Neonacismus

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.

Odvolací senát středočeského krajského soudu potvrdil podmíněné tresty od devíti do osmnácti měsíců v kauze propagace neonacismu, která se u soudů projednává už dvanáct let. Sedm lidí uznal vinnými například z vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu (NO), organizování shromáždění či vedení webu Resistance Women Unity (RWU). Všichni vinu od počátku odmítali. Jeden z nich hned po skončení jednání avizoval, že bude podávat dovolání.

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Německo si připomíná třicet let od rasistických pogromů na sídlišti v Rostocku. Pravicoví extremisté a neonacisté tehdy útočili na ubytovnu žadatelů o azyl. Policie dostala výtržnosti pod kontrolu až po několika dnech. Odpovědnost za pomalý zásah úřady nikomu z jejích řad dosud neprokázaly.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Švédská prokuratura oznámila, že vraždu ženy na politickém festivalu z minulého týdne bude vyšetřovat jako terorismus. V souvislosti s případem byl již dříve zatčen muž, který se k činu přiznal a který má vazby na neonacistickou scénu. Informovala o tom švédská veřejnoprávní stanice SVT.

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv. Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Na osm set německých vyšetřovatelů ve středu provedlo v jedenácti spolkových zemích zátah proti pravicovým extremistům. Zadrženy byly čtyři osoby z okolí organizace bojových sportů z Eisenachu, informovala podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe. Padesát lidí bylo obviněno. Jde mimo jiné o členy zakázané sítě Combat 18 nebo organizace Atomwaffen Division. Nacistické uskupení původně ze Spojených států se netajilo úmyslem rozpoutat v Německu rasovou válku.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Řecká policie dopadla druhého nejvyššího představitele neonacistického hnutí Zlatý úsvit. Christos Pappas byl na útěku od loňského října. Patří mezi desítky členů strany, kteří byli loni v Aténách odsouzeni v procesu kolem ubodání rappera a levicového aktivisty Pavlose Fyssase. Papppas si má odsedět třináctiletý trest.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Řecký soud ve středu udělil trest třináct let vězení bývalému šéfovi krajně pravicové strany Zlatý úsvit Nikosi Michaloliakosovi, kterého minulý týden uznal vinným z vedení zločinecké organizace. Stejně vysoké tresty dostalo i pět dalších bývalých poslanců této strany, včetně europoslance Joannise Lagose. Informaci přinesla řecká tisková agentura AMNA.

Trest vězení žádá slovenský prokurátor pro předsedu krajně pravicové opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu v procesu, ve kterém Kotleba čelí obžalobě v souvislosti s rozdáváním šeků s údajně extremistickou symbolikou. V případě, že by byl pravomocně odsouzen, přišel by také o křeslo poslance sněmovny. Během líčení vinu odmítl, podle jeho obhájce nebyl v kauze spáchán trestný čin.

Za šířením nenávisti byla loni podle ministerstva vnitra dezinformační média a také populistické xenofobní skupiny, které doplnily tradiční extremisty. Ministerstvo to uvedlo ve zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2019, ze které citovala ČTK. Tradiční krajní pravici podle zprávy xenofobními uskupení zcela zastínila, ministerstvo akcentuje i parlamentní hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura považuje takové vyznění zprávy o extremismu za projev údajného zneužití resortu jeho šéfem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem k politickému boji.

Soudní proces s obžalovaným šéfem krajně pravicové slovenské strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Marianem Kotlebou, který je podezřelý z extremistického deliktu v souvislosti s rozdáváním šeků, se patrně protáhne. Kotleba totiž podal námitku vůči údajné podjatosti soudkyně. Ta ji sice zamítla, o stížnosti ale bude muset rozhodnout nejvyšší soud. Kotlebovi v případě uznání viny hrozí vězení a ztráta poslaneckého mandátu. Odpoledne jako svědkové vypovídali historici, kteří ĽSNS označili za neonacistickou stranu.

Policie stále prošetřuje prodej antisemitských knih v internetových obchodech. Trestní oznámení kvůli titulu Jedovatá houba podala minulý týden Federace židovských obcí. Nacistické dílo pro děti z roku 1938, které vykresluje Židy jako špatné a prolhané, bylo k dostání hned v několika e-shopech. Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty je však posuzování trestnosti v podobných případech často komplikované.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zakázal krajně pravicovou organizaci Combat 18. Organizace, jejíž číslo v názvu odkazuje podle pořadí písmen v abecedě na iniciály nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považována za ozbrojenou složku v Německu zakázaného neonacistického hnutí Blood and Honour. V reakci na postup ministerstva vnitra policie v šesti spolkových zemích přikročila k raziím.

Přes 22 tisíc ozbrojených stoupenců amerického ústavního práva nosit zbraně vyšlo do ulic Richmondu, hlavního města státu Virginie. Virginský guvernér Ralph Northam z obav před možnými násilnostmi vyhlásil mimořádný stav a zakázal ozbrojeným lidem vstup do blízkosti richmondského Kapitolu, kde sídlí vláda a místní zákonodárný sbor. Obavy z nepokojů se ale nepotvrdily. Protest, který se uskutečnil pod přísným policejním dohledem, byl pokojný. Podle policejního mluvčího byla zadržena jen jedna žena, která si i přes upozornění policie odmítla sundat šátek zakrývající tvář.