Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.
Podle resortu společnost štěpila tradiční témata, objevila se ale i některá nová. Zpráva zmiňuje například kauzu kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. Městská část v září rozhodla, že Koněvův pomník nahradí památník osvobození hlavního města v závěru druhé světové války. U sochy se kvůli tomu konalo několik demonstrací.
Podle reportu ministerstva vnitra kauza ukázala, že dřívější ideologičtí oponenti mohou nalézt v některých případech společné téma. Proti odstranění Koněvovy sochy spolu totiž demonstrovali dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií, protiimigranští a protimuslimští aktivisté i bývalí neonacisté.
„Docházelo i k paradoxním situacím, kdy například protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše 'Ortela' Hnídka,“ píše vnitro ve zprávě.
Na pravicové scéně se po letech stagnace obnovily aktivity neonacistického hnutí, míní dále resort. Způsobili to zejména staří aktivisté, kteří rezignovali na tradiční pravicově extremistické strany.
Nejaktivnějším subjektem byla v loňském druhém pololetí Národní a sociální fronta, která na konci srpna uspořádala v Hořicích mezinárodní setkání pravicových extremistů. Na akci přijeli extremisté z Německa, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny, Švédska nebo Ruska. Dělnická strana sociální spravedlnosti podle zprávy dál procházela obdobím úpadku.
Seniorské domobrany a ekologičtí anarchisté
Domobrany sdružovaly podle dokumentu pouze desítky lidí důchodového a předdůchodového věku a fakticky nevyvíjely žádné aktivity. Protestovaly pouze proti návrhu zákona, který připravilo ministerstvo vnitra a který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany nebo milice.
„Nezřídka zaznívala myšlenka, že ministerstvo vnitra záměrně utlačuje 'vlastenecké' síly, aby usnadnilo islamizaci České republiky,“ zmiňuje zpráva s tím, že Zemská domobrana nicméně ke konci loňského roku sama ukončila činnost.
Roztříštěné anarchistické hnutí v daném období sázelo na téma ekologie, uvádí zpráva. Po vyklizení Kliniky dočasně polevily squatterské aktivity, v rámci solidárních akcí byly podporováni stíhaní či věznění anarchisté. Mezi dogmatickými komunisty rezonovaly kauzy pomníků a památníků.
Média šířící nenávistné předsudky zintenzivnila témata, která byla zaměřena proti migrantům, věnovala se ale i kauze Koněvova pomníku. V srpnu, kdy se v Praze konal průvod gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) Prague Pride, zmiňovala tato média také ohrožení české společnosti „homosexualismem“, dodává dále resort.
Vnitro upozorňuje na alternativní média i islámský terorismus
Zpráva upozorňuje, že pro mnoho extremistů se takzvaná alternativní média stala jediným validním zdrojem informací. „Pravicově extremističtí a jiní nenávistně se profilující politici a aktivisté jejich činnost velmi oceňují a ochotně využívají mediální prostor, který jim nabízejí. Dochází k obsahovému prolnutí alternativních médií a oficiálních PR produktů nenávistně profilovaných politických subjektů,“ doplňuje zpráva.
V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva soud s Dominikem Kobulnickým. Mladík původem ze Slovenska čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku. Senát pražského městského soudu ho v listopadu potrestal za obecné ohrožení 6,5 lety vězení.
Státní zástupce i Kobulnický si ponechali lhůtu pro případné odvolání. Zpráva dále upozorňuje na případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který je se svým bratrem a jeho družkou obžalován z účasti na teroristické skupině a financování terorismu. Verdikt v případu plánuje Městský soud v Praze vynést 28. února.
Dokument také dodává, že se rozšířilo spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky. Nejde už jen o příslušníky národnostních, etnických nebo náboženských menšin, ale i lidskoprávní aktivisty, pracovníky neziskových organizací či politiky. Alarmující jsou podle zprávy také výhrůžky adresované některým novinářům, kteří se věnují rasistickým a xenofobním subjektům.
