Rusko otevřelo most na Krym. Jako první po něm projel Putin za volantem Kamazu

Rusko slavnostně otevřelo most na Krym. Stavbu, která spojuje ruskou pevninu s anektovaným ukrajinským poloostrovem, otevřel za volantem kamionu prezident Vladimir Putin. Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou. V Rusku bylo označováno za stavbu století a za otázku národní hrdosti, zatímco odpůrci anexe v mostu vidí symbol války a okupace. Zatímco ruští představitelé nazývají nový most Krymský, ukrajinští Kerčský.

Most přes Kerčský průliv je bezmála dvacetikilometrová estakáda spojující anektovaný Krym s ruskou pevninou. V plánech stavařů a architektů existuje projekt už od carských dob, ale až politické události posledních let myšlenku zhmotnily.

Ruský prezident Putin nejprve navštívil dispečink monitorující provoz na mostu, následně se pozdravil se stavbaři a pak v jejich společnosti usedl za volant oranžového kamionu Kamaz, aby jako první v čele kolony stavbařské techniky přejel z jednoho břehu na druhý.

Nahrávám video

„Je to symbolické. Nebýt prezidenta, most by nestál,“ usoudil reportér zpravodajské televize Rossija 24. „Most se dostává do provozu o půl roku dříve oproti plánu,“ tvrdí stanice. Podle kontraktu měl stavitel automobilovou část mostu odevzdat až v prosinci, ale stavbaři „to zvládli za 816 dnů“, dodala.

Putin označil otevření spojnice za historickou událost. „V různých historických epochách, dokonce už za cara, lidé snili o postavení takového mostu. A hle, nakonec díky vaší práci a talentu se tento projekt, tento zázrak uskutečnil,“ děkoval tvůrcům mostu prezident a slíbil další grandiózní projekty.

„Budeme stavět nové silnice, nové mosty, nová letiště a přístavy. Uděláme život našich lidí lepší, hodnotnější. Určitě se nám to povede,“ dodal Putin.

První automobily s běžnými smrtelníky na most nad Kerčským průlivem vjedou z obou břehů ve středu ráno. V provozu bude zatím pro auta a autobusy, pro kamiony se otevře až po konci turistické sezony. Dvoukolejná železniční trať by měla být uvedena do provozu od začátku roku 2019.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun).

Nahrávám video

Most má pomoct krymské ekonomice

Od mostu si Moskva slibuje nejen větší příliv turistů na zabraný poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a zvýšení výkonu místní ekonomiky.

Po obsazení ukrajinského poloostrova v roce 2014 zavládl mezi ruskojazyčnými obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně opadal v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody.

Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Experti očekávají, že po otevření mostu se tempo růstu krymské ekonomiky zdvojnásobí, napsala agentura TASS s tím, že perspektivně může přínos mostu k hrubému domácímu produktu regionu činit dvě až tři procenta ročně. Úřady také doufají, že by důsledkem mohlo být i snížení cen na poloostrově.

Porošenko: Po mostě budou okupanti prchat z našeho Krymu

Pro Ukrajinu je most symbolem války a okupace. „Most se okupantům bude určitě hodit, až budou prchat z našeho Krymu,“ okomentoval stavbu ukrajinský prezident Petro Porošenko a zdůraznil, že přes všechny snahy Ruska legitimizovat dočasnou okupaci ukrajinského poloostrovu bude Ukrajina dál hájit svá práva.

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman agentuře AFP řekl, že „ruský okupant“ se mostem postaveným na anektovaný poloostrov „vysmívá“ mezinárodnímu právu, protože porušuje územní celistvost Ukrajiny.

„Rusko se cítí beztrestně a myslí si, že je mu vše dovoleno. Ale to nepotrvá věčně. Nastane čas, kdy zaplatí za vše. Draze zaplatí. Nejde o peníze, ale o spravedlnost, za kterou se bijeme a která zvítězí,“ zdůraznil.

Most mačíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kaliningradská oblast zřejmě čelila útoku. Litva vinu odmítá

Ruská Kaliningradská oblast čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

Klimatická konference OSN COP31 je nejdelší v historii, účastníci se neshodli na deklaraci

Konference COP31, konající se v turecké Antalyi, v neděli překonala rekord v délce trvání klimatických konferencí Organizace spojených národů, napsala agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin oproti plánovanému konci, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 52 mminutami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 1 hhodinou

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 3 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.