Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) Česko evakuovalo z Afghánistánu všechny spolupracovníky české armády, které evakuovat mělo. Řekli to na společné tiskové konferenci. Zatím se neplánuje další let do Afghánistánu, řekl Radiožurnálu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Miroslavy Paškové ze spolku Vlčí máky ale v Kábulu před letištěm ještě zůstávají tamní spolupracovníci české armády. K případnému transportu dalších lidí by bylo možné podle Hamáčka využít pomoc spojenců.
Třetím letem z Afghánistánu evakuační mise podle premiéra Babiše skončila
Brífink premiéra a ministra zahraničí k evakuaci Čechů a spolupracovníků z Afghánistánu (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Taliban postupuje Afghánistánem
- 22:17
Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.
- 21:43
Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.
- 20:47
"Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.
„My jsme zachránili všechny, které jsme zachránit chtěli,“ řekl Babiš. Kulhánek označil evakuaci za velký zázrak. Do bezpečí se dostalo 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků.
Ministr zahraničí také řekl, že Česko evakuovalo všechny, které mělo podle plánu dostat ze země. Na druhou stranu také dodal, že ne všechny spolupracovníky se podařilo kontaktovat. „Česká republika se nemá za co stydět,“ řekl Jiří Baloun, český velvyslanec, který působil v Afghánistánu. Odkazoval tím na to, že kromě českých spoupracovníků se prostřednictvím tuzemských evakuačních letů podařilo odvézt i některé osoby pro Slovensko. Naopak někteří čeští spolupracovníci byli údajně evakuováni Američany.
Babiš zopakoval, že evakuovaní Afghánci jsou nyní v karanténě. Poté s nimi úřady začnou řešit jejich budoucnost. Někteří z nich podle něj mluví o rodinách v jiných zemích Evropské unie, zmiňují třeba Německo. Pokud požádají o azyl v Česku, bude následovat běžná vízová procedura, řekl premiér.
Vyznamenání pro velvyslance Balouna
Velvyslanci Balounovi a vojákům Babiš poděkoval, předvedli podle něj fantastický výkon. Kulhánek mu udělil nejvyšší resortní vyznamenání. Babiš poznamenal, že díky příslušníkům tuzemské armády a Balounovi se podařilo zachránit spoustu životů. Poděkoval i ministrovi Kulhánkovi za nasazení.
Ministr zahraničí poznamenal, že afghánská společnost bude potřebovat pomoc i do budoucna. „Proto se česká diplomacie bude Afghánistánu věnovat i nadále,“ řekl. Zopakoval, že diplomaté budou muset být daleko pragmatičtější. Poznamenal, že NATO a EU budou muset v případě Afghánistánu usilovat o spolupráci s regionálními hráči, jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, kteří mají kontakty na Taliban. Označil to za důležité i kvůli kontrole migrace z oblasti.
Říkat, jaké vztahy budou s novou vládou, je podle Kulhánka předčasné. „Měli bychom ale využít humanitární pomoci na podporu afghánské společnosti a její poskytování podmínit zachováním některých práv, které si například afghánské ženy za posledních 20 let vydobyly,“ nastínil.
Události: Česko ukončilo evakuaci svých lidí z Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Hamáček: nevíme, kolik evakuovaných bude chtít zůstat v Česku
Ministerstvo vnitra zatím neví, kolik evakuovaných afghánských spolupracovníků a jejich rodin bude chtít zůstat do budoucna v Česku. Informace bude úřad mít až po ukončení karantény a následných pohovorů. Novinářům to po jednání se šéfem Asociace krajů Martinem Kubou (ODS) řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že hejtmany o konkrétní podporu teď nežádal. Jejich případnou pomoc s integrací by pak ale uvítal.
„Nikam nespěcháme, nejsme pod časovým tlakem. Ti, kteří přijeli, nastoupili do karantény. Jsou v objektech armády. Budou se muset rozhodnout o své budoucnosti, rozhodnutí je na nich. Povedeme s nimi individuální pohovory. Pak bude jasné, o kolik lidí se budeme v integračním programu starat,“ uvedl ministr vnitra.
ČR má podle něj státní integrační program asi dvacet let. „Program je úspěšný. Dokládá to i to, že se o něm tolik neví, že ti, kteří dostali azyl, jsou plně integrováni,“ řekl Hamáček. Podle Kuby spolupráce s kraji probíhat může. „Byť kraje podle mého nejsou ty hlavní, které mají infrastrukturu, aby se do integračního procesu maximálně zapojovaly,“ podotkl.
Pokud se afghánští spolupracovníci rozhodnou v Česku zůstat, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá. Podle ministra jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací. Jejím základem je bydlení a zaměstnání, uvedl Hamáček. Dodal, že kraje o byty a jinou pomoc dnes ale nežádal, šlo spíš o nastavení výměny informací. Pokud by se samosprávy chtěly do začleňování stejně jako v minulosti zapojit, vnitro to uvítá, řekl Hamáček.
Podle šéfa Asociace krajů Martina Kuby (ODS) je jasné, že se stát musí o evakuované postarat. Kuba ale varoval před tím, aby se integrace odehrávala „v záři reflektorů“ a zveřejňovaly se podrobnosti o lidech, jejich rodinách, místě jejich pobytu či sousedech, a to s ohledem na bezpečnost. „Je potřeba to dělat v tichosti,“ míní Kuba.
Brífink ministra vnitra Hamáčka a šéfa Asociace krajů Kuby o integraci evakuovaných Afghánců (zdroj: ČT24)
Evakuovaní jsou v karanténě
Česká republika dosud vyslala do Afghánistánu tři armádní speciály. První přistál v Praze v pondělí ráno, poslední ve středu večer. Podle Kulhánka bylo evakuováno celkem 170 Afghánců.
Všichni evakuovaní jsou podle ministra vnitra Hamáčka v současnosti v karanténě v armádních objektech. „Dostali vstupní víza na území České republiky, teď se musí rozhodnout, jak dál,“ dodal.
Evakuovaní Afghánci se budou moci rozhodnout, zda požádají v Česku o azyl, případně využijí institut strpění nebo si podají žádost o trvalý pobyt. Hamáček očekává, že ti Afghánci, kteří pracovali na české ambasádě, budou chtít v Česku zůstat.
Také podle Hamáčka už zřejmě nebude nutné vysílat další let do Kábulu. „Pokud by bylo potřeba ještě někoho odvézt, tak k tomu můžeme využít buď německá, nebo americká letadla,“ myslí si Hamáček.
Někteří tlumočníci české armády jsou stále v Kábulu
Hostitelka dvou mladých Afghánců Jana Liprtová řekla, že v Afghánistánu stále zůstávají lidé, kteří žádají o záchranu českou vládu včetně dětí. „Máme tam tlumočníky, jednoho spolupracovníka jiného typu a také osoby s českými pasy,“ sdělila předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková, která se spolupracovníkům české armády snaží pomoci. Dodala, že některé lidi s českými pasy se podařilo dostat na lety spojenců.
Na pomoc čekají například příbuzní dvou afghánských mladých mužů, kteří v Česku studují a pracují asi pět let. Ti se obávají o jejich život, pokud se jim nepodaří kábulské letiště v některém z evakuačních letů opustit.
Dvě afghánské rodiny s vazbami na Česko, které čekaly na kábulském letišti, se dostaly do letadla USA. Opustit Afghánistán se podařilo i afghánskému tlumočníkovi s rodinou, který se nevešel do českého evakuačního speciálu a zůstal na letištní ploše, řekla Pašková. Před letištěm jich podle ní stále zůstává několik. Spolek proto žádá o vyslání čtvrtého evakuačního letu. „Co se týče tlumočníků, s nimiž jsme dlouhodobě v kontaktu, čekají skrytí ve městě. Apelujeme, aby Armáda České republiky měla volné ruce dělat to nejlepší, a věříme jí,“ uvedl spolek.
O třiatřicetiletém Rafiulláhovi, jeho ženě a čtyřletém synovi informuje na svém webu americká stanice CNN. Tlumočník podle televize tvrdí, že pracoval pro českou armádu a ta ho ve středu nechala i s rodinou stát na letištní ploše v Kábulu, protože se nevešli do evakuačního letadla. Na letišti jim poté američtí a turečtí vojáci poskytli přístřeší, jídlo a vodu. Podle Paškové se pomoci jeho rodina dočkala během noci, kdy se dostala na americký let pravděpodobně do Kataru, odkud by měla pokračovat do další země. Pašková řekla, že pomoci se podařilo i další rodině.
Ve středu večer spolek informoval o rodině tlumočníka, která se s ročním a dvouletým dítětem rozhodla strávit noc před letištěm. Další dva tlumočníci se s rodinami s malými dětmi včetně desetiměsíčního mimina schovali v blízkosti letiště. „Taliban nově postavil kolem letiště druhou řadu checkpointů, takže se nelze dostat až k bráně, aniž by konkrétní osoby vyzvedli vojáci,“ uvedl spolek v noci na Facebooku.
Vlčí máky jsou podle Paškové aktuálně v kontaktu s rodinami třiceti lidí, kteří v Afghánistánu nadále zůstávají, koncentrují se do blízkosti letiště. „Někteří se vrátili do svých domovů, ale necítí se tam dobře. Snaží se také skrýt se u přátel, kteří bydlí poblíž letiště. Někteří jsou na ulici a snaží se splynout s davem,“ popsala.
90’ ČT24 – Budoucnost Afghánistánu pod vládou Talibanu (zdroj: ČT24)
Řešme situaci uprchlíků z Afghánistánu v blízkosti jejich země, říká Hamáček
Situace uprchlíků z Afghánistánu by se měla řešit v blízkosti jejich země, ne v Evropě. Hlavní úsilí o řešení by se mělo nasměrovat do okolních států. Novinářům to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Členové vlády dlouhodobě opakují, že český plán je pomáhat hlavně v místě krize či konfliktu. Tam by měla podpora směřovat. Týkat by se to mělo podle Hamáčka i Afghánistánu.
„To řešení je opravdu nasměrovat to hlavní úsilí do těch okolních zemí, které samozřejmě už částečně nesou zátěž dlouhodobého konfliktu. Řešení by se tedy mělo primárně soustředit do bezprostředního okolí Afghánistánu, nikoliv do Evropy,“ uvedl ministr. O situaci podle něj diskutovali i ministři vnitra EU. Na nasměrování úsilí o řešení do okolí Afghánistánu se shodli, dodal Hamáček.
Podle něj zatím čísla nenasvědčují tomu, že by sílila uprchlická vlna do Evropy. Ministr zmínil, že Česko je na případné žádosti o azyl připraveno.
„Na klasickou migraci připraveni jsme. Případy řešíme dnes a denně. Budeme postupovat podle zákona. Budeme zjišťovat identitu i to, kde se cizinec dostal na území EU. Pokud na něj budou aplikovatelná takzvaná dublinská kritéria, tak je využijeme,“ řekl Hamáček. Podle dublinských pravidel by měl cizinec žádat o ochranu v prvních státě EU, do kterého se dostane. Česko pak případy neřeší a uprchlíky vrací.
Že by pomáhat uprchlíkům měly sousední země, řekl také místopředseda sněmovního zahraniční výboru Jiří Kobza (SPD). „Proto mě překvapilo, že ministerstvo zahraničí nejednalo třeba se státy jako Turecko nebo Írán, aby tyto lidi přijaly,“ sdělil. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ale upozornil, že lidem v Afghánistánu šlo o život. „V ten moment jsme nemohli udělat nic jiného než je posadit do letadla a přivézt do České republiky,“ zdůraznil.
Osud tlumočníků a jejich rodin
Česko by se nyní mělo zaměřit na integraci afghánských tlumočníků a jejich rodin, kteří byli evakuováni do Česka. Po čtvrteční debatě členů sněmovního branného výboru se zástupci ministerstva obrany a armády to řekli předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) a jeho místopředseda Lipavský. Diskuse se účastnili také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu Aleš Opata.
V diskusi zazněla podle Černochové informace, že v Afghánistánu ještě zůstali někteří lidé, kteří by měli být převezeni do Česka. Zástupci resortu uvedli, že je dohoda se spojenci, že některé osoby, které ještě nebyly evakuovány a jsou na seznamech, přepraví oni, řekla. „I my jsme se dozvěděli, že čtvrtý (evakuační) let se nechystá,“ uvedla předsedkyně výboru. Důvodem je podle ní bezpečnostní situace v Afghánistánu.
„Je klíčové se nyní zaměřit na osud tlumočníků a jejich rodin, které jsou v České republice a které je třeba integrovat do společnosti,“ uvedl Lipavský. Členové výboru také poděkovali armádě za to, jak evakuace z Kábulu zvládla.
Česko pozastavilo rozvojovou pomoc pro Afghánistán
Česko pozastavilo úhradu 40 milionů korun plánovaných na rozvojovou pomoc Afghánistánu. Peníze měly podle dřívějšího rozhodnutí vlády směřovat na podporu obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Uvedla to Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. K podobnému kroku po převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Tálibán v minulých dnech přistoupilo Německo i některé další evropské země.
„Také ministerstvo zahraničních věcí pozastavilo úhradu letos plánovaných 40 milionů korun na rozvojové a bezpečnostní účely do dalšího vyhodnocení situace společně s partnery z EU a NATO,“ napsala Wernerová.
O poskytnutí prostředků rozhodla vláda letos v červenci. Stejnou pomoc poskytovalo Česko v letech 2018 až 2020, o čemž kabinet rozhodl už v roce 2016. Česká diplomacie před měsícem plánovala, že podporu rozvoje a stabilizace Afghánistánu prodlouží do roku 2024.
Převody peněz v souvislosti s nynější situací v Afghánistánu zastavily i další státy. Německo uvedlo, že s partnery z EU chce poskytovat humanitární pomoc zemím, které sousedí s Afghánistánem a nyní nesou zátěž prchajících afghánských obyvatel.