V Rusku začal v červenci vycházet nový nezávislý celoplošný magazín Novaja rasskaz-gazeta (NR-G). Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už ale zablokoval jeho internetovou verzi, protože médium údajně diskredituje ruskou armádu. Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu skončily v Rusku stovky médií.
V Rusku začalo vycházet nové nezávislé médium. Po prvním čísle mu úřady zablokovaly web
Časopis Novaja rasskaz-gazeta (NR-G) založili novináři ze známého nezávislého listu Novaja gazeta (NG). Kvůli stupňujícímu se tlaku na média ukončil koncem března svou činnost, neboť odmítal o ruské agresi proti Ukrajině psát jako o „speciální vojenské operaci“, jak válku nazývá ruský režim. „Rasskaz“ v názvu nového média znamená vyprávění či povídku.
„Je politicky nevyhraněný, nepíše se tam o Ukrajině, nepíše se tam o konfliktu na Ukrajině,“ přibližuje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek nový časopis s tím, že agrese vůči sousední zemi se ale samozřejmě života v Rusku dotýká.
„To znamená, že i oni psali ve svých článcích o problémech, které konflikt na Ukrajině přináší. A to se nelíbí ruské prokuratuře, která řekla, že ve třech případech novináři z NR-G sice přímo nediskreditovali ruskou armádu, ale že diskreditace je tam cítit,“ dodal Rožánek s tím, že sedm dní poté, co začátkem července vyšlo první číslo, byla internetová verze NR-G zablokována.
Podle šéfredaktora původní NG Dmitrije Muratova musely po začátku letošní ruské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu skončit tři stovky médií, které nezávisely na penězích od ruských úřadů. Týká se to třeba internetové televize Dožď, rozhlasové stanice Echo Moskvy nebo řady regionálních médií.
Za psaní o válce hrozí vězení
V Rusku je zakázáno informovat o agresi vůči Ukrajině jinak než jako o „speciální vojenské operaci“. V opačném případě hrozí novinářům pokuta a až pětiletý trest vězení. Za to, co ruské úřady vyhodnotí jako diskreditaci armády, hrozí až patnáct let vězení. Novináři proto smějí používat jen informace z oficiálních zdrojů.
Většina Rusů přebírá informace z propagandy ve státních či dalších prokremelských médiích, která popisují ruskou agresi vůči Ukrajině jako „denacifikaci“ či „osvobozování“. Osmdesát procent Rusů šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho válku podporuje, uzavírá zpravodaj ČT.