Ukrajina oznámila, že Rusové stříleli na její lodě v Černém moři a zranili několik lidí. Tři lodě Rusové zabavili, což tajná služba FSB později podle RIA Novosti potvrdila, stejně jako použití zbraní. Ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci svolal válečný kabinet a chce se v pondělí poradit s parlamentem ohledně vyhlášení výjimečného stavu. Ukrajina se také obrátila na Radu bezpečnosti OSN. Napětí vyhrotila srážka lodě ruské pohraniční stráže s ukrajinským remorkérem. Obě země se ze střetu obviňují navzájem.
Rusové stříleli na ukrajinské lodě v Černém moři. Porošenko zvažuje vyhlášení výjimečného stavu
5 minut
Po srážce lodí roste napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v oblasti Kerčského průlivu
Rusko po incidentu zablokovalo plavbu Kerčským průlivem. Prostor pod mostem na anektovaný Krym zatarasil ruský tanker. Podle Moskvy byla doprava v oblasti pozastavena z „bezpečnostních důvodů“. Při použití síly byli zraněni tři ukrajinští vojáci, uvedla FSB s tím, že to bylo k zastavení lodí nutné. Ukrajina hovoří až o šesti zraněných.
Kyjev hrozí odvetou, NATO a EU žádají po Rusku nápravu
„Podle posledních informací se ukrajinské lodě začaly vracet z prostoru, kde k incidentu došlo. Toto je ale pouze informace ruské agentury Interfax,“ uvedl zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v souvislosti s údajnou palbou uvedlo, že „takové agresivní akce“ jsou porušením mezinárodního práva. Proto bude následovat „mezinárodní diplomatická a právní odpověď“. Před ruskou ambasádou v Kyjevě se v noci protestovalo.
Protest před ruskou ambasádou v Kyjevě
Porošenko kvůli situaci v oblasti svolal schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek. Podle BBC se chce v pondělí obrátit na parlament s návrhem vyhlásit výjimečný stav. Podle prezidenta by takové opatření posílilo obranyschopnost země.
Porošenko zároveň zdůraznil, že by nešlo o vyhlášení války. Výjimečný stav přitom Ukrajina nezavedla ani před čtyřmi lety v době nejintenzivnějších bojů na východě země.
6 minut
Porošenko svolal kvůli napětí v Kerčském průlivu válečný kabinet
Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová obvinění ze strany Kyjeva odmítla. Nejprve podle ní došlo k „provokaci“, poté k „nátlaku“ a nakonec k „obvinění z agrese“. NATO i EU volají po zmírnění napětí a požadují, aby Moskva umožnila lodím volný pohyb v Kerčském průlivu.
Kerčský průliv spojuje Azovské a Černé moře. Rusové začátkem roku otevřeli devatenáctikilometrový most na Krym vedoucí přes úžinu a spojující ruskou oblast Krasnodar s anektovaným poloostrovem. Napětí v oblasti zvýšil nedělní incident. „Ruské pohraniční lodě podnikly otevřeně agresivní činy proti lodím vojenského námořnictva Ukrajiny,“ uvedlo velení ukrajinského námořnictva.
To podle listu Ukrajinska pravda také informovalo, že v neděli dva malé dělové čluny v doprovodu remorkéru ukrajinského námořnictva uskutečňovaly plánovanou – a ruským úřadům předem ohlášenou – plavbu z černomořského přístavu Oděsa do Mariupolu na březích Azovského moře.
Rusko viní Ukrajinu. Ukrajina naopak Rusko
„Avšak navzdory konvenci OSN o mořském právu a rusko-ukrajinské dohodě o spolupráci při využití Azovského moře a Kerčského průlivu pohraniční lodě Ruské federace – kutry Don třídy Sobol a Suzdalec třídy Mangust – uskutečnily otevřenou agresi proti ukrajinskému námořnictvu,“ praví se v ukrajinském komuniké.
Kutr Don podle něj narazil do remorkéru, který poškodil. „Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami,“ zdůraznili Ukrajinci.
FSB naopak obvinila ukrajinské námořnictvo z provokací vůči Rusku. „Jejich cíl je jasný – chtějí v regionu vyvolat konflikt,“ uvedla tajná služba v prohlášení.
Ruská pohraniční stráž podle listu Kommersant tvrdí, že ukrajinské lodě „překročily ruské hranice a vpluly do dočasně uzavřené oblasti výsostných vod Ruské federace“, čímž porušily konvenci OSN o mořském právu, „nebezpečně manévrovaly“ a „nepodřizovaly se zákonným požadavkům ruských úřadů“.
Rusko-ukrajinské vztahy jsou více než napjaté od svržení proruského prezidenta v Kyjevě a následné ruské anexe Krymu a propuknutí povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014. Kyjev anexi Krymu neuznává a označuje poloostrov – podobně jako povstalci ovládnutou část Donbasu – za okupované území.
Patnáct let stará smlouva zaručuje lodím obou zemí volný pohyb
Azovské moře leží východně od Krymu a jižně od ukrajinských regionů, částečně ovládaných proruskými separatisty. Ukrajina a Rusko podepsaly v roce 2003 smlouvu o Azovském moři, která ho definovala jako „vnitřní vody obou zemí“. Smlouva zaručuje volnou plavbu všem ukrajinským a ruským lodím, upozorňuje BBC.
Rusko ale nedávno zvýšilo svou vojenskou přítomnost v oblasti Azovského moře a začalo kontrolovat všechna plavidla mířící z nebo do ukrajinských přístavů, což někteří nazývají „ekonomickou blokádou“ ze strany Moskvy. „Pro majitele lodí už není výhodné kotvit v ukrajinských přístavech v Azovském moři. Rusko chce Ukrajinu ekonomicky destabilizovat,“ je přesvědčen ředitel přístavu Mariupol Alexander Olejnyk.
Podle místních hrozí zdejším vodám podobný osud jako na sousedním Krymu. Ukrajinská strana ovšem přiznává, že dohody tyto kontroly technicky umožňují.
Ruské inspekce začaly brzy poté, co Ukrajina v březnu zadržela rybářskou loď plující z krymského přístavu. „Je to taková vzájemná, dejme tomu ekonomická válka,“ konstatoval nedávno rusista a komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. Moskva tvrdí, že prohlídky lodí jsou z bezpečnostních důvodů. Obává se totiž útoků ze strany ukrajinských radikálů.
Evropská unie začátkem listopadu varovala, že přijme „cílená opatření“ k vyřešení této věci. „Situace v Azovském moři poškozuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale také plavidla, která plují pod vlajkami členských států Evropské unie,“ prohlásila nedávno šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
