Laschet chce vyřešit otázku lídra CDU na sjezdu. Média psala, že nabídl funkci

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Ač Laschet nehovořil o rezignaci, zdůraznil, že nechce své politické ambice upřednostňovat. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ zdůraznil a opětovně uvedl, že unie CDU/CSU je připravena jednat o vládní koalici se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP). Tato dvojice stran ale zahájila sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD), vítěznou stranou nedávných německých voleb.

Laschet řekl, že účast unie ve vládě není ztracena a že konzervativci jsou připraveni jednat, pokud rozhovory FDP, Zelených a SPD zkrachují. Zároveň řekl, že by nedopustil, aby se případné koaliční rozhovory s liberální FDP a Zelenými zhroutily kvůli jeho osobě.

Prohlásil také, že CDU se od roku 2018, kdy předsednické křeslo opustila Merkelová, potýká s neustálými personálními debatami. Podle Lascheta je nejvyšší čas tuto věc vyřešit. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ avizoval. „Mým cílem je usmířit protiklady a opět najít jednotu,“ dodal.

Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který ve čtvrtek poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). CDU/CSU tak po 16 letech v čele Německa hrozí odchod do opozice. Záměr sestavit vládu s liberály a Zelenými měl i Laschet, obě menší strany daly ale prozatím přednost sociálním demokratům.

Do čela CDU, která je sesterskou stranou bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera, byl Laschet zvolen 16. ledna, kdy vystřídal Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Nyní by Laschet mohl stranu vést do doby, než ji předá svému nástupci.

Armin Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi. Pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci. Od roku 2017 je zemským premiérem Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější německé spolkové země, kde vládne v koalici s liberály z FDP.

V lednu 2021 se Laschet stal předsedou CDU, nejsilnější německé strany. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Před volbami v září 2021 čelil i několika skandálům. Koncem července byl nařčen z plagiátorství ve své knize Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Agentuře DPA sdělil, že v textu neuvedl jeden zdroj textu a omluvil se.

Pod jeho vedením získala konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách 24,1 procent hlasů, což bylo po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum.

Armin Laschet povede CDU
Zdroj: Reuters/Odd Andersen

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Súdánu se zmítají v koloběhu násilí, říká expertka z Lékařů bez hranic

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
před 3 hhodinami

Ruský noční útok na Ukrajinu si vyžádal čtyři oběti, uvedl Zelenskyj

Údery ruské invazní armády na ukrajinském území zabily čtyři lidi, několik desítek jich zranily, uvedl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Neuvedl však, jestli se údaj týká celého území, nebo jen Kyjeva. V metropoli si vyžádaly ruské útoky pravděpodobně tři životy, informace se ověřuje, protože záchranáři zatím nedokázali těla vyprostit. Na Telegramu to oznámil starosta města Vitalij Klyčko. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit,
05:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nechce připustit turecké ozbrojené síly v Gaze

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.
před 3 hhodinami

Hegseth oznámil zahájení operace proti narkoteroristům

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve čtvrtek oznámil zahájení vojenské operace Southern Spear (Jižní kopí), která je podle něj zaměřená proti narkoteroristům na západní polokouli. Hegseth to oznámil na sociální síti X s tím, že operaci nařídil americký prezident Donald Trump.
před 10 hhodinami

Odstartovala raketa New Glenn s dvěma satelity určenými pro výzkum Marsu

Ze základny na Mysu Canaveral na Floridě ve čtvrtek odstartovala raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Do vesmíru vynese dva satelity, které se mají podílet na výzkumu Marsu v rámci mise EscaPADE. Start byl původně plánován na středu, ale byl zrušen kvůli sluneční bouři, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami

BBC se omluvila Trumpovi za úpravu jeho projevu, čelí ale novému obvinění

Britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že prošetřuje nové obvinění ohledně úpravy projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednom ze svých pořadů. Jde o druhé podobné obvinění poté, co v neděli kvůli kauze sestříhaného projevu Trumpa z roku 2021 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. BBC se Trumpovi za způsob editace omluvila, odmítla ale požadavek na finanční náhradu.
před 11 hhodinami

V Ázerbájdžánu odsoudili francouzského podnikatele k 12 letům vězení, píše AFP

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.
před 12 hhodinami

„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomněla deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...