Nástupkyní Merkelové v čele CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nahrávám video

Novou předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) zvolili delegáti stranického sjezdu Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Dosavadní generální tajemnice strany a bývalá ministerská předsedkyně Sárska vystřídá v čele strany po osmnácti letech kancléřku Angelu Merkelovou.

Krampová-Karrenbauerová získala v druhém kole 517 z 999 hlasů. O post předsedy se v něm utkala s bývalým šéfem poslanců CDU/CSU Friedrichem Merzem, který dostal 482 hlasů. Už v prvním kole vypadl ministr zdravotnictví Jens Spahn. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel víc než jen jeden kandidát.

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že je to právě Krampová-Karrenbauerová.

Krampová-Karrenbauerová poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. Věří, že se budou ve straně nadále angažovat. Merz zase straníky vyzval, aby novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

„Její vítězství bylo velmi těsné. Ty delegáty, kteří pro ni hlasovali, přesvědčila svými politickými zkušenostmi, úspěšným působením v Sársku, charakterem klidné političky schopné dosahovat kompromisů. Delegáti, se kterými jsme mluvil, zmiňovali také to, že je schopná lovit voliče jak napravo od CDU, tak hlavně také nalevo, v čemž by v jejich očích nebyl tak úspěšný Friedrich Merz,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Nová šéfka má blízko k Merkelové, ale je konzervativnější

Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána k dosavadní předsedkyni strany Merkelové. Očekává se proto, že CDU sice dá své rysy, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.

Krampová-Karrenbauerová v pátek na sjezdu důrazně odmítla, že by byla kopií kancléřky s tím, že je svébytnou političkou, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Patří mezi ně třeba větší důraz na vnitrostranické debaty. S ohledem na nedávný rusko-ukrajinský střet v Azovském moři také uvedla, že je třeba přehodnotit projekt plynovodu Nord Stream 2. 

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko, která ještě loni v zemských volbách získala přes 40 procent hlasů, neprosazuje návrat k pravicovější a konzervativnější politice takovým způsobem, jako dvojice jejích protikandidátů. Zastává spíše středovou politiku. Je ale pro přísnější migrační politiku a odmítá také sňatky homosexuálů.

„Krampová-Karrenbauerová nejvíc ze všech tří kandidátů zmiňovala křesťanské hodnoty, v některých věcech je konzervativnější než Merkelová, takže to by mohl být způsob, jak natáhnout ruku do té druhé části CDU,“ podotkl zpravodaj ČT Černohorský. 

Očekává se, že vítězství Krampové-Karrenbauerové bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci.

Taková by podle pozorovatelů měla být i spolupráce s Merkelovou, která chce až do roku 2021 zůstat kancléřkou. Krampová-Karrenbauerová nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl.

CDU si zvolila také místopředsedy

Němečtí křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 10 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...