Domobrana

Polsko chce do dvanácti let vycvičit až padesát tisíc civilistů, kteří by sloužili v teritoriální obraně. Sbor zapadá do plánu vybudovat armádu o síle 300 tisíc lidí. Teď je vojsko sousední země poloviční. Podle kritiků ale tato ambice neodpovídá možnostem země.

V okupovaném Chersonu, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila ruská média. Okupanti také nařídili přesun civilistů z regionu. Ukrajina už dříve označila tyto snahy za pokus o násilnou deportaci obyvatel. Drtivá většina Ukrajinců chce podle průzkumu dál bojovat.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Rozbité domy, vymlácená okna, všude na zemi desítky mrtvých těl. Takový je každodenní pohled obyvatel na jejich domovy ve vesnici Buzova na západ od Kyjeva. Podobně jako v Buči se zde odehrály krvavé boje a spousta lidí zaplatila životem za snahu bránit svá obydlí. Ti, kteří přežili, vypravují příběhy o tom, co se stalo jim nebo příbuzným a známým. Reportáž natáčel na místě zpravodaj ČT David Borek.

Městem Irpiň vedla po dobu pěti týdnů hranice impéria Vladimira Putina. Nyní tomu už ale tak není – Rusové jsou pryč a zbytek místních obyvatel teď vychází ze svých úkrytů. Někteří po svých, jiní na nosítkách nebo o berlích. Situaci ve svobodném, ale zcela zničeném městě Irpiň, mapoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek, který je na Ukrajině s kameramanem Karlem Mannem.

Velké hrdinství prokázalo zhruba pětatřicet tisíc obyvatel jihoukrajinského Vozněsensku. I tam se v uplynulých dnech podařilo odrazit útok ruské armády. Její postup zastavilo odpálení klíčového mostu přes řeku Jižní Bug. Obsazení tohoto města by přitom pro ruskou armádu znamenalo významný posun – otevřelo by jí hlavní cestu k přístavu Oděsa a k Jihoukrajinské jaderné elektrárně u Južnoukrajinsku.

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

Rusko shromáždilo poblíž ukrajinských hranic přes sto tisíc vojáků. Ukrajinská vláda kvůli tomu mimo jiné speciálním zákonem aktivovala zálohy dobrovolníků – takzvanou teritoriální obranu. Hlásí se do nich tisíce lidí. Mají doplnit armádu a posílit ostrahu pohraničních regionů. Na rusko-ukrajinském pomezí natáčel Andreas Papadopulos.

Zatímco na diplomatické úrovni může Kyjev počítat s podporou západních zemí, ve vojenských záležitostech se až na techniku spoléhá hlavně sám na sebe. Kromě armády svolává i domobranu. Plány na vytvoření rozsáhlé sítě dobrovolníků se však zatím ani zdaleka nenaplnily.

Kvůli účasti v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině zůstane Čech Pavel Kafka ve vězení. Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání. Na dotaz České televize to potvrdila mluvčí Krajského soudu v Českých Budějovicích Ivana Vobejdová. Muž se bránil rozsudku Vrchního soudu v Praze. Ten mu původně uloženou podmínku krajským soudem zpřísnil na tři roky vězení. Kafka byl podle rozsudku členem organizované zločinecké skupiny.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Slovinci v příhraničních oblastech zakládají dobrovolné hlídky. Země se nachází na balkánské migrační trase a někteří lidé mají z uprchlíků obavy. Vznik hlídek vyvolává řadu otázek, názvem počínaje. Říkají si Domobrana, což připomíná Slovinskou domobranu, která za druhé světové války kolaborovala s nacisty.