„Pokud se vám to nelíbí, skončeme to,“ vyzvala šéfka CDU své spolustraníky

3 minuty
Události: Překvapivý průběh sjezdu CDU
Zdroj: ČT24

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

„Pokud jste toho názoru, že to Německo, jaké ho chci, není to Německo, jak si ho představujete vy, pokud jste toho názoru, že ta cesta, kterou s vámi chci společně jít, není ta cesta, kterou považujete za správnou, tak to dnes vyjádřete. Pak to také dnes skončeme. Tady a teď, dnes,“ řekla Krampová-Karrenbauerová k velkému překvapení asi tisícovky delegátů.

Ti ale nakonec její skoro hodinu a půl trvající řeč ocenili sedmiminutovým potleskem ve stoje, a dali tak jasně najevo, co si o sedmapadesátileté političce myslí.

Krampová-Karrenbauerová, podle níž není možné jen kritizovat, svým projevem rázně reagovala na množící se útoky z posledních týdnů. Někteří křesťanští demokraté jí vyčítali „bezobsažnou politiku“ nebo otevřeně prohlašovali, že by se neměla stát kandidátkou konzervativní unie CDU/CSU na kancléřku pro volby za dva roky. Mnoho úspěchů zatím nezaznamenala ani na pozici ministryně obrany.

8 minut
Analytička Lizcová: CDU je nyní programově nevyhraněná a nejednotná
Zdroj: ČT24

I v pátek v projevech některých delegátů zaznívaly požadavky na „jasný profil“ strany nebo „silné vedení“, AKK, jak se jí v Německu přezdívá, ale žádný z předních činitelů k rezignaci přímo nevyzval.

Neučinil tak ani bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz, který loni v souboji o post předsedy strany Krampové-Karrenbauerové těsně podlehl. Své stranické šéfce i vládě Angely Merkelové, kterou ještě v říjnu podrobil zdrcující kritice, v Lipsku naopak vyjádřil loajalitu.

Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Pro kancléřskou funkci je AKK až pátou šancí

Jako kandidátka na kancléřku je však AKK podle průzkumu mezi členy CDU a její sesterské CSU s 13 procenty až pátou možností. Mnohem lepší vyhlídky mají Friedrich Merz (24,5 procenta) a ministerský předseda nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet (26 procent).

Lepší šance než AKK mají i předseda CSU Markus Söder (15 procent) a ministr zdravotnictví Jens Spahn (14,5 procenta). 

Při setrvání Krampové-Karrenbauerové ve funkci předsedkyně hlavní personální změnu představovalo zvolení místopředsedkyně CDU, kterou se stala šestačtyřicetiletá členka Spolkového sněmu Silvia Breherová. Nahradila Ursulu von der Leyenovou, která od prosince povede novou Evropskou komisi.

Naše hodnoty jsou nezlomné, s Čínou ale obchodujme, vyzvala Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová na sjezdu CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Před straníky v pátek v Lipsku vystoupila s projevem i kancléřka Angela Merkelová, která CDU vedla 18 let, než se kvůli padajícím preferencím loni rozhodla předsednickou pozici opustit. Merkelová zdůraznila, že CDU i celé Německo musí ve své politice vyvažovat hodnoty a zájmy, a to i ve vztahu k zemím jako jsou Čína a Rusko.

„Vždy pro nás bylo typické, že jsme dokázali spojovat hodnoty a zájmy. To bychom měli i nadále,“ řekla zhruba tisícovce delegátů Merkelová. „Naše hodnoty jsou nezlomné, když myslíme na to, že se zasazujeme za lidská práva na celém světě a třeba i v Číně a Hongkongu v těchto dnech. Ale naše zájmy také hrají roli, když jde o to, že Čína je dnes naším největším obchodním partnerem,“ poznamenala.

To samé podle ní platí také pro Rusko, s nímž by si přes všechny stávající problémy přála dobré sousedství.

Šéfka německé vlády také zdůraznila, že proto je právě dnes nutná jednotná a silná Evropa. Připomněla také, že se přesně před 14 lety ujala postu kancléřky, a za tu dobu se svět zásadně změnil – multilateralismus, který se Německo snaží důsledně zastávat, je pod tlakem, objevují se nové obchodní spory a najednou je třeba obhajovat svobodný obchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...