Polsko posiluje armádu. Do teritoriální obrany chce zacvičit tisíce civilistů

Nahrávám video

Polsko chce do dvanácti let vycvičit až padesát tisíc civilistů, kteří by sloužili v teritoriální obraně. Sbor zapadá do plánu vybudovat armádu o síle 300 tisíc lidí. Teď je vojsko sousední země poloviční. Podle kritiků ale tato ambice neodpovídá možnostem země.

Zásobování přední linie municí, bojová medicína, hloubení zákopů a vyčerpávající pochody. Tyto a mnohé další úkony musejí zvládnout adepti na vstup do polské teritoriální obrany. Mezi nimi je třeba i student Hubert. „Přišel jsem, abych bránil vlast. Doba je, jaká je. Nezapomínejme na vlast,“ říká.

V první fázi se adepti učí základy, poté střelbu ze samopalů a pistolí. Pro vstup do teritoriální obrany je nutné projít šestnáctidenním školením zakončeným přísahou.

„Budeme mít povinnost sloužit minimálně dva dny v každém měsíci o víkendu, ale já se budu objevovat častěji podle toho, jak mi škola dovolí,“ uvedl další z adeptů Filip.

Plán domobrany začal před devíti lety

Teritoriální obrana je nejmladší složkou armády. Začala se budovat po roce 2014 v reakci na zkušenosti, které přicházely z Ruskem vyprovokovaného konfliktu na Ukrajině. V polské teritoriální obraně slouží 37 tisíc lidí, pětinu z nich tvoří ženy. Třeba prodavačka Aneta, která výcvikem prošla už před osmi lety. „Když vidím, co se děje za východní hranicí, tak jsem si chtěla osvěžit, co už mě učili dříve,“ sdělila.

„Zlepšujeme naše vybavení, investujeme do techniky a chceme navyšovat stavy. Cílem je mít v polské armádě tři sta tisíc lidí,“ řekl zástupce velitele 5. mazovské brigády Grzegorz Podolszanki.

Podle plánů vlády má do dvanácti let čtvrt milionu pravidelných vojáků doplnit padesát tisíc příslušníků teritoriální obrany. V současnosti jsou stavy zhruba na polovině.

„Z trhu práce to odtáhne dalších sto padesát tisíc lidí, kteří by jinak pracovali na zvyšování HDP. Takhle budou zátěží pro rozpočet. Myslím, že se armáda zvětší, ale ne do takové míry,“ upozorňuje expert na bezpečnost Maciej Szopa.

Současná opozice v předvolební kampani projekt třísettisícové armády označuje za megalomanský, raději by se soustředila na posílení stávajících jednotek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled