Neonacismus strana 2 z 2

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer zakázal krajně pravicovou organizaci Combat 18. Organizace, jejíž číslo v názvu odkazuje podle pořadí písmen v abecedě na iniciály nacistického vůdce Adolfa Hitlera, je považována za ozbrojenou složku v Německu zakázaného neonacistického hnutí Blood and Honour. V reakci na postup ministerstva vnitra policie v šesti spolkových zemích přikročila k raziím.

Přes 22 tisíc ozbrojených stoupenců amerického ústavního práva nosit zbraně vyšlo do ulic Richmondu, hlavního města státu Virginie. Virginský guvernér Ralph Northam z obav před možnými násilnostmi vyhlásil mimořádný stav a zakázal ozbrojeným lidem vstup do blízkosti richmondského Kapitolu, kde sídlí vláda a místní zákonodárný sbor. Obavy z nepokojů se ale nepotvrdily. Protest, který se uskutečnil pod přísným policejním dohledem, byl pokojný. Podle policejního mluvčího byla zadržena jen jedna žena, která si i přes upozornění policie odmítla sundat šátek zakrývající tvář.

Zatímco řada měst po celé Evropě včetně Česka vyhlásila v poslední době v reakci na klimatické změny „stav klimatické nouze“, v Drážďanech řeší radnice jiný problém. Kvůli pravicovým extremistům, kteří se ve městě často scházejí a nezřídka páchají trestné činy, vyhlásila saská metropole „stav nacistické nouze“. Informovala o tom agentura DPA.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Závozník Radek Mansfeld, který při dubnové akci hnutí SPD hajloval, odešel od soudu s peněžitým trestem 30 tisíc korun a půlroční podmínkou. Soud tak vyhověl návrhu obžaloby. Muž obvinění před soudem popřel: tvrdil, že zdviženou pravicí uklidňoval situaci mezi odpůrci a příznivci hnutí.

V Drážďanech padl další rozsudek v rámci procesů s členy neonacistické organizace, která plánovala teroristické útoky. Příslušníky uskupení Oldschool Society zadržela policie krátce před připravovaným bombovým útokem na uprchlickou ubytovnu. Materiál pro výrobu výbušnin si obstarávali i v Česku. Jeden z členů organizace teď vyvázl s podmínkou, vedoucí činitelé dostali už dříve několikaleté tresty.

Těsně pod tříprocentní hranicí nutnou pro vstup do řeckého parlamentu zůstali po víkendových volbách neonacisté z krajně pravicového protiimigračního hnutí Zlatý úsvit. To posílily v minulých letech ekonomická a uprchlická krize. Od roku 2015 bylo třetím nejsilnějším v zákonodárném sboru. Vedení hnutí teď slibuje, že boj za nacionalismus nekončí – jen se vrací na ulice a náměstí.

Uplynulo deset let od žhářského útoku ve Vítkově na Opavsku. Čtyři neonacisté vhodili do domu, ve kterém žila romská rodina, tři zápalné lahve. Nejvážněji tehdy zranili dvouletou Natálii Kudrikovou, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla. Letos jí bude dvanáct let a stále je v péči lékařů.

V Německu přibývá neonacistů, kteří cíleně trénují pouliční boj se svými protivníky a pořádají klání bojových sportů. Těch se účastní i Češi. Podle agentury DPA a listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ) to vyplývá ze zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který v zemi plní funkci kontrarozvědky. Část extremistů se připravuje na „Den D“, kdy má podle nich nastat zhroucení státních institucí, tvrdí expert na pravicový extremismus Henry Krentz ze saské pobočky kontrarozvědky.

Němečtí pravicoví extremisté se v minulých letech několikrát setkali v Česku, aby se cvičili ve střelbě. S odvoláním na informace, které německá vláda poskytla opoziční parlamentní straně Levice, o tom informovala agentura DPA. Česko podle ní o pohybu neonacistů ví a s Německem spolupracuje. Extremisté se setkávali na střelnicích také v Bulharsku.