosti nedalekého hotelu Baron. Hotel podle novinářů využívali zejména Britové.
Biden při večerní tiskové konferenci uvedl, že nařídil vojenským velitelům podniknout maximum k ochraně sil v Kábulu. Řekl také, že teroristický útok podle zpravodajských služeb podnikla teroristická organizace Islámský stát (IS) a že není žádný důkaz o nějaké tajné dohodě mezi radikálním hnutím Taliban, které Afghánistán ovládlo, a IS. USA podle Bidena neodpustí viníkům a donutí je zaplatit za útok.
Taliban teroristický čin odsoudil. Západní rozvědky už dříve varovaly, že na letišti existuje hrozba útoku.
Největší ztráta lidských životů za deset let
Čtvrteční útok znamená pro americké jednotky v Afghánistánu den s největším počtem obětí za posledních více než deset let. V srpnu 2011 byl vrtulník se speciálními jednotkami USA sestřelen vojáky Talibanu v údolí Tangi, asi 60 mil (97km) jihozápadně od Kábulu. Toho dne zemřelo třicet amerických vojáků, uvedl server BBC News.
Ten také zřejmě jako první uvedl s odkazem na vysoce postaveného zdravotnického představitele, že ve čtvrtek bylo zabito nejméně 60 lidí a přes 140 dalších bylo zraněno. Podobná čísla později přinesla i další média.
Británie sdělila, že mezi svými vojáky oběti neregistruje. Podobnou zprávu zveřejnily také některé další země, jejichž ozbrojené síly na letišti stále působí.
Za útokem stáli dva atentátníci, uvedl americký generál
Americký generál Frank McKenzie uvedl, že po bombovém útoku, který podle něj spáchali dva sebevražední atentátníci, následovala střelba. Šéf centrálního velení amerických ozbrojených sil zároveň upozornil, že v zemi přetrvávají rizika útoků ze strany Islámského státu i další aktivní hrozby. „Očekáváme, že tyto útoky budou pokračovat, a děláme vše pro to, abychom je odvrátili,“ sdělil generál. Konkrétně varoval před nebezpečím výbušnin nastražených v automobilech či raketových útoků.
Doplnil, že USA jsou přesvědčeny, že nepotřebují povolávat posily a mají v zemi dostatek vojáků, aby zajistily bezpečnost. Podle oficiálních údajů zajišťuje ochranu mezinárodního letiště v Kábulu asi 5200 amerických vojáků. Američané nevěří - přes střelbu na vojenská letadla - že Islámský stát vlastní přenosné systémy protivzdušné obrany (Manpads).
Americká armáda také koordinuje a sdílí informace s Talibanem, aby zabránila opakování čtvrtečního útoku. Američané se domnívají, že Taliban již některým útokům zabránil. Taliban čtvrteční útok odsoudil. Zároveň uvedl, že exploze se staly v oblasti, která je pod kontrolou amerických sil, a že podobné útoky se dějí kvůli pokračující přítomnosti zahraničních vojenských misí v zemi.
Islámský stát zmínil jen jednoho atentátníka
Islámský stát ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že jeden z jeho bojovníků prošel „všemi bezpečnostními opevněními“ a přiblížil se na „méně než pět metrů k americkým vojákům“, než odpálil pás s výbušninami.
Komuniké IS se zmiňuje pouze o jediném sebevražedném útočníkovi, zatímco podle Pentagonu byly u letiště spáchány dva sebevražedné útoky, než se rozpoutala přestřelka.
Nejmenovaný americký představitel agentuře AP už dříve sdělil, že za útokem s největší pravděpodobností stojí teroristická organizace Islámský stát, přesněji její odnož IS-Chorásán. Její řady podle AP nejspíše posílili radikalizovaní vězni, kteří byli osvobozeni během vojenského tažení Tálibánu v Afghánistánu.
IS také oznámil, že mezi oběťmi jeho útoku byli talibové. Islámský stát bojuje proti hnutí Taliban, protože skutečnost, že přistoupilo na mírovou dohodu s USA, považuje za zradu. V dohodě, která byla uzavřena loni v katarském Dauhá, se Američané zavázali ke stažení vojsk a Taliban k poskytnutí bezpečnostních záruk a k vyjednávání s vládou v Kábulu.
Evakuace Američanů bude pokračovat
Biden slíbil, že evakuace z Kábulu budou pokračovat. Zachráníme Američany a spojence, řekl. Spojené státy odhadují, že v zemi stále zůstává zhruba 1000 Američanů.
Nadále platí datum 31. srpna pro odchod všech amerických vojáků z Afghánistánu.
Ve čtvrtek prohlásili za ukončenou svou evakuaci Němci a Nizozemci.
Několik hodin po útocích u letiště zahřměla Kábulem další silná exploze, uvedla agentura AFP s odvoláním na své novináře na místě. Příčiny nebyly hned jasné, a to i kvůli přerušení komunikace s afghánskými úřady od poloviny srpna, kdy Taliban svrhl prozápadní vládu v Kábulu. Mluvčí Talibanu později podle agentury Reuters upřesnil, že šlo o „kontrolovaný výbuch“, kterým američtí vojáci ničili munici.
Generální tajemník OSN António Guterres svolává na pondělí k projednání nepřehledné situace v Afghánistánu schůzi stálých členů Rady bezpečnosti, tedy USA, Británie, Francie, Ruska a Číny.
Začátek bojů mezi Islámským státem a Talibanem?
„Pokud by to byl skutečně Islámský stát (tím, kdo je odpovědný za teroristickou akci), byl by to projev počátečního válčení mezi IS a Talibanem, a to by mělo velký dopad na celou oblast,“ varoval ve vysílání ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
„Ukazuje se, že Taliban to nebude mít tak jednoduché. Opozice tady je a je připravena bojovat o moc,“ dodal k útoku politický a kulturní geograf Vladimír Baar. „Nyní je jasné, že ani spojenecká vojska nejsou schopna bránit kábulské letiště,“ dodal Baar.
Napětí v Kábulu v posledních hodinách rostlo. Italské vojenské letadlo, které odtud odlétalo, se stalo terčem střelby, uvedla agentura Reuters. Stroj nebyl poškozen. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se situace v Afghánistánu velmi zhoršila, francouzský velvyslanec proto ze země odjede a úřadovat bude z Paříže.
Francie se podle šéfa Elysejského paláce ještě pokusí z Afghánistánu evakuovat „několik stovek“ lidí. Paříž se pro to pokusí učinit maximum, ale bez záruky vzhledem ke „krajně napjaté“ situaci na kábulském letišti, uvedl Macron. „Máme 20 autobusů s dvojími občany a Afghánci, které bychom chtěli repatriovat. To představuje několik stovek lidí, kteří jsou ještě v nebezpečí,“ prohlásil francouzský prezident.
Blesková ofenziva
Kontrolu nad Afghánistánem včetně hlavního města před dvěma týdny při bleskové ofenzivě převzalo hnutí Taliban. To spustilo překotnou vlnu evakuací cizinců i Afghánců, kteří spolupracovali se zahraničními misemi a nyní se bojí o život. Od té doby se podle Spojených států podařilo ze země evakuovat 82 300 z nich. Evakuace mají skončit 31. srpna, kdy se ze země mají stáhnout i americké jednotky.
Německé letectvo dostalo z Kábulu všechny německé vojáky, diplomaty a zbylé policisty, oznámila ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová po startu posledního letounu. Německá armáda odvezla z Afghánistánu víc než 5300 lidí 45 národností. Je mezi nimi čtyři tisíce Afghánců a pět set Němců, upřesnila ministryně.
Berlín je podle ní také připraven vypravit do Kábulu nemocniční letadlo, které pomůže s evakuací lidí zraněných při čtvrtečním útoku.
Babiš o Talibanu
O situaci v zemi hovořil pro deník MF Dnes premiér Andrej Babiš. „Česká republika s Talibanem určitě jednat nebude. Pro nás skončila mise, zachránili jsme lidi, které jsme potřebovali zachránit.“ Zopakoval, že Česko misi zvládlo a další postup je spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v Severoatlantické alianci (NATO).
„Taliban se zatím tváří a chce ukázat světu, že když spojenecká vojska odešla, není v Afghánistánu žádný problém. A že tudíž není důvod, aby Afghánci opouštěli zemi. Jestli jim můžeme věřit, nebo ne, to ukáže až čas,“ reagoval Babiš na dotaz, zda se v Evropě obává podobné migrační vlny jako v roce 2015.
Česko z Kábulu přepravilo před týdnem do Prahy třemi lety téměř dvě stě lidí, z toho 170 Afghánců. Třetí letadlo přistálo v Praze minulý týden ve středu. Do Česka armádní letouny evakuovaly zaměstnance české ambasády, české vojáky, afghánské spolupracovníky velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánce, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Několik lidí česká letadla přepravila pro Polsko a Slovensko.
Stoltenberg: Cílem bylo chránit USA, ne Afghánistán
V rozhovoru se španělským deníkem El País a skupinou dalších evropských médií generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Severoatlantická aliance šla do Afghánistánu kvůli tomu, aby ochránila Spojené státy před teroristickými útoky, a toho dosáhla. Nešla tam kvůli tomu, aby chránila Afghánistán.
Aliance podle něj během intervence udělala chyby, k rychlému postupu Talibanu ale podle Stoltenberga přispěly hlavně chyby afghánského politického a vojenského vedení.
„Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po dvaceti letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení. Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti talibům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps,“ poznamenal Stoltenberg.
