Scholz a Laschet se předhánějí ve skládání koalice, rozhodující slovo ale mají jiní

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.

  • 22:36

    Vážení čtenáři, textová on-line reportáž k dění po spolkových volbách v Německu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:24

    Kdo bude příštím německým kancléřem, nechtěl v Událostech, komentářích hádat ani předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý. "Ale přál bych to vítězi voleb Olafu Scholzovi," připustil.

  • 22:22

    "Paradoxem je, že se daly dohromady strany na třetím a čtvrtém místě a pak si teprve vyberou, s kým chtějí vládnout," komentuje situaci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Těsný výsledek nedělních voleb znamená, že rozhodující slovo při formování nové německé vlády budou mít až ti třetí a čtvrtí na pásce – Zelení a FDP. Ostatně šéf svobodných demokratů Christian Lindner už od jara prohlašoval, že právě on chce být po volbách „Königsmacher“ – muž, který rozhodne, kdo bude v Německu vládnout. Nakonec se do této role dostal společně se Zelenými.

Ještě před začátkem koaličních rozhovorů proto začali svobodní demokraté se Zelenými zkoumat, zda se mohou stát „progresivním jádrem“ nové koalice. Tato předsondážní jednání mají zjistit, zda tyto dvě programově odlišné strany dokážou reálně spolupracovat. Teprve poté bude možné rozhodovat o tom, zda přijmout nabídku sociálních demokratů nebo konzervativní unie.

„Rozhodující je, že bez Zelených a svobodných demokratů není žádná vláda možná. Takže dává smysl, že nejdřív budeme jednat spolu,“ poznamenal k předsondážním rozhovorům místopředseda FDP Wolfgang Kubicki.

Pro a proti spolupráce FDP a Zelených

Mezi oblasti, kde budou Zelení a FDP jen těžko hledat jednotu, jsou finance. FDP jednoznačně vylučuje zvyšování daní, dokonce prosazuje jejich snižování, a to i pro lidi s vyššími příjmy. Naopak Zelení slíbili zvýšit horní sazbu daně i dědickou daň. Navíc chtějí zmírnit dluhovou brzdu a dalšími půjčkami financovat investiční balíky.

Zásadní rozpory panují i v oblasti sociální spravedlnosti. Zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek FDP odmítá, naopak chce zmírnit ochranu zaměstnanců před propouštěním.

Společné téma obou stran je ochrana klimatu a snižování emisí, cestu ale volí zcela odlišnou. Zelení chtějí sáhnout ke státním podporám a zákazům spalovacích motorů, program FDP se zase opírá o inovace, trh s emisemi a iniciativu samotného průmyslu.

Manželství pro všechny, liberální postoj k potratům či lepší komunikaci s Ruskem ale požadují obě strany. Shodují se také na nutnosti další digitalizace a přínosu přistěhovalců pro německý pracovní trh.

14 minut
Události: Sociální demokraté těsně vyhráli volby v Německu
Zdroj: ČT24

FDP se kloní k Jamajce, Zelení k semaforu

Spolupředseda Zelených Robert Habeck na pondělní tiskové konferenci oznámil, že jeho strana bude o možné koalici jednat nejdřív se sociálními demokraty, což podle něj s ohledem na volební výsledek „dává logiku“. „To ale neznamená, že nebudeme mluvit s unií,“ vzkázal rychle směrem k CDU/CSU.

Předseda parlamentní frakce Zelených Anton Hofreiter poukázal na to, že CDU/CSU je jasným poraženým voleb, a jeho strana tedy není nakloněna tomu, aby se Armin Laschet stal kancléřem. Během volební noci v centrále Zelených tak varianta semaforu, tedy koalice se sociální demokracií a FDP, měla jednoznačně navrch. Programové průsečíky Zelených s SPD jsou větší než s CDU, připomínali mnozí členové Zelených.

Koaliční spolupráci s SPD si Zelení už jednou vyzkoušeli – v kabinetu Gerharda Schrödera v letech 1998 až 2005.

Naopak FDP se spíše kloní k jamajské koalici v čele s CDU/CSU, navzdory její volební porážce. Ostatně tuto povolební spolupráci FDP preferoval Lindner během celé kampaně a hned o volební noci si s Laschetem telefonoval.

Christian Lindner
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Scholz chce semafor do Vánoc

Kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz výsledky voleb vnímá tak, že si Němci přejí koalici jeho SPD, Zelených a FDP. Sociální demokracie už sestavila šestičlenný vyjednávací tým. „Chceme sestavit vládu se stranami, které volby vyhrály. A to jsou SPD, která dosáhla značného nárůstu hlasů, jsou to Zelení a je to FDP,“ prohlásil Scholz. Všechny tyto strany si oproti volbám před čtyřmi lety polepšily.

Scholz také doufá, že nová koalice se podaří sestavit ještě do Vánoc.

Laschet se Jamajky nevzdává

Navzdory historicky nejhoršímu volebnímu výsledku strany a prvním výzvám k rezignaci se chystá sestavovat koalici také šéf CDU Armin Laschet. „Kancléřem bude ten, kdo si ve Spolkovém sněmu zajistí většinu,“ nechal se slyšet v pondělí.

Laschet věří, že právě jamajská koalice, tedy spojení CDU/CSU, Zelených a FDP je „to nejlepší pro naši zemi“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele revolučních gard

Izrael provedl preventivní útok v Íránu, oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua útok cílil na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Íránská státní média uvedla, že Izrael zabil velitele revolučních gard Hosejna Salámího a že v Teheránu jsou i civilní oběti. Írán slíbil odvetu Jeruzalému i USA, které prohlásily, že se do úderu nezapojily.
02:48Aktualizovánopřed 1 mminutou

Írán neplní jaderné závazky, uvedla MAAE. Izrael dle médií zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů schválila snížení výdajů na veřejnoprávní média

Americká Sněmovna reprezentantů těsnou většinou schválila škrty ve výši 9,4 miliardy dolarů (201 miliard korun) určených na financování veřejnoprávního vysílání a programů zahraniční pomoci, informuje agentura AP. Škrty se týkají výdajů, které byly již dříve schváleny Kongresem, a navazují na práci skupiny pro zefektivnění státní správy (DOGE), kterou vedl Elon Musk, doplnila agentura. Návrh nyní putuje do Senátu, kde se o něm bude hlasovat zřejmě nejdříve v červenci.
před 6 hhodinami

Pád letadla v Indii si vyžádal stovky mrtvých, jeden z cestujících přežil

Zřícení letadla společnosti Air India u západoindického města Ahmadábád nepřežilo nejméně 240 lidí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Upravily tak dřívější odhady, které hovořily o více než 290 obětech. Oficiální počet obětí chtějí zveřejnit až po analýze DNA všech těl. Na palubě stroje mířícího do Velké Británie bylo 242 lidí, jeden cestující nehodu přežil, byl hospitalizován. Indická vláda ve čtvrtek večer oznámila ustavení speciální expertní komise.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Otevírá se příležitost pro zastavení bojů na Ukrajině, míní Reznikov

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko podniklo další rozsáhlý dronový nálet na ukrajinský Charkov, při němž utrpělo zranění šestnáct lidí včetně čtyř dětí, uvedla na Telegramu ukrajinská generální prokuratura. Cílem byla rovněž Doněcká a Oděská oblast. Ukrajinské letectvo mezitím uvedlo, že Rusové v noci na čtvrtek zaútočili na Ukrajinu 63 drony, z nichž 49 zneškodnila protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 52 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajince k návratu přesvědčí prosperita, říká tamní vicepremiér

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 12 hhodinami

Severním Irskem se šíří vlna násilí vůči migrantům

Severní Irsko sužují od začátku týdne nebývalé protiimigrační protesty, které se zvrhly v násilí. Zranění po útocích maskovaných výtržníků utrpěly desítky policistů. Protestující zapalují domy i auta v reakci na údajný sexuální útok. Rasově motivované nepokoje už odsoudil britský premiér Keir Starmer.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...