Za Rusko bojují i neonacisté. Někteří mluví o vzrušení z násilí

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Němečtí analytici podle zahraničních médií napsali, že skutečnost, že ruští vojenští a političtí představitelé vítají neonacistické skupiny, zpochybňuje tvrzení šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho vlády, že jedním z hlavních motivů ruské invaze je snaha o „denacifikaci Ukrajiny“. Tato skutečnost činí „údajný důvod války, takzvanou denacifikaci Ukrajiny, absurdním,“ cituje podle médií Der Spiegel německou zpravodajskou službu.

Radio Free Europe uvádí, že na straně ruských sil bojují na Ukrajině údajně nejméně dvě neonacistické skupiny. Dokument, který německým ministerstvům poskytla BND, sice neuvádí přesný počet krajně pravicových bojovníků, označuje ale skupiny Ruská imperiální legie a Rusič.

Obě skupiny se údajně podílely na válce, která vypukla na východě Ukrajiny v roce 2014. Několik zpráv spojuje Rusič s polovojenskou Vagnerovou skupinou napojenou na Kreml.

Šéfem ruské polovojenské skupiny známé jako Rusič, která se otevřeně hlásí k nacistické symbolice a radikální rasistické ideologii, je Alexej Milčakov. Už v roce 2020 se na internetu objevilo video, v němž s dalším mužem diskutuje o zabíjení Ukrajinců. Milčakov se ve videu zároveň hlásí k nacismu a přirovnává vraždu člověka ke „vzrušení z lovu“.

Zahraniční média připomínají, že v roce 2011 se Milčakov dostal do zpráv kvůli tomu, že zabil štěně a zveřejnil jeho hrůzné fotografie na sociálních sítích. 

Fotografie s nacistickými symboly i těly mrtvých

Spolu s členy Ruského imperiálního hnutí, skupiny propagující bělošskou nadřazenost, kterou Spojené státy před dvěma lety označily za „globální teroristickou organizaci“, je Rusič jednou z několika pravicových skupin, které aktivně bojují na Ukrajině ve spojení s pravidelnými ruskými ozbrojenými silami nebo separatistickými jednotkami, píše Radio Free Europe.

Skupina Rusič byla formálně založena v roce 2014 v Petrohradě jako Sabotážní a útočná průzkumná skupina Rusič. Milčakov byl experty označen za spoluvůdce Rusiče spolu s Janem Petrovským. Podle listu The Times se tito muži seznámili na polovojenském výcvikovém programu Ruského imperiálního hnutí. Oba byli ve zprávě BND, kterou cituje Der Spiegel, vyfotografováni s vlajkou s hákovým křížem a hitlerovským pozdravem, informuje The Moscow Times.

Milčakov i Petrovskij bojovali proti Ukrajině jako dobrovolníci v Donbasu v letech 2014 a 2015 a otevřeně vystavovali nášivky, které jim byly uděleny v rámci takzvaného Svazu donbaských dobrovolníků, upozorňuje Radio Free Europe. V té době Rusko opakovaně popíralo, že by jeho jednotky bojovaly v Donbasu. Tvrdilo také, že síly bojující proti ukrajinským jednotkám jsou pouze místní partyzáni.

Radio Free Europe připomíná, že v září 2014 u obce Ščastja v Luhanské oblasti bojovali ozbrojenci z Rusiče s ukrajinskou polovojenskou skupinou Aidar. Podle zpráv Kyjeva byly zabity desítky ukrajinských vojáků. Poté se po internetu šířily snímky zohavených a spálených těl. Milčakov se později otevřeně chlubil, že si těla vyfotografoval.

Počátkem roku 2015 byly na Milčakova a Petrovského uvaleny sankce ze strany Kanady, Velké Británie a Evropské unie. Milčakov „aktivně podporoval akce a politiku, které podkopávají územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a dále destabilizují Ukrajinu“, uvedla podle Radio Free Europe Británie ve svém oznámení o sankcích. V říjnu 2016 byl Petrovskij zatčen v Norsku, kde žil a pracoval po boku Nora napojeného na pravicovou skupinu Vojáci Odina. Ještě téhož měsíce byl deportován.

Fotografie a videa zveřejněné na sociálních sítích v letech 2020 až 2021 naznačovaly, že Rusičovi bojovníci se nacházejí v Sýrii, kde Rusko vojensky podporuje syrský režim a likviduje tamní opoziční bojovníky.

Média lokalizují skupiny

Podle zprávy německé zpravodajské služby jsou Rusičovi bojovníci na Ukrajině od začátku dubna. Neexistuje ale jasné potvrzení, že Milčakov nebo Petrovskij jsou nebo byli na Ukrajině kdykoli od invaze 24. února.

Nicméně 27. května kanál Telegramu, který se zdál být spojen s Rusičem, zveřejnil nedatovanou fotografii, která údajně ukazuje Milčakova i Petrovského na Ukrajině, jak stojí před polorozpadlým obrněným vozidlem.

Podle The Moscow Times britské The Times lokalizovaly Rusičovy bojovníky, kteří začátkem dubna přešli do východoukrajinské Charkovské oblasti poblíž ruských hranic.

Ruské imperiální hnutí

V polovině března byla na Ukrajině podle médií spatřena vlajka Ruského imperiálního hnutí, jehož polovojenskou složkou je právě Ruská imperiální legie. Zda bylo rozhodnutí zapojit se do konfliktu na Ukrajině učiněno na žádost ruského vedení nebo po konzultaci s ním, není jasné, stojí podle The Moscow Times v analýze BND.

Ruská imperiální legie oznámila své rozhodnutí vstoupit do bojových operací na Ukrajině krátce poté, co její vůdce Denis Garijev počátkem března vyzval své příznivce k „trpělivosti“, uvádí podle The Moscow Times zpráva BND. V den, kdy Rusko zahájilo invazi, zveřejnil Garijev na svém Telegramu zprávu, v níž uvedl: „Bezpochyby jsme pro likvidaci separatistického útvaru Ukrajina.“ Několik týdnů po Garijevově příspěvku prý vyhlásilo bojové výcvikové středisko organizace v blízkosti Petrohradu, nazvané Partizan, nábor dobrovolníků pro boj na Ukrajině.

Garijev také vytvořil spřízněnou organizaci s názvem Záložní oddíl, která podle zprávy německé zpravodajské služby obdržela mnohamilionové zakázky od ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní služby a Federální ochranné služby, což je vládní agentura pověřená poskytováním osobní ochrany nejvyšším kremelským představitelům.

Ruské imperiální hnutí, které v roce 2002 v Petrohradě založil Stanislav Vorobjov, se hlásí k monarchistické ideologii, která částečně vychází z přesvědčení, že v čele Ruska by měl stát potomek dynastie Romanovců, rodiny posledního ruského cara, připomíná Radio Free Europe. V dubnu 2020 uvalilo americké ministerstvo zahraničí na tuto skupinu, stejně jako na Vorobjova, Garijeva a dalšího muže, sankce.

Skupina „poskytovala výcvik ve stylu polovojenských jednotek neonacistům a bělošským suprenacistům v Evropě a aktivně pracuje na sjednocování těchto typů skupin do společné fronty proti domnělým nepřátelům“, uvedlo tehdy ministerstvo v prohlášení.

Ve srovnání s Ruskou imperiální legií se polovojenská skupina Rusič jeví navenek radikálnější. Bojovníci této skupiny otevřeně nosí kolovrat (symbol ve tvaru slunce používaný místo hákového kříže) a další symboly spojené s krajně pravicovými extremistickými skupinami.

Garijev, jeho zástupce a dva další pravicoví extremisté byli pravděpodobně v bojích zraněni, uvedla BND ve zprávě citované Der Spiegel.

Další případy

Český server Echo 24 upozornil na videa dvou ruských vojáků, která nyní kolují po sociálních sítích. Popisují v nich zážitky z invaze na Ukrajinu. První muž připodobňuje chuť válčit k sexuální touze. Říká, že zabíjení mu činí potěšení a pohled na utrpení pozůstalých vzrušení. „Podle některých ruských a ukrajinských serverů jde o Jevgenije Rasskazova, přezdívaného Topaz, který bojuje na Donbasu od roku 2014 v rámci oddílu Rusič,“ píše Echo 24.

Jiné video zobrazuje vojáka držícího v ruce lebku. „Podle dostupných informací se ruský voják jmenuje Igor Mangušev a v ruce drží lebku vojáka z Azovstalu, kde Rusové dlouho Ukrajince obléhali,“ uvádí server. Voják ve videu říká, že Rusko na Ukrajině nebojuje s lidmi, ale s idejemi, a vyslovuje se pro „deukrajinizaci Ukrajiny“.

Server Meduza přinesl informace o dalším konkrétním ruském vojákovi. V červnu 2022 začaly na ukrajinských kanálech Telegramu kolovat snímky mladého muže stojícího před německou vlajkou. Měl vyholenou hlavu a řadu tetování – včetně portrétu Adolfa Hitlera na rameni, znaku třetí říše na hrudi a na předloktí věty hesla vyvěšeného nad hlavní bránou nacistického koncentračního tábora Buchenwald.

Tento ruský ultranacionalista Anton Rajevskij v letech 2014 až 2015 podle Meduzy bojoval po boku ruských a Kremlem podporovaných sil v Donbasu a v dubnu 2022 se vydal do války znovu – tentokrát, aby se zúčastnil ruské agrese, tedy toho, co Putin nazval „speciální vojenskou operací“ za „denacifikaci“ Ukrajiny.

Byl podle serveru členem několika ultranacionalistických skupin. V roce 2021 se rozhodl vstoupit do nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR). Dne 20. dubna 2022 přinesla orlovská pobočka LDPR zprávu, že člen strany Anton Rajevskij odjel jako dobrovolník bojovat na Ukrajinu.

O měsíc dříve zveřejnil Rajevskij na síti VKontakte fotografie svého nového tetovacího rukávu, který zakrýval řadu nacistických tetování na jeho pravé ruce. Kanál Telegramu Oryol24 napojený na místní bezpečnostní služby napsal, že se Rajevskij „denacifikoval“.

On sám řekl Meduze, že se „odklonil od hitlerismu“. Nyní se prý považuje za ruského pravoslavného nacionalistu a přesvědčeného zastánce absolutní monarchie. „Ale také zdůrazňuji, že na cestě ruského národa k obrození musí být období národní diktatury,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 43 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.