Laschet chce vyřešit otázku lídra CDU na sjezdu. Média psala, že nabídl funkci

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Ač Laschet nehovořil o rezignaci, zdůraznil, že nechce své politické ambice upřednostňovat. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ zdůraznil a opětovně uvedl, že unie CDU/CSU je připravena jednat o vládní koalici se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP). Tato dvojice stran ale zahájila sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD), vítěznou stranou nedávných německých voleb.

Laschet řekl, že účast unie ve vládě není ztracena a že konzervativci jsou připraveni jednat, pokud rozhovory FDP, Zelených a SPD zkrachují. Zároveň řekl, že by nedopustil, aby se případné koaliční rozhovory s liberální FDP a Zelenými zhroutily kvůli jeho osobě.

Prohlásil také, že CDU se od roku 2018, kdy předsednické křeslo opustila Merkelová, potýká s neustálými personálními debatami. Podle Lascheta je nejvyšší čas tuto věc vyřešit. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ avizoval. „Mým cílem je usmířit protiklady a opět najít jednotu,“ dodal.

Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který ve čtvrtek poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). CDU/CSU tak po 16 letech v čele Německa hrozí odchod do opozice. Záměr sestavit vládu s liberály a Zelenými měl i Laschet, obě menší strany daly ale prozatím přednost sociálním demokratům.

Do čela CDU, která je sesterskou stranou bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera, byl Laschet zvolen 16. ledna, kdy vystřídal Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Nyní by Laschet mohl stranu vést do doby, než ji předá svému nástupci.

Armin Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi. Pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci. Od roku 2017 je zemským premiérem Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější německé spolkové země, kde vládne v koalici s liberály z FDP.

V lednu 2021 se Laschet stal předsedou CDU, nejsilnější německé strany. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Před volbami v září 2021 čelil i několika skandálům. Koncem července byl nařčen z plagiátorství ve své knize Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Agentuře DPA sdělil, že v textu neuvedl jeden zdroj textu a omluvil se.

Pod jeho vedením získala konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách 24,1 procent hlasů, což bylo po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum.

Armin Laschet povede CDU
Zdroj: Reuters/Odd Andersen

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 7 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...