Evropská unie o půl roku prodloužila hospodářské sankce, které uvalila na ruské a ukrajinské jednotlivce a firmy kvůli podkopávání nezávislosti Ukrajiny. Jde o 155 lidí a 44 firem. Opatření tak budou platit nejméně do 15. března příštího roku. Sankce zahrnují zmrazení majetku a zákaz vstupu na území Unie. Tribunál EU zároveň potvrdil platnost restrikcí vůči některým ruským podnikům včetně Rosněfti.
„Zhodnocení situace neospravedlnilo změnu sankčního režimu,“ stojí v tiskové zprávě Evropské rady. Unie reagovala restrikcemi na jaře 2014 na ruskou anexi ukrajinského Krymu. Osoby a firmy na seznamu se podle ní podílejí na podkopávání územní celistvosti Ukrajiny, její suverenity a nezávislosti.
Sankce se týkají mimo jiné ruských bank a zbrojních či energetických firem. V červenci na seznam přibyly také firmy, které se podílely na výstavbě mostu z ruské pevniny přes Kerčský průliv na okupovaný poloostrov Krym.
Už na počátku července Unie do konce ledna 2019 prodloužila své hospodářské sankce zaměřené na určité části ruské ekonomiky. Tato opatření souvisejí s ruským postupem na východní Ukrajině a s plněním minských dohod o řešení situace v tomto regionu.
Soud EU: Důvody uvalení sankcí jsou oprávněné
Tribunál Evropské unie ve čtvrtek potvrdil, že restrikce, které Unie přijala v souvislosti s krizí na Ukrajině vůči některým ruským bankám a energetickým podnikům, včetně společnosti Rosněfť, jsou platné.
Důvody, které Brusel uvedl, jsou podle soudu dostatečné a směřují k vytčenému cíli, tedy „k udržení míru a mezinárodní bezpečnosti“. Restriktivní opatření se týkají určitých finančních operací a vývozu zboží i citlivých technologií; dále byl některým ruským subjektům zakázán přístup na kapitálové trhy a byl stanoven zákaz poskytovat jim služby nezbytné pro některé činnosti v ropném průmyslu.
