Nástupkyní Merkelové v čele CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nahrávám video

Novou předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) zvolili delegáti stranického sjezdu Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Dosavadní generální tajemnice strany a bývalá ministerská předsedkyně Sárska vystřídá v čele strany po osmnácti letech kancléřku Angelu Merkelovou.

Krampová-Karrenbauerová získala v druhém kole 517 z 999 hlasů. O post předsedy se v něm utkala s bývalým šéfem poslanců CDU/CSU Friedrichem Merzem, který dostal 482 hlasů. Už v prvním kole vypadl ministr zdravotnictví Jens Spahn. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel víc než jen jeden kandidát.

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že je to právě Krampová-Karrenbauerová.

Krampová-Karrenbauerová poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. Věří, že se budou ve straně nadále angažovat. Merz zase straníky vyzval, aby novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

„Její vítězství bylo velmi těsné. Ty delegáty, kteří pro ni hlasovali, přesvědčila svými politickými zkušenostmi, úspěšným působením v Sársku, charakterem klidné političky schopné dosahovat kompromisů. Delegáti, se kterými jsme mluvil, zmiňovali také to, že je schopná lovit voliče jak napravo od CDU, tak hlavně také nalevo, v čemž by v jejich očích nebyl tak úspěšný Friedrich Merz,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Nová šéfka má blízko k Merkelové, ale je konzervativnější

Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána k dosavadní předsedkyni strany Merkelové. Očekává se proto, že CDU sice dá své rysy, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.

Krampová-Karrenbauerová v pátek na sjezdu důrazně odmítla, že by byla kopií kancléřky s tím, že je svébytnou političkou, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Patří mezi ně třeba větší důraz na vnitrostranické debaty. S ohledem na nedávný rusko-ukrajinský střet v Azovském moři také uvedla, že je třeba přehodnotit projekt plynovodu Nord Stream 2. 

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko, která ještě loni v zemských volbách získala přes 40 procent hlasů, neprosazuje návrat k pravicovější a konzervativnější politice takovým způsobem, jako dvojice jejích protikandidátů. Zastává spíše středovou politiku. Je ale pro přísnější migrační politiku a odmítá také sňatky homosexuálů.

„Krampová-Karrenbauerová nejvíc ze všech tří kandidátů zmiňovala křesťanské hodnoty, v některých věcech je konzervativnější než Merkelová, takže to by mohl být způsob, jak natáhnout ruku do té druhé části CDU,“ podotkl zpravodaj ČT Černohorský. 

Očekává se, že vítězství Krampové-Karrenbauerové bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci.

Taková by podle pozorovatelů měla být i spolupráce s Merkelovou, která chce až do roku 2021 zůstat kancléřkou. Krampová-Karrenbauerová nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl.

CDU si zvolila také místopředsedy

Němečtí křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI zatkla Američanku za plánování útoku na newyorský parlament

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zatkl ženu, která podle policistů plánovala bombový útok na budovu zákonodárného sboru státu New York. Pětatřicetiletá Jessica Bowieová podle vyšetřovatelů jednala ve jménu teroristické organizace Islámský stát, píší americká média.
před 42 mminutami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 8 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 10 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.