Nástupkyní Merkelové v čele CDU se stala Annegret Krampová-Karrenbauerová

Nahrávám video

Novou předsedkyní německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) zvolili delegáti stranického sjezdu Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Dosavadní generální tajemnice strany a bývalá ministerská předsedkyně Sárska vystřídá v čele strany po osmnácti letech kancléřku Angelu Merkelovou.

Krampová-Karrenbauerová získala v druhém kole 517 z 999 hlasů. O post předsedy se v něm utkala s bývalým šéfem poslanců CDU/CSU Friedrichem Merzem, který dostal 482 hlasů. Už v prvním kole vypadl ministr zdravotnictví Jens Spahn. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel víc než jen jeden kandidát.

„Volbu přijímám a děkuji za důvěru,“ řekla bezprostředně po zvolení Krampová-Karrenbauerová delegátům, kteří ji odměnili potleskem vestoje. Jednu z prvních gratulací přijala z rukou kancléřky Angely Merkelové, která měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že je to právě Krampová-Karrenbauerová.

Krampová-Karrenbauerová poděkovala Merzovi i Spahnovi za férovou volební kampaň. Věří, že se budou ve straně nadále angažovat. Merz zase straníky vyzval, aby novou předsedkyni plně podporovali. Po jednotě strany, kterou volba podle pozorovatelů do jisté míry narušila, volá také Krampová-Karrenbauerová.

„Její vítězství bylo velmi těsné. Ty delegáty, kteří pro ni hlasovali, přesvědčila svými politickými zkušenostmi, úspěšným působením v Sársku, charakterem klidné političky schopné dosahovat kompromisů. Delegáti, se kterými jsme mluvil, zmiňovali také to, že je schopná lovit voliče jak napravo od CDU, tak hlavně také nalevo, v čemž by v jejich očích nebyl tak úspěšný Friedrich Merz,“ dodal zpravodaj ČT v Německu Václav Černohorský.

Nová šéfka má blízko k Merkelové, ale je konzervativnější

Šestapadesátiletá Krampová-Karrenbauerová bývá pro svůj pragmatismus a klidný politický styl přirovnávána k dosavadní předsedkyni strany Merkelové. Očekává se proto, že CDU sice dá své rysy, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.

Krampová-Karrenbauerová v pátek na sjezdu důrazně odmítla, že by byla kopií kancléřky s tím, že je svébytnou političkou, která má vlastní představy o dalším vývoji strany. Patří mezi ně třeba větší důraz na vnitrostranické debaty. S ohledem na nedávný rusko-ukrajinský střet v Azovském moři také uvedla, že je třeba přehodnotit projekt plynovodu Nord Stream 2. 

Bývalá ministerská předsedkyně spolkové země Sársko, která ještě loni v zemských volbách získala přes 40 procent hlasů, neprosazuje návrat k pravicovější a konzervativnější politice takovým způsobem, jako dvojice jejích protikandidátů. Zastává spíše středovou politiku. Je ale pro přísnější migrační politiku a odmítá také sňatky homosexuálů.

„Krampová-Karrenbauerová nejvíc ze všech tří kandidátů zmiňovala křesťanské hodnoty, v některých věcech je konzervativnější než Merkelová, takže to by mohl být způsob, jak natáhnout ruku do té druhé části CDU,“ podotkl zpravodaj ČT Černohorský. 

Očekává se, že vítězství Krampové-Karrenbauerové bude mít stabilizující vliv na vládní koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet. Krampové-Karrenbauerové už gratulovali předseda CSU Horst Seehofer a šéfka SPD Andrea Nahlesová, kteří se těší na dobrou spolupráci.

Taková by podle pozorovatelů měla být i spolupráce s Merkelovou, která chce až do roku 2021 zůstat kancléřkou. Krampová-Karrenbauerová nikdy neměla osobní spory s dnešní kancléřkou tak jako Merz, kterého v roce 2002 Merkelová k jeho nevůli vystřídala jako šéfa poslanců CDU/CSU. Podle mnohých jí to nikdy nezapomněl.

CDU si zvolila také místopředsedy

Němečtí křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a spolková ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Politička, které se zkráceně přezdívá AKK, se narodila 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny. Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a na Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie. 

Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí. Od roku 2011 až do letošního února byla sárskou ministerskou předsedkyní.

Poté Krampová-Karrenbauerová zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta delegátů. V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie. 

Krampová-Karrenbauerová je vdaná a má tři děti.

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelci zabili v jihoafrických podnicích desítky lidí

Nejméně 17 mrtvých si vyžádala sobotní střelba v baru v Jihoafrické republice. Dalších 15 lidí utrpělo zranění. Policie po pachatelích pátrá. Jejich motiv zatím není znám. Další noční střelba v zábavním podniku u Kapského města si pak podle agentury AFP vyžádala deset obětí a jedenáct zraněných.
08:05Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izraelská opozice slibuje „vládu nápravy“ a posílení demokracie

Pětice lídrů izraelské opozice si slíbila, že strany budou spolupracovat a nebudou se v kampani před říjnovými volbami do parlamentu napadat. Ve společném prohlášení se zavázali k vytvoření „sionistické, státnické“ vlády a posílení Izraele jako demokratického státu. Jednání se neúčastnili zástupci arabské menšiny.
10:35Aktualizovánopřed 42 mminutami

Slovensku by svědčila vojenská neutralita, zopakoval Fico

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po roce a čtvrt opět řekl, že jeho zemi by svědčila vojenská neutralita. Závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci, do které země vstoupila v roce 2004, ale Bratislava podle něj dodrží. Fico to řekl v diskusním pořadu televize TA3.
před 52 mminutami

U anglické letecké základny se hledaly výbušniny, policie zatýkala

Policie v sobotu evakuovala několik objektů v okolí anglické letecké základny Fairford, kterou využívá americké letectvo. Informovala o tom agentura AP. Zadrženo bylo několik mužů podezřelých z porušení zákona o výbušninách. Armádní experti na odstraňování bomb také prohledali několik vozidel.
11:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Saúdskou Arábii sílí, školy v Rijádu se uzavřou

Úřady v Saúdské Arábii nařídily školám v hlavním městě Rijádu, aby na týden zavedly distanční výuku. Oznámení se objevilo den poté, co koalice vedená Rijádem, která bojuje proti jemenským islamistickým rebelům hútíům, zachytila drony a balistické rakety namířené na království.
11:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při aktivaci článku 5 je klíčová míra hrozby a vyloučit chybu, míní experti

Narušení vzdušného prostoru členského státu NATO samo o sobě neznamená důvod k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně. Zásadní by bylo, zda by incident představoval ozbrojený útok, například cílený útok na alianční letoun či území členského státu. Klíčová je míra hrozby, vyloučení možné chyby a také přiměřenost reakce, míní bezpečnostní experti, jež oslovila agentura ČTK. Článek 5 o kolektivní obraně byl zatím aktivován jen po teroristických útocích 11. září 2001.
09:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko třetí noc za sebou útočilo drony na Kyjev

Rusko provedlo třetí noc po sobě dronový útok na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok způsobil několik požárů, nejméně jeden člověk byl zraněn, informoval server The Kyiv Independent. Nad městem operovaly jednotky protivzdušné obrany, oznámil starosta metropole Vitalij Klyčko.
08:19Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump odmítl nový íránský návrh na otevření Hormuzského průlivu a konec války

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Írán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
04:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.