Polsko posiluje armádu. Do teritoriální obrany chce zacvičit tisíce civilistů

Nahrávám video

Polsko chce do dvanácti let vycvičit až padesát tisíc civilistů, kteří by sloužili v teritoriální obraně. Sbor zapadá do plánu vybudovat armádu o síle 300 tisíc lidí. Teď je vojsko sousední země poloviční. Podle kritiků ale tato ambice neodpovídá možnostem země.

Zásobování přední linie municí, bojová medicína, hloubení zákopů a vyčerpávající pochody. Tyto a mnohé další úkony musejí zvládnout adepti na vstup do polské teritoriální obrany. Mezi nimi je třeba i student Hubert. „Přišel jsem, abych bránil vlast. Doba je, jaká je. Nezapomínejme na vlast,“ říká.

V první fázi se adepti učí základy, poté střelbu ze samopalů a pistolí. Pro vstup do teritoriální obrany je nutné projít šestnáctidenním školením zakončeným přísahou.

„Budeme mít povinnost sloužit minimálně dva dny v každém měsíci o víkendu, ale já se budu objevovat častěji podle toho, jak mi škola dovolí,“ uvedl další z adeptů Filip.

Plán domobrany začal před devíti lety

Teritoriální obrana je nejmladší složkou armády. Začala se budovat po roce 2014 v reakci na zkušenosti, které přicházely z Ruskem vyprovokovaného konfliktu na Ukrajině. V polské teritoriální obraně slouží 37 tisíc lidí, pětinu z nich tvoří ženy. Třeba prodavačka Aneta, která výcvikem prošla už před osmi lety. „Když vidím, co se děje za východní hranicí, tak jsem si chtěla osvěžit, co už mě učili dříve,“ sdělila.

„Zlepšujeme naše vybavení, investujeme do techniky a chceme navyšovat stavy. Cílem je mít v polské armádě tři sta tisíc lidí,“ řekl zástupce velitele 5. mazovské brigády Grzegorz Podolszanki.

Podle plánů vlády má do dvanácti let čtvrt milionu pravidelných vojáků doplnit padesát tisíc příslušníků teritoriální obrany. V současnosti jsou stavy zhruba na polovině.

„Z trhu práce to odtáhne dalších sto padesát tisíc lidí, kteří by jinak pracovali na zvyšování HDP. Takhle budou zátěží pro rozpočet. Myslím, že se armáda zvětší, ale ne do takové míry,“ upozorňuje expert na bezpečnost Maciej Szopa.

Současná opozice v předvolební kampani projekt třísettisícové armády označuje za megalomanský, raději by se soustředila na posílení stávajících jednotek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 6 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 9 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 9 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 10 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.