Sjezd německých křesťanských demokratů ukončí v pátek více než osmnáctiletou éru Angely Merkelové. Delegáti CDU budou jejího nástupce vybírat z trojice kandidátů. V čele strany, která prošla za vlády Merkelové výraznou proměnou, chce stanout generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová, někdejší šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz i současný ministr zdravotnictví Jens Spahn. Největší šance dávají průzkumy veřejného mínění Krampové-Karrenbauerové. Konečné slovo ale bude mít tisícovka delegátů sjezdu.
Dlouhé roky byly stranické sjezdy CDU bez většího napětí. Dva kandidáti se naposledy o předsednickou funkci ucházeli v roce 1971. Od té doby byl vždy jen jeden kandidát a ten také ziskem velké většiny hlasů vyhrál. Angela Merkelová například nikdy nedostala méně než 88 procent hlasů. Letošní sjezd v Hamburku je proto zcela nezvyklý – jeho výsledek může být totiž velmi těsný.
V posledních týdnech se v CDU vedla o budoucím směřování strany tak otevřená a vášnivá debata, jakou už strana dlouho nepamatuje. „Tento plamen si musíme udržet,“ říká šéf poslanců CDU Ralph Brinkhaus. Probuzení strany po letech, kdy řada rozhodnutí přicházela z jejího vrcholu bez větších debat, si pochvaluje i velká část dalších členů.
Projevilo se to i na zájmu o osm regionálních konferencí, na nichž se trojice kandidátů představovala. Osobně se na debaty přišlo podívat 14 tisíc lidí a dalších 200 tisíc je v přímém přenosu sledovalo na internetu.
S blížící se volbou také dávalo stále víc významných členů CDU najevo své preference. Angela Merkelová, která v Hamburku po 18 letech přijde o funkci předsedkyně strany, by si podle všeho za svou nástupkyni přála Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, kterou média kvůli krkolomnému jménu jednoduše nazývají AKK. Šéf Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, který požívá ve straně všeobecné úcty, se naopak vyslovil pro Friedricha Merze.
Průzkumy nasvědčují pokračování ženské vlády v CDU
Pokud by dění v Hamburku kopírovalo veřejné mínění, rozhodovalo by se mezi AKK a Friedrichem Merzem. Podle posledního průzkumu DeutschlandTrend pro televizní stanici ARD se 48 procent podporovatelů CDU klonilo ke Krampové-Karrenbauerové, Friedrich Merz měl podporu 35 procent dotázaných a Jens Spahn pouze dvou procent.
Podobně tomu bylo i mezi dotázanými bez ohledu na stranické preference: pro AKK se vyjádřilo 39 procent, Merze by si vybralo 26 procent a Spahna 9 procent z více než tisícovky dotázaných.
List Bild am Sonntag se obrátil na všech 1001 delegátů, kteří budou v pátek o novém předsedovi CDU hlasovat. Mezi těmi, kteří jsou už rozhodnuti, vedl Friedrich Merz. Řada dotázaných ale ještě čeká na kandidátské projevy a své preference nechtěla zveřejnit.
- Na sjezdu v Hamburku bude hlasovat 1001 delegátů, z toho 658 mužů a 343 žen. Tisícovku delegátských míst si rozdělují zemské buňky CDU podle počtu svých členů, dosažených volebních úspěchů, ale i podle populace jednotlivých spolkových zemí. Silně jsou tak zastoupeny lidnaté země Severní Porýní-Vestfálsko (296 delegátů) a Bádensko- Württembersko (154). Tisícího prvního delegáta do Hamburku vysílá bruselská buňka CDU.
Dobře prodat silné stránky
Všichni kandidáti se během kampaně vyhnuli osobním útokům na soupeře, zaměřili se spíš na své silné stránky a snažili se straníky přesvědčit, že s nedávnými neúspěchy CDU nemají co do činění.
Merz proto rád opakoval, že poslední roky se v politice vůbec neangažoval a za pád preferencí CDU/CSU pod hranici 30 procent tedy nemůže. Sympatizantům CDU sliboval, že za jeho vedení zavane ve straně čerstvý vítr a návratem ke konzervativní politice se mu podaří protiimigrační AfD obrat minimálně o polovinu voličů.
Krampová-Karrenbauerová naopak vyzdvihovala zkušenosti, které za posledních 18 let v politice nasbírala: v zemské vládě Sárska zastávala funkci ministryně školství i vnitra a sedm let byla také sárskou premiérkou (v zemských volbách v roce 2016 se jí dokonce podařilo dovést CDU k zisku 40,7 procenta).
Naopak Jens Spahn vsadil na roli outsidera, který bojuje proti dvěma favoritům a může se stát černým koněm hlasování. Osmatřicetiletý ministr zdravotnictví se představoval jako muž pro budoucnost, například opakovaně připomínal, že v roce 2040 mu bude teprve 60, ovšem jeho dva soupeři už budou dávno v důchodu. Straníkům neváhal připomínat, že je zastáncem otevřené debaty o čemkoliv.
Slabiny, které se mohou stát předností
Podle serveru Börse Online.de nastává zejména u Friedricha Merze paradoxní situace, kdy se jeho největší domnělé slabiny mohou proměnit v jasné trumfy. Jde o jeho dlouhou absenci v politice, zkušenosti z finančního sektoru a neskrývané vysoké ambice.
Merzova práce pro americkou investiční společnost Blackrock, která je v současnosti s objemem spravovaných aktiv přes šest miliard dolarů největší na světě, vadí spíš příznivcům sociální demokracie (SPD) a Zelených, než samotným členům CDU. I tak se Merz v hojně propíraném rozhovoru pro deník Bild zdráhal přiznat, že je milionář.
Krampovou-Karrenbauerovou nelze kvůli dlouhodobé přítomnosti v politice a blízkosti ke kancléřce Merkelové považovat za garanta „svěžího vánku“ uvnitř CDU. Může ale těžit ze zkušeností a detailních znalostí řady témat, což také dala během diskusí se soupeři zřetelně najevo.
Jako současná generální tajemnice CDU dobře zná situaci ve straně a ve stranické centrále si už dokázala postavit tým lidí, kterým důvěřuje. Kritici jí ovšem vyčítají přílišné napojení na končící vedení CDU a fakt, že nedokáže projevit optimismus. V neprospěch AKK může být také to, že delegáti by po 18 letech rádi viděli v čele strany muže.
Také v případě Jense Spahna se mohou stát jeho domnělé silné stránky v očích delegátů přítěží. Osmatřicetiletý politik je ve srovnání s 63letým Merzem a 56letou Krampovou-Karrenbauerovou zdaleka nejmladší – a nejméně zkušený.
Neoddiskutovatelnou slabinou Spahna je ovšem fakt, že se za něj nepostavila žádná významná stranická organizace a jako homosexuál nemusí být pro řadu členů křesťanskodemokratické strany akceptovatelný.
Evropská integrace a tvrdší postoj k Rusku
Ostře sledované budou u nového předsedy (předsedkyně) CDU postoje v zahraniční politice a vztah, který bude chtít navázat s Bruselem. Evropskou unii čeká mimořádně turbulentní rok – v březnu ji pravděpodobně opustí Velká Británie a v květnu se konají volby do Evropského parlamentu.
Friedrich Merz je jako bývalý europoslanec (v letech 1989 až 1994) hlasitým zastáncem hlubší evropské integrace a často opakuje, že Německo by mělo za evropský projekt platit mnohem víc. Kvůli plánovaným reformám eurozóny by si ale mohl zkomplikovat pozici u významného ekonomického křídla CDU.
Jasně proevropské směřování Německa prosazuje i Krampová-Karrenbauerová. Na zahraniční politiku chce klást mnohem větší důraz a ve srovnání s Merkelovou zastává tvrdší postoj vůči Rusku. Po incidentu v Kerčském průlivu dokonce navrhla uzavření evropských přístavů pro ruské lodě a zpochybnila stavbu plynovodu Nord Stream 2.
O projektu už ale kvůli vyhrocené situaci mezi Ukrajinou a Ruskem pochybuje i Friedrich Merz: „Čím více se konflikt stupňuje, tím více se naskýtá otázka: Je opravdu správné, že budeme toto potrubí pokládat?“ nadnesl během debaty s protikandidáty.
Jens Spahn je v kontrastu s Krampovou-Karrenbauerovou i Merzem považován za politika orientovaného čistě na domácí záležitosti. Ohledně dalšího směřování Evropské unie nepřinesl žádné konkrétní představy a dá se očekávat, že pokud by Spahn v čele CDU skutečně stanul, pozice Německa na evropské scéně by oslabila.
Migrace? Udělali bychom to lépe, ujišťují kandidáti
V oblasti migrace se pak nejdůrazněji profiluje Jens Spahn, který je dlouholetým kritikem současné německé migrační politiky. Kvóta 200 tisíc přijatých uprchlíků ročně, na které se po vládní krizi shodly CDU a CSU, je pro Spahna i tak příliš vysoká.
Konzervativní pozice v debatě o migraci zastává i Friedrich Merz, který požaduje udržení suverenity jednotlivých států.
Stejně tak se vyjadřuje i Krampová-Karrenbauerová: prosazuje, aby do Schengenského prostoru nemohly znovu vstupovat osoby, které zde spáchaly trestný čin a byly už jednou deportovány. Podporuje také vracení trestaných migrantů do válčící Sýrie.
Nákup akcií pro lepší budoucnost, nahvrhuje finančník Merz
Všichni tři kandidáti se shodují na zrušení solidární daně na podporu východu země do roku 2021 a na tom, že by měl být důchodový systém podepřen druhým a třetím pilířem. Merz by také rád viděl, aby zaměstnanci kupovali akcie firem, pro které pracují, a pomohli si tak k lepší budoucnosti. Navrhuje proto daňové zvýhodnění investic do akcií. Za to jej ovšem řada německých médií i politiků kritizuje. Merz se podle nich dostává do střetu zájmů, protože je stále předsedou německé pobočky největší investiční firmy světa Blackrock.
Krampová-Karrenbauerová požaduje, aby měla strana do zemských voleb v roce 2019 kompletně hotový dlouhodobý koncept penzijního systému.
Spahn se v této oblasti nejvíc „proslavil“ výrokem, že současný německý sociální systém Hartz IV, který chtějí sociální demokraté výrazně přepracovat, „neznamená chudobu, ale je reakcí naší solidarity na chudobu“. Za to jej kritizovali nejen sociální demokraté, ale i Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Ale kam se ztratily vize do budoucna?
Všichni tři kandidáti – a s nimi celá CDU – se podle prezidenta Spolkového svazu středních podnikatelů Maria Ohovena nyní dopustila stejné chyby jako celá CDU/CSU před spolkovými volbami v roce 2017. Ve snaze ubrat voliče protiimigrační AfD a levicově orientovaným Zeleným se zaměřili na migraci a boj proti pravicovému extremismu. To ale nejsou pro běžné Němce, kteří mají spíš problém s placením nájmů a o vlastním bydlení si můžou nechat jenom zdát, ty nejpalčivější problémy.
„Jaké jsou představy kandidátů ohledně problémů budoucnosti? Nájmů, boje s dětskou chudobou nebo ochranou klimatu? A kde zůstalo to vůbec největší téma digitalizace?“ ptal se v komentáři pro deník Die Welt Ohoven.
Annegret Krampová-Karrenbauerová, Friedrich Merz i Jens Spahn podle něj během boje o šéfovský post hleděli spíš do zpětného zrcátka. Kritizovali, přehodnocovali a představovali svá řešení problémů, které už Německo tak či tak muselo vyřešit.
Poslední šanci předložit své plány pro budoucnost – jak CDU, tak celého Německa – budou mít kandidáti během pátečních projevů v Hamburku. Všichni tři na ně dostanou přesně patnáct minut.
