Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.
Krize v německé CDU: slova o předčasných volbách i nutnosti vyjasnění vztahu k AfD
„Domnívám se, že to nebude dlouho trvat a budou nové volby,“ vyjádřil se k současné situaci Sigmar Gabriel listu Bild. Konec Krampové-Karrenbauerové je podle něj logickým důsledkem toho, že se nedokázala prosadit v Durynsku.
Podle ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU) se jeho strana nachází v nezvykle vážné situaci. „Jde o naši budoucnost jako moderní lidové strany středu,“ prohlásil politik.
Předseda sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder na Twitteru napsal, že je nutné, aby si CDU od základu vyjasnila své personální i obsahové uspořádání. Pro krok Krampové-Karrenbauerové, s níž se mu dobře spolupracovalo, má podle svých slov velký respekt.
Stejně se vyjádřil na Twitteru také ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), podle něhož je zásluhou Krampové-Karrenbauerové, že se CDU a CSU znovu sblížily. Předtím je několik let dělily spory o migrační politiku.
Naopak podle místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové musí skončit také Merkelová, protože nese zodpovědnost za současný stav CDU. Šéfka zelených Annalena Baerbocková zase vyzvala konzervativní unii CDU/CSU, aby vyjasnila, jak může za těchto podmínek být spolková vláda stabilní. Situace pro Německo je podle ní dramatická.
„Velká koalice pracuje, velká koalice musí splnit úkoly z koaliční smlouvy,“ prohlásil nynější spolupředseda (SPD) Norbert Walter-Borjans. Zároveň ale poznamenal, že v něm situace u křesťanských demokratů budí obavy. „CDU si musí vyjasnit svůj vztah k pravicovým extremistům,“ zdůraznil i v narážce na středeční hlasování o durynském ministerském předsedovi.
Končící šéfka CDU: Ve vládě se nic nezměnilo
Krampová-Karrenbauerová uvedla, že věří, že její rozhodnutí skončit v čele CDU nebude mít dopad na vládu CDU/CSU a SPD. V kabinetu se podle ní nic nezměnilo. Ona sama i na přání Merkelové zůstává nadále ministryní obrany. Svůj krok zdůvodnila mimo jiné tím, že odmítá spolupráci s populistickou stranou Alternativa pro Německo (AfD).
„Existuje nevysvětlitelný vztah mezi částmi CDU a AfD,“ prohlásila podle DPA Krampová-Karrenbauerová.
Německá vláda prochází v současné době krizí poté, co se šéfem durynské vlády stal minulý týden zcela nečekaně Thomas Kemmerich (FDP). Do funkce mu pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, ale i CDU a AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi.
Kancléřka Angela Merkelová (CDU) volbu Kemmericha označila za neodpustitelnou. Křesťanští i svobodní demokraté dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu. Kemmerich kvůli vlně nevole po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.
Podporu Kemmericha ale podle publicisty a odborníka na Německo Tomáše Kafky nelze vidět jako jednostrannou politiku jedné části CDU.
„Je zapotřebí to spíš vidět jako reakci na dlouhodobý kurz, který razí kancléřka Angela Merkelová. To je to sbližování CDU s centristickými stranami,“ uvedl Kafka. „Někdy se říkalo, že nejlepší sociální demokrat v Německu je kancléřka,“ dodal publicista, který působí na ministerstvu zahraničí.
Koaliční sociální demokraté SPD přesto svolali na víkend vládní schůzku s tím, že si nejsou jisti postupem CDU v budoucnu. „Pro koalici už škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme,“ je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová.
Sedmapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová v pondělí svým kolegům oznámila, že chce do léta zorganizovat proces výběru kandidáta na kancléře a pak se vzdát svého předsednictví. Oba tyto posty by podle ní měl zastávat jeden politik. Dosud se přitom počítalo s tím, že křesťanští demokraté kandidáta na kancléře vyberou na prosincovém sjezdu.
O tom, že by se jím nemusela stát Krampová-Karrenbauerová, se mluví opakovaně. Nejčastěji se skloňovala jména ministerského předsedy největší spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta, ministra zdravotnictví Jense Spahna a bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze.
Dvojici posledně jmenovaných politiků Krampová–Karrenbauerová porazila v souboji o předsednický post CDU v prosinci 2018, kdy v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany po více než 18 letech nahradila kancléřku Merkelovou.
Vyloučena není ani kandidatura šéfa sesterské Křesťanskosociální unie (CSU), bavorského premiéra Markuse Södera. Ten dal v pondělí ale najevo, že svou politickou budoucnost vidí v Bavorsku.
„Mini Merkelová“
Krampová-Karrenbauerová se stala loni v létě německou ministryní obrany. Pro svůj pragmatismus a klidný politický styl bývá přirovnávána ke stávající kancléřce. Média jí někdy přezdívají „mini Merkelová“. Její popularita má však spíše sestupnou tendenci.
Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko zastává spíše středovou politiku. V letech 2015 až 2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Merkelové.
Podle médií zaujímá vůči Rusku tvrdší postoje než Merkelová. V reakci na napětí mezi Moskvou a Kyjevem prohlásila, že by Německo mohlo omezit dovoz ruského plynu v souvislosti se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa přímo a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny.
Loni v březnu podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie. Vývoz zbraní do této země zastavilo předloni v listopadu ministerstvo hospodářství v reakci na vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.
Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie.
Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.
Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.
Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.