Zatímco na diplomatické úrovni může Kyjev počítat s podporou západních zemí, ve vojenských záležitostech se až na techniku spoléhá hlavně sám na sebe. Kromě armády svolává i domobranu. Plány na vytvoření rozsáhlé sítě dobrovolníků se však zatím ani zdaleka nenaplnily.
Ukrajinští dobrovolníci jsou odhodlaní, ale jejich výcvik má zpoždění. Mnozí z nich například cvičí jen s dřevěnými maketami pušek.
Učí se při tom pohotově zareagovat na situaci, pokud by nepřítel napadl jejich města a vesnice. Místním samosprávám ale často schází peníze, ze kterých by jim proplatily výzbroj. „Potřebovali bychom něco jako jeepy. S těmi by se dalo pracovat,“ říká instruktor domobrany Serhij Hrom.
Kromě techniky chybí domobraně i lidé. Podle plánu z roku 2018 měla Ukrajina vycvičit sto tisíc dobrovolníků. Po třech letech jich má jen osm tisíc. Kupříkladu metropoli měly bránit tři tisícovky civilistů, realita ale za plánem dalece zaostává.
„Byli bychom rádi, kdyby se hlásilo víc lidí. V Kyjevě teď máme jen 350 podepsaných smluv se záložníky. To je dvakrát víc než loni, ale nestačí to,“ uvádí zástupce vedoucího pro bezpečnost v městská radě Kyjeva Mykola Ščerbina.
Řady, ve kterých Ukrajina hledá posily, v minulých letech prořídly. Část mužů a žen vstoupila do armády. Jiné zlákala ultrapravicová hnutí a soukromé milice. Někteří dobrovolníci ale svou službu hájí. Sice cvičí jen ve volném čase a s chudším vybavením, zůstávají ale blízko měst, která chtějí ochránit.
„V současných podmínkách na Ukrajině je třeba být schopný bránit sám sebe. Domobrana je dobrý nápad. Je určená pro lidi, kteří nejsou připravení bojovat v armádě,“ vysvětluje členka domobrany Olga.
Průzkumy naznačují, že možných zájemců je pořád dost. Necelá čtvrtina Ukrajinců v nich dala najevo odhodlání bojovat, pokud by došlo k ruské invazi.
