Nástupkyní Merkelové v čele CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nahrávám video
Události ČT: Novou šéfkou CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: ČT24

Novou předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) zvolili delegáti stranického sjezdu Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Dosavadní generální tajemnice strany a bývalá ministerská předsedkyně Sárska vystřídá v čele strany po osmnácti letech kancléřku Angelu Merkelovou.

Krampová-Karrenbauerová získala v druhém kole 517 z 999 hlasů. O post předsedy se v něm utkala s bývalým šéfem poslanců CDU/CSU Friedrichem Merzem, který dostal 482 hlasů. Už v prvním kole vypadl ministr zdravotnictví Jens Spahn. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel víc než jen jeden kandidát.

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že je to právě Krampová-Karrenbauerová.

Krampová-Karrenbauerová poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. Věří, že se budou ve straně nadále angažovat. Merz zase straníky vyzval, aby novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

„Její vítězství bylo velmi těsné. Ty delegáty, kteří pro ni hlasovali, přesvědčila svými politickými zkušenostmi, úspěšným působením v Sársku, charakterem klidné političky schopné dosahovat kompromisů. Delegáti, se kterými jsme mluvil, zmiňovali také to, že je schopná lovit voliče jak napravo od CDU, tak hlavně také nalevo, v čemž by v jejich očích nebyl tak úspěšný Friedrich Merz,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Nová šéfka má blízko k Merkelové, ale je konzervativnější

Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána k dosavadní předsedkyni strany Merkelové. Očekává se proto, že CDU sice dá své rysy, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.

Krampová-Karrenbauerová v pátek na sjezdu důrazně odmítla, že by byla kopií kancléřky s tím, že je svébytnou političkou, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Patří mezi ně třeba větší důraz na vnitrostranické debaty. S ohledem na nedávný rusko-ukrajinský střet v Azovském moři také uvedla, že je třeba přehodnotit projekt plynovodu Nord Stream 2. 

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko, která ještě loni v zemských volbách získala přes 40 procent hlasů, neprosazuje návrat k pravicovější a konzervativnější politice takovým způsobem, jako dvojice jejích protikandidátů. Zastává spíše středovou politiku. Je ale pro přísnější migrační politiku a odmítá také sňatky homosexuálů.

„Krampová-Karrenbauerová nejvíc ze všech tří kandidátů zmiňovala křesťanské hodnoty, v některých věcech je konzervativnější než Merkelová, takže to by mohl být způsob, jak natáhnout ruku do té druhé části CDU,“ podotkl zpravodaj ČT Černohorský. 

Očekává se, že vítězství Krampové-Karrenbauerové bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci.

Taková by podle pozorovatelů měla být i spolupráce s Merkelovou, která chce až do roku 2021 zůstat kancléřkou. Krampová-Karrenbauerová nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl.

CDU si zvolila také místopředsedy

Němečtí křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 55 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...