Rusko verbuje do bojů na Ukrajině vězně. Slibuje jim peníze i svobodu

Nahrávám video
Události: Rusko verbuje do bojů na Ukrajině trestance
Zdroj: ČT24

Rusko posílá do bojů na Ukrajině vězně. Podle americké televizní stanice CNN jsou rekrutováni v nápravných zařízeních po celé zemi. Nabízí jim brzkou svobodu a v přepočtu až 80 tisíc korun měsíčně. Koncem minulého týdne nezávislý investigativní portál The Insider napsal, že žoldnéře z řad vězňů verbuje přímo polovojenská Wagnerova skupina. Ta už měla najmout tisícovku odsouzených.

Reportérovi CNN se podařilo spojit přímo s jedním z trestaných, a to přes videohovor z propašovaného mobilu. „Přijímají vrahy, ale ne sexuální násilníky, pedofily, extremisty nebo teroristy. Nabízí jim amnestii během šesti měsíců. Někdo mluví o sto tisících rublů měsíčně, další o dvou stech tisících,“ popisuje trestanec.

Pro mnoho ruských vězňů to je lákavá nabídka. Můžou sice přijít v krvavých bojích na Ukrajině o život, ale za půl roku služby v první linii jim úřady slibují svobodu. „Pokud je to pravda, jdu do toho. Je to buď být ve vězení devět let, nebo se dostat ven za šest měsíců, když má člověk štěstí,“ dodává muž zpoza mříží.

„Vězně posílají jako předvoj první linie, fakticky zneškodnit miny a zachytit základní palbu,“ tvrdí ředitelka organizace Rusko za mřížemi Olga Romanovová.

Buď fronta, nebo otřesné podmínky za mřížemi

Přesto jsou mnozí odsouzení Rusové ochotní jít na Ukrajinu bojovat. Přispívají k tomu taky kruté podmínky v ruských věznicích, kde často dochází k mučení a znásilňování. To loni na podzim přiznaly i ruské úřady a začaly takové chování vyšetřovat poté, co se na veřejnost dostaly drastické záběry týraných trestanců.

„Máme infomace, že chtějí naverbovat zhruba dva až tři tisíce vězňů. A když oni v této válce zemřou, tak zaplatí pět milionů rublů jejich rodinám. Na to ale neexistují žádné smlouvy,“ uvádí zakladatel organizace Ne gulagu Vladimír Osečkin.

Riziko smrti v bojích na Ukrajině je velmi vysoké. Podle nejnovějších západních údajů padlo či bylo zraněno během invaze na Ukrajinu 75 tisíc Rusů. Tyto údaje Kreml popírá. Počty svých padlých zveřejnilo ruské ministerstvo obrany zatím pouze letos v březnu, tehdy přiznalo ztrátu necelých čtrnácti set vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...